❦
Středa 17. září 1884
Sotva mine den, aby mě netrápila vzpomínka na otce.Mercredi 17 septembre 1884Il se passe peu de jours sans que je sois tourmentée par le souvenir de mon père.
Tehdy jsem vůči němu měla výčitky, které mě zaslepily. Měla jsem odjet a pečovat o něj až do konce. Nic neřekl, protože byl jako já; ale mou nepřítomnost musel cítit velmi krutě.
A ce moment-là j’avais des griefs contre lui qui m’avaient aveuglée. J’aurais dû partir et le soigner jusqu’à la fin. Il n’a rien dit, parce qu’il était comme moi; mais il a dû sentir cruellement mon absence.
Jak jsem jen mohla ne...
Comment n’ai-je pas...
Je to od té doby, co je tu Bastien a my k němu tak často chodíme s tisíci pozornostmi, mazlením, něžnostmi...
C’est depuis que Bastien est ici et que nous allons si souvent chez lui avec mille prévenances, gâteries, tendresses...
Není to vskutku velmi špatné!! Máma si z toho nic nedělá – odloučeni dvacet let, za tři roky se s tím smířila... Ale já, dcera? A pak máma nemá ani takt, nemluví o svém manželovi ani slušně – za nedostatku citů by bylo třeba aspoň určitých přetvářek.
N’est-ce pas vraiment très mal !! Maman, elle, s’en fiche, séparée depuis vingt ans, remise depuis trois ans,... Mais moi la fille ? Et puis maman elle n’a pas même de tact, elle ne parle même pas convenablement de son mari, il faudrait certaines simagrées à défaut de sentiment.
Tedy mě Bůh potrestá. Ale ne Bastien-Lepage, u jehož lůžka konám zbožné zastávky... protože mě to baví.
Alors Dieu me punira. Pas Bastien-Lepage auprès du lit duquel je fais des stations pieuses... parce que ça m’amuse.
Bože můj, jdeme-li na kořen věcí... člověk svým rodičům nic nedluží, pokud o něj od vstupu na svět nepečovali. Ten pán na nic vznešeného nemyslí, když... si bere hezkou ženu. Pan Richepin to řekl ve verších a ve výrazech výchovné hrubosti.
Mon Dieu si on va au fond des choses... on ne doit rien à ses parents s’ils ne vous ont pas prodigué des soins dès votre entrée dans le monde. Le monsieur ne pense à rien de vénérable lorsqu’il... se marie avec une jolie femme. M. Richepin l’a dit en vers et en termes d’une crudité édifiante.
Ale to nic nemění... A pak nemám čas tuto otázku rozvádět.
Mais ça n’empêche pas... Et puis je n’ai pas le temps de développer cette question.
Bastien-Lepage mi dává výčitky svědomí. Boží trest. Ale co když nevěřím v Boha? Nevím a přece... Mám svědomí a mé svědomí mi vyčítá, co jsem udělala. A pak nelze říci: nevěřím v Boha. Záleží na tom, co kdo rozumí pod pojmem Bůh.
Bastien-Lepage me donne des remords. La punition de Dieu. Mais si je ne crois pas en Dieu ? Je n’en sais rien et quand même... J’ai ma conscience et ma conscience me reproche ce que j’ai fait. Et puis on ne peut pas dire: je ne crois pas en Dieu. Ça dépend ce qu’on entend par Dieu.
Kdyby existoval Bůh, jakého milujeme a po jakém toužíme, svět by byl jiný. Není Boha, který by naslouchal mé večerní modlitbě, a přece se každý večer modlím, navzdory rozumu.
Si le Dieu que nous aimons et que nous désirons existait le monde serait autre. Il n’y a pas de Dieu qui écoute ma prière du soir, et je prie tous les soirs, en dépit de la raison.
„Je-li nebe prázdné, neurážíme nikoho.“
- Si le ciel est désert nous n’offensons personne.
