❦
Čtvrtek 18. září 1884
Viděla jsem Juliana! Scházel mi. Ale tak dávno jsme se neviděli, že si toho nemáme mnoho co říci: připadá mu, že vypadám jako hotová umělkyně – klidně, jedině umění, vše ostatní není hodno pozastavení; prý se cítím na nezničitelném piedestalu a s povýšeným soucitem hledím na smrtelníky. Moje kresba pro „Figaro“ se mu líbí a je mu líto, že ji dávám do ilustrovaného časopisu, místo abych z ní udělala obraz... Do prkna.Jeudi 18 septembre 1884J’ai vu Julian ! Il me manquait. Mais il y a si longtemps que nous nous sommes vus que nous n’avons pas grand chose à nous dire: Il me trouve l’air arrivé tranquille, il n’y a que l’art, le reste ne mérite pas qu’on s’y arrête; il paraît que je me sens sur un piédestal indestructible et que je regarde avec commisération les humains. Il trouve mon dessin pour le « Figaro » très bien et regrette que je le donne à un journal illustré au lieu d’en faire un tableau... Zut.
Kolem Julese je celá rodina, matka a dcery, ženy, které jsou velmi zůstávají tam až do konce, ale vypadají jako dobré ženy, velmi povídavé.
Il y a toute une famille autour de Jules, la mère et les filles, des femmes qui sont très elles restent là jusqu’à la fin mais ça a l’air de bonnes femmes très bavardes.
Ten netvor Jules mě chce léčit, chce, abych se do měsíce zbavila kašle; zapíná mi kabátek a stále se stará, zda jsem dobře zabalená.
Ce monstre de Jules veut me soigner, il veut qu’en un mois je sois guérie de ma toux; il me boutonne ma jaquette et s’inquiète toujours si je suis bien couverte.
Zkrátka jsem mu dobrým bratříčkem, dnes odpoledne se cítím docela dobře a hovořím hlavně díky těm hodným dámám – a hle, teď si uvědomuji, že jsem zapomněla, že ten tvor Bojidar dnes ráno přijel se svou matkou; odjíždí dokonce dnes večer do Étretatu na deset dní a jeho milá máma tu těch deset dní zůstane u nás, aby nebyla sama – ve skutečnosti však kvůli úsporám.
Enfin je suis un bon petit frère pour lui, cet après-midi je suis assez bien et je cause grâce surtout à ces bonnes dames et puis tiens voilà que j’oublie que cet animal de Bojidar est arrivé ce matin avec sa mère, il repart même ce soir pour Etretat pendant dix jours et sa chère maman va rester ces dix jours chez nous pour ne pas être seule, mais en réalité pour faire des économies.
Už rok si zavedla zvyk večeřet u nás každý den... a Bojidar dnes říká:
Elle a pratiqué le système de dîner ici tous les jours depuis un an... et Bojidar qui dit aujoud’hui:
„Udělali jste dobře, že jste trvali na tom, aby máma zůstala, ona je taková upejpavá...“1
- Vous avez bien fait d’insister pour que maman reste, elle est si façonnière...
Upejpavá... já tedy rozhodně nejsem, a jakmile uložili Julese, všichni si přisedli k posteli zleva jako vždy, kdežto já jsem si šla sednout napravo a přímo na postel samotnou, takže se jeho včerejší sen uskutečnil, nebo skoro; pak se odvrátil od ostatních, pohodlně se usadil a dal se do tichého hovoru – o umění.
Façonnière... dans tous les cas je ne le suis pas, une fois qu’on a eu couché Jules tout le monde est venu s’asseoir autour du lit à gauche comme toujours, alors moi je suis allée me mettre à droite et sur le lit même en sorte que son rêve d’hier a été réalisé ou peu s’en faut; alors il a tourné le dos aux autres, s’est bien installé et s’est mis à causer très doucement, d’art.
Člověk by řekl, že to byl rozmar nemocného. Ale – uklidněte se – seděla jsem cudně, nohy na zemi, lokty na pokrývce a hlava v dlaních, naslouchajíc s hlubokou pozorností. A ostatní přítomní mi prokazovali laskavost hlasitým hovorem.
On dirait que c’était un caprice de malade. Oh ! mais rassurez-vous j’étais assise pudiquement les jambes par terre et les coudes dans le lit et la tête dans les mains écoutant avec une attention profonde. Et le reste de la société me rendait service en causant très fort.
Ano, jistě ke mně chová přátelství, a dokonce přátelství sobecké; když jsem mu říkala, že od zítřka budu pracovat, odpověděl mi:
Oui, certainement il a de l’amitié pour moi et même une amitié égoïste, comme je lui disais qu’à partir de demain j’allais travailler il me répond:
„Ach, ještě ne! Nesmíte mě opustit–“
- Oh ! pas encore ! Il ne faut pas me lâcher-
Tohle dítě mám velmi ráda.
Je l’aime beaucoup cet enfant.
Ale do čerta, kde je vlastně paní Mac-Kay?
Mais nom d’un chien où donc est, Mme Mac-Kay ?
Musím se hlídat před svými, které jsou tak hloupé! Budou si myslet, že nahrazuji paní Mac-Kay v Julesově srdci. To je nesmysl.
Il faut m’observer devant les miens qui sont si bêtes ! Elles vont penser que je remplace Mme Mac-Kay dans le cœur de Jules. C’est insensé.
Poznámky
Pozn. překl.: „façonnière“ – přehnaně obřadná, úzkostlivě dbalá formalit. ↩