❦
Neděle 29. června 1884
Do kostela. Šaty z šedé alpaky, jak jinak. Velmi elegantní. Saint-Amand obědvá s námi.Dimanche 29 juin 1884A l’église. Robe d’alpaga gris bien entendu. Très chic. Saint-Amand déjeune avec nous.
Poslali jsme Julesovi ruskou polévku. Náš kuchař jinak příliš neumí, ale polévky dělá jako nikdo. Jsou to báječné vývary; zvláště drůbeží, jako ten, který jsme poslali – a slepice byla uvnitř, jak se dělá v Rusku. Včera večer jsem se v ruském obchodě u Madeleine ptala, zda by nebylo možné sehnat čerstvý kaviár. Ale v toto roční období…
Nous avons envoyé à Jules un potage russe. Notre cuisinier n’est pas fort pour le reste, mais il fait des potages comme personne. Ce sont des bouillons merveilleux; surtout les bouillons de volaille, comme celui qu’on a envoyé, et la poule était dedans comme on fait en Russie. J’ai demandé hier soir au magasin russe de la Madeleine s’il n’y aurait pas moyen d’avoir du caviar frais. Mais en cette saison...
Jen si mě představte, jak jdu sama osobně do obchodu.
Non me voyez-vous allant moi-méme dans un magasin.
Já, která si nechávám kupovat rukavice a která vychází z domu jen tehdy, když je třeba zkoušet šaty.
Moi qui fais acheter mes gants et qui ne se dérange que lorsqu’il faut essayer une robe.
Rosalie říká, že mi to příští rok oplatí a bude zdráv a členem poroty. Ta dobrá Rosalie mě dobře zná a ví, že vždy mám nějaké malé vypočítavosti. Ale tentokrát ne. Ne, čestné slovo – je to zcela nezištné.
Rosalie dit qu’il me revaudra ça, l’année prochaine et sera bien portant et membre du jury. Cette bonne Rosalie me connaît bien et sait que j’ai des petits calculs toujours. Mais pas cette fois. Non parole d’honneur, c’est tout à fait désintéressé.
Baví mě být mateřská a přemýšlet o polévkách. Já, která se těmito věcmi nesnáším zabývat.
Ça m’amuse d’être maternelle et de penser à des potages. Moi qui hais m’occuper de ces choses.
Zdá se mi, že ráčím sestoupit a že je to velmi krásné.
Il me semble que je daigne descendre et que c’est très beau.
Kdyby mi za to alespoň byl vděčný. Jenže ty dámy jsou tak hloupé, hned si začnou představovat…
S’il m’en savait gré au moins. Seulement ces dames sont si bêtes, elles vont tout de suite s’imaginer...
Protože vejdu do obchodu nebo protože jsem šla do kuchyně zkontrolovat polévku sama. Je pravda, že je to pro mě dost mimořádné, ale koneckonců se mi to zdá zcela prosté! Co se týče těch dam, vrhají se do toho střemhlav – stačí mi vyjádřit názor, aby ho přeháněly, stačí mi naznačit způsob chování, aby…
Parce que j’entre dans une boutique ou parce que je suis allée à l’office voir moi-même le potage. C’est vrai que c’est assez extraordinaire pour moi, mais enfin ça me paraît tout simple ! Quant à ces dames elles s’y jettent tête baissée, je n’ai qu’à exprimer une opinion pour qu’elles l’exagèrent, je n’ai qu’à indiquer une manière d’être pour qu’elles...
Ano, když je to vůbec neobtěžuje, když je to baví. Neboť Jules je baví!… a pokud uvidí, že mě baví také, nebude jiného boha. Vše bude pro Julese. Tak to již je. Kéž by jen ráčil přijmout naši poctu.
Oui, quand ça ne les gêne en rien, quand ça les amuse. Car Jules les amuse !... et si elles voient qu’il m’amuse aussi il n’y aura pas d’autre dieu. Tout sera pour Jules. C’est déjà comme ça. Pourvu qu’il daigne accepter nos hommages.
Koneckonců…
Enfin...
byl tak potěšen vyšívaným ubrouskem! „Nic mi neudělalo takovou radost,“ řekl včera, „nic nemohlo být milejší – byl jsem daleko, nemocen, a někdo na mě pomyslel!“
il a été si ravi de la serviette brodée ! Rien ne m’a fait autant plaisir, a t-il dit hier, rien ne pouvait être plus aimable, j’étais loin, malade, et on a pensé à moi !
Porotu nazval mezky!
Il a traité le jury de mules !
Vždyť mě koneckonců špatně umístili!