„Slyší-li nás někdo, nechť se nad námi smiluje.“
- Si quelqu’un nous entend, qu’il nous prenne en pitié.
A přece jak věřit???!!!
Et pourtant comment croire ???!!!
Včera jsme slavnostně zahájili provoz našeho nově natřeného kočáru na osmi pružinách a nových livrejí. Na svatbu syna generála Fleuryho. Celá Paříž, přirozeně. Jsem velmi elegantní.
Hier nous avons inauguré notre huit-ressort repeint et de nouvelles livrées. Pour aller au mariage du fils du général Fleury. Tout Paris naturellement. Je suis très élégante.
Bastienovi je velmi špatně, zastihneme ho v Boulogneském lesíku, jak se šklebí bolestí... Je tam celá rodina Charcotů – to proto, aby jednoho dne přivedli samotného lékaře jako náhodou. Odejdou a Jules nám říká, že je ohavné opustit ho takhle na dva dny.
Bastien va très mal, nous le trouvons au Bois, faisant des grimaces de douleur... Il y a tous les Charcot, c’est pour amener un de ces jours le docteur lui-même comme par hasard. Ils s’en vont et Jules nous dit que c’est abominable de l’abandonner ainsi depuis deux jours.
„V noci jsem dlouho přemýšlel o dopise, který jsem vám chtěl napsat, a tady je, co jsem vymyslel, ach, jak jsem to propracoval: Člověk musí být zbabělec, zlý nebo nemocný, aby nepřišel navštívit ubohého přítele, který velmi trpí...“
- Cette nuit j’ai longuement pensé à la lettre que j’allais vous écrire et voici ce que j’ai trouvé, oh ! j’ai élaboré ça: Il faut être lâche, méchant ou malade pour ne pas venir voir un pauvre ami très souffrant...
„A proč jste nepsal! Jaká škoda!“
- Et pourquoi n’avez-vous pas écrit ! Quel dommage !
Prý si žádal papír a pero, ale matka a Emile ho od toho odradili. Ti hlupáci!
Il avait paraît-il demandé du papier et une plume mais la mère et Emile l’en ont dissuadé. Ces imbéciles !
Člověk musí být zbabělec atd. Ale to je rozkošné!
Il faut être lâche etc. Mais c’est ravissant !
Odvezeme ho domů a ihned ho uloží. Ubohé dítě, to je skutečné dítě. Neřekl snad, že by bylo velmi příjemné, kdybych byla nemocná, lehla bych si na jeho polovinu postele a mohli bychom si aspoň kdykoli povídat – bylo by to tak milé.
Nous le ramenons et on le couche aussitôt. Pauvre enfant, c’est un véritable enfant. N’a-t-il pas dit que ce serait bien agréable si j’étais malade, je me metterais sur la moitié de son lit et on pourrait au moins faire la conversation à toute heure, ce serait si gentil.
„A co když se pohádáte a budete se chtít bít?“ ozval se architekt.
- Et si vous vous querellez et voudrez vous battre ? intervient l’architecte.
„Pak by ze stropu na pružině sjela mříž a zapadla do připravených háků.“
- Alors il y aurait une grille qui descendrait du plafond grâce à un ressort et s’emboîterait dans des machines préparées d’avance.
„Zajisté,“ řekla jsem, „to by bylo rozkošné.“
- Mais sans doute, dis-je, ce serait charmant.
Nepřežije. Zlepšení je pryč. Dnes večer mu bolest v posteli vytrhávala výkřiky.
Il ne vivra pas. Le mieux n’est plus. Ce soir dans son lit la douleur lui arrachait des cris.
V Boulogneském lesíku i všude jinde stále používá můj polštář.
Il a toujours mon oreiller au Bois et partout il s’en sert
Ale u všech rohatých, kde je paní Mac-Kay??
Mais sapristi où est Mme Mac-Kay ??
Přece to není možné!..
Ce n’est pas possible enfin !..
Saint-Amand k večeři.
Saint-Amand à dîner.