Car enfin ils m’ont mal placée !
Ano, špatně mě umístili! Vedle dveří! Na místo, kde mohlo být plátno každou chvíli protrženo. Jak to! Protože posílám jen malý obraz!
Oui, ils m’ont mal placé ! Près d’une porte ! A un endroit ou la toile pouvait être crevée à chaque instant. Comment ! parce que je n’envoie qu’un petit tableau !
Malý obraz – ví vůbec někdo, co znamená udělat takový malý obraz! Ráda bych je tam viděla! Ti, kdo to udělali, to vědí! A protože moje plátno není „důležité“, umístili ho vedle dveří! Lidé, kteří vědí, že jsem nepřítomna, že trpím… Měli všechny důvody být zdvořilí, být milí, umístit mě se ctí – ano, umělci a přátelé by to udělali, ale oni jsou mezci! A mezci to nikdy neudělají! Ach, nikdy jsem o tom neřekla všechno.
Un petit tableau, sait-on ce que c’est que de faire un petit tableau comme celui-là ! Mais je voudrais les y voir ! Ceux qui en ont fait le savent ! et parce que ma toile n’est pas « importante » ils la placent près d’une porte ! Des gens qui savent que je suis absente, que je suis souffrante... Toutes sortes de raison pour être polis, pour être aimables, me placer respectueusement; oui des artistes et des amis l’auraient fait mais eux ce sont des mules ! Et les mules ne le feront jamais ! Ah ! je n’en ai jamais tout dit là-dessus.
To je proto, abych vám ukázala, jak moc se člověk musí starat o úsudky těchto mezků!
C’est pour vous prouver à quel point il faut s’inquiéter de leurs jugements de mules !
Deset jich ví, co mají, a ostatní!…
Il y en a dix qui savent ce qu’ils ont et les autres !..
„Ale pane, nedělám si starosti s jejich medailí… jen proto, že to nebylo spravedlivé, dostali ji ti, kdo…“
- Mais monsieur je ne suis pas en peine de leur médaille... seulement c’est parce que ce n’était pas juste, on en a donné à des...
Při slově spravedlivý se usmál a ten úsměv mě poučil lépe než všechny řeči, že je opravdu třeba přestat spoléhat na spravedlnost.
Au mot de juste il a eu un sourire qui m’a appris mieux que tous les discours qu’il faut vraiment renoncer à compter sur la justice.
Cože opravdu? Říká, že spravedlnost lze najít u tří nebo čtyř lidí, ale nikdy u čtyřiceti.
Quoi vraiment ? Il dit qu’on peut trouver la justice auprès de trois ou quatre hommes mais jamais auprès de quarante.
Já-herečka se ptám: Jak to – mám přestat věřit ve spravedlnost!
Moi-acteur je me demande : Comment, faut-il donc ne plus croire à la justice !
A já-divačka odpovídám: Jakže, holčičko, ty tomu tedy opravdu věříš?
Et moi-spectateur répond : Comment ma famille y crois-tu donc vraiment ?
Nuže ano, přísahám vám, že tomu věřím – ale dobře vidím, že bude třeba se toho vzdát.
Eh bien oui, je vous jure que j’y crois, mais vois bien qu’il faudra y renoncer.
Výborně! Když Rosalie nesla polévku, viděla tam služku, která jí pověděla, že paní Mackayová včera poslala zeleninový aspik!
Bon ! Rosalie en portant le potage a donc vu la bonne qui lui a raconté que Mme Mackay avait envoyé hier un aspic de légumes !
„Je to dům,“ řekla, „kde mají pána velmi rádi – jako u vás.“
- C’est une maison, a-t-elle dit, où on aime beaucoup Monsieur, comme chez vous.
Nejsem žárlivá, ale ta kuchyně mě odpuzuje. Fuj!
Je ne suis pas jalouse, mais ça me dégoûte de la cuisine. Pouah !
Tedy – chtěla bych vědět. Zbožňují se, dobře. On je nemocný jako pes a odjíždí do Alžírska s matkou. Dáma zůstává tady, pořádá plesy, zařizuje svůj palác a stáje.
Alors, je voudrais savoir ? Ils s’adorent, c’est bien. Il est malade comme un chien et part pour l’Algérie avec sa mère. La dame reste ici, donne des bals, installe son hôtel et ses écuries.
Myslela jsem, že je to skončené. Vrátí se a ona u něho není celý čas, ostatně… Matka. Ale jsou přátelé – aspik to dokazuje. A služka, která je u Bastienových, tam byla před rokem umístěna sloužícími paní Mackayové. A když tato ctnostná osoba pořádá bál, Julesova služka chodí pomáhat jejím sloužícím. To vše je
J’ai cru que c’était fini. Il revient et elle n’est pas tout le temps chez lui, du reste... La mère , Mais ils sont amis, l’aspic en fait foi. Et la bonne qui est chez les Bastien a été placée là depuis un an par les domestiques de la Mackay. Et lorsque cette vertueuse personne donne un bal la bonne de Jules va aider ses domestiques. Tout ça c’est
A když zůstává šest nebo sedm měsíců v Damvillers, ona tam tedy nejede?… Koneckonců pokud to není skončené, proč není více u něho? Vypadá to opravdu jako dáma, která se bojí zkompromitovat. Nu tak… Co to znamená?
Et lorsqu’il reste six ou sept mois à Damvillers, elle n’y va donc pas ?.. Enfin si ce n’est pas fini pourquoi n’est-elle pas davantage avec lui ? On dirait vraiment une dame qui craint de se compromettre ? Voyons... Qu’est-ce que ça veut dire ?
Vůbec tomu nerozumím.
Je n’y comprends rien.
Mackayová nebo mužští přátelé – nezáleží… od chvíle, kdy ho takhle hýčkají… Chci být zcela milá, ale ne pro lidi, které to nepřekvapí. Jsem pro něho stejně dobrá jako jiné. Nemám tedy důvod být tam. Kdyby byl opuštěný – pak by to bylo jinak, ale takhle… Ne. Dopisují si tedy… nebo alespoň byla okamžitě upozorněna, dobře, já také. Ale koneckonců jak to s nimi stojí? Milovaný muž, který je tak nemocný, zdá se mi… Ach! Je možná u něho každý den – co já o tom koneckonců vím? Nuže a matka? Ale co když Mackayová hraje velkou dámu? Pak je to velmi dobré. Jak mu vysvětluje svůj majetek? Nebyl by Bastien svědomitý? Nebo ošálený jako tolik jiných? Nebo je paní Mackayová cudná a vše, co se říká, jsou jen pomluvy?
La Mackay ou des amis mâles peu importe... du moment ou on le gâte à ce point... Je veux bien être tout à fait gentille mais, pas pour des gens que ça n’étonnera pas. Je suis pour lui aussi bonne que d’autres. Je n’ai donc pas de raison d’être là. S’il était abandonné alors ce serait autre chose mais comme ça... Non. Ils sont donc en correspondance... ou du moins elle a été avertie tout de suite, bien, moi aussi. Mais enfin où en sont-ils ? Un homme aimé qui est si malade, il me semble... Oh ! elle y est peut-être tous les jours, qu’est-ce que j’en sais après tout ? Eh bien et la mère ? Mais si la Mackay pose à la grande dame ? Alors c’est très bien. Comment lui explique t-elle sa fortune ? Bastien ne serait-il pas scrupuleux ? Ou bien dupe comme tant d’autres ? Ou bien Mme Mackay est-elle pure et tout ce qu’on dit ne serait alors que des calomnies ?
A zdědila snad od nějakého příbuzného? Vše je možné. Chodila k Cartwrightové, ale teď tam nechodí. Já také jsem chodila k Cartwrightové a o mně také lze říkat hlouposti, zvláště před šesti, sedmi lety! A přece!
Et elle aura hérité de quelque parent ? Tout est possible. Elle a été chez la Cartwright mais elle n’y va plus. Moi aussi j’ai été chez la Cartwright et de moi aussi on peut dire des bêtises surtout il y a six, sept ans ! Et pourtant !
Méně než kdokoliv jiný bych měla věřit tomu, co se říká? A přece muži říkali mámě, že tato cudná Ofélie je hodna být předsedkyní dam patronek spolku pro noční útulky… v nejsurovějším smyslu toho slova.
Je devrais moins que personne croire ce qu’on dit ? Pourtant des hommes ont dit à maman que cette chaste Ophélie était digne d’être présidente des dames patronnesses de l’œuvre de l’hospitalité de nuit... dans le sens le plus cru du mot.
Tedy? Nu, možná to pominulo a teď zbohatla a pracuje jen jako amatérka…
Alors ? Bien, c’est peu être passé et maintenant elle a fait fortune et ne travaille plus qu’en amateur...
A pak?
Et puis ?
Člověk se ztrácí v dohadech.
On se perd en conjectures.
Dost té kuchyně. Dost.
Assez de cuisine. Assez.
Co je legrační – vidím nedostatky v Bastienově malbě. Dívám se na jeho obrazy a myslím, že tohle nebo tamto mělo být jinak… jako když se dívám na to, co dělám sama.
Ce qu’il y a de drôle c’est que je vois des défauts à la peinture de Bastien. Je regarde ses tableaux et je pense qu’il aurait fallu ceci ou cela autrement... comme quand je regarde ce que je fais moi-même.
Na mém kapesníku jsou dvě kapky krve. Píši Potainovi. K čemu.
Il y a deux gouttes de sang sur mon mouchoir. J’écris à Potain. A quoi bon.
Záleží mi vůbec opravdu na životě? Můj život nestojí za nic a nic mě k němu nepoutá.
Est-ce que je tiens vraiment à vivre ? Ma vie ne vaut rien et rien ne m’y attache.
Dnes večer do Neuilly s Gaillardy, popem a jeho šestnáctiletou dcerou. Dokud šlo jen o cestu tam, ještě to nebylo nic; byly dokonce dvě příjemné zastávky – jedna u lodí a druhá u železnice. Ale zpáteční cesta! Všichni jsou unaveni a konverzace je strašně mdlá. Já myslím na něco jiného. A pan Gaillard se vytratil. Dostane od své manželky pořádný výprask.
A Neuilly ce soir avec les Gaillard, le pope et sa fille qui a seize ans. Tant qu’il s’est agi d’aller en avant ce n’était encore rien; il y a même eu deux stations agréables. Une aux bateaux et l’autre au chemin de fer. Mais le retour ! Tout le monde est fatigué et la conversation est terriblement languissante. Moi je pense à autre chose. Et M. Gaillard s’est esquivé. Il recevra une bonne trempe de son épouse.
Co se týče mámy, je jako vždy při příležitostech, kdy je třeba být veselý – je pochmurná a zlověstná.
Quant à maman elle est comme à toutes les occasions où il faut être gai, elle est lugubre et sinistre.
Ach, jaká bída je život – jak má Maupassant pravdu. A přece je to muž, je mu třiatřicet let, byl zamilovaný a… vše, co z toho plyne. Ví vše. A nenašel nic než nicotu!
Ah ! quelle misère que la vie, comme Maupassant a raison. Et lui est un homme pourtant, il a trente-trois ans, il a été amoureux et... tout ce qui s’ensuit. Il sait tout. Et il n’a trouvé que le néant !
A já? Umění? Nevím, co dělat. Nový obraz mě oživí – zatím se cítím jako ztracená!
Et moi ? l’art ? Je ne sais plus que faire. Un nouveau tableau me ranimera, en attendant je me sens comme perdue !
Četla jsem Sapho a vím, co je soužití na hromádce… A pak paní Mackayová je okouzlující – má nyní veškerý lesk, protože je bohatá a hraje velkou světskou dámu. A nemocná opice z ulice Legendre po ní šílí. Musí mít člověk všezabírající povahu, aby chtěl vše bez dělení! Co je mi do toho! Jsme přátelé, myslí, že mám talent, a má mě rád. Co víc je třeba? Nu, vidíte! Koneckonců co bych chtěla? Co? Co? Co?
J’ai lu Sapho et je sais ce que c’est qu’un collage... Et puis Mme Mackay est charmante, elle a maintenant tous les prestiges puisqu’elle est riche et qu’elle pose à la femme du monde. Et le singe malade de la rue Legendre en est fou. Faut-il avoir une nature envahissante pour vouloir tout sans partage ! Qu’est-ce que ça me fiche ! Nous sommes amis, il trouve que j’ai du talent et il m’aime bien. Que faut-il de plus ? Eh bien vous voyez ! Enfin qu’est-ce que je voudrais ? Quoi ? Quoi ? Quoi ?
Aby se zbavil Ofélie, abych ho chodila navštěvovat a utěšovat nemocného, a aby mě nakonec miloval.
Qu’il soit débarrassé d’Ophélie, que j’aille le voir et le réconforter malade et qu’il finisse par m’aimer.
Tak. Je to jasné a je to pravda.
Voilà. C’est net et c’est vrai.
Takhle se mají věci říkat, místo aby člověk chodil kolem horké kaše.
C’est comme ça qu’on doit dire les choses au lieu de tourner autour.
Nyní, pokud se mě ptáte, proč to chci? Nu, protože život je smutný a zdá se mi, že by to bylo něco dobrého.
Maintenant si vous me demandez pourquoi je veux ça ? Eh bien parce que la vie est triste et qu’il me semble que ce serait quelque chose de bon.
[Jeden řádek nečitelný] nemocného dítěte.
[une ligne Illisible] d’enfant malade.