❦
Pátek 30. května 1884
Paní Zarondská je zvláštní drobná ženská. Její manžel je senátor, jak víte; navíc si zakládá na tom, že je vědec, literát, vynikající člověk – přeložil do cizího jazyka ruská mistrovská díla a nosil smutek po Gambettovi. Paní Zarondská je malá trpaslice, která musela být hezká; má sedm dětí, z nichž nejstarší dceři je dvaadvacet let, a tik pravého oka. Také literárně vzdělaná. Při svém prvním pobytu v Paříži šla do Odéonu na „Severo Torelli“, drama Françoise Coppéeho. Plná nadšení zašla k vrátnímu divadla pro adresu autora, aby mu vyjádřila svůj obdiv. To se ve Francii nevidí. Nadšení pravé, naivní, nebojící se směšnosti.Vendredi 30 mai 1884Mme Zarondsky est un drôle de petit corps de femme. Son mari est sénateur comme vous savez, il se pique en outre d’être un savant, un lettré, un homme supérieur, il a traduit en langue étrangère les chefs d’œuvre russes et a porté le deuil de Gambetta. Madame Zarondsky est une petite naine qui a dû être jolie, qui a sept enfants dont l’aînée a vint-deux ans, un tic à l’œil droit. Lettrée aussi. Lors de son premier passage à Paris elle a été voir à l’Odéon « Severo Torelli » drame de François Coppée. Enthousiasmée à fond elle est allée demander au concierge du théâtre l’adresse de l’auteur pour lui exprimer son admiration. Voilà ce qu’on ne voit pas en France. Un enthousiasme véritable, naïf et ne craignant pas le ridicule.
Píše tedy Coppéemu, dostane audienci, píše mu z Říma, přináší mu obraz, kopii madony. Básník jí za obraz děkuje a vyjadřuje lítost, že jí svůj dík nemůže vyjádřit osobně, neboť není volný.
Elle écrit donc à Coppée, en obtient une audience, lui écrit de Rome, lui apporte un tableau, une copie de madone. Le poète la remercie du tableau en lui exprimant le regret de ne pouvoir les lui exprimer de vive-voix, n’étant pas libre.
Je stará, ale to je jedno – není to hezké. Paní Zarondská se nenechá odradit a nepomyslí si, že ho to může obtěžovat, toho veršotepce, a že celkem vzato… Předevčírem mě tedy pověřili, abych sestavila telegram Coppéemu.
Elle est vieille mais c’est égal ce n’est pas gentil. Mme Zarondsky ne se décourage pas et ne pense pas que cela peut l’importuner, ce rimeur, et qu’en somme... On me charge donc avant-hier de rédiger une dépêche à Coppée.
Opsaný dopis · Lettre à François Coppée rédigée par Marie pour Mme Zarondsky, mai 1884Pane,Monsieur,Zůstávám do soboty; nutí mě k tomu čtyři nadšené dívky, které mě zavázaly přísahou, že jim ukážu Françoise Coppéeho. Jakkoliv jste zvyklý na triumfy, nemůžete pohrdnout tímto, na jehož straně stojí mládí a pravý obdiv. Řekněte nám tedy, kdy vás máme očekávat.Je reste jusqu’à samedi, j’y suis forcée par quatre jeunes filles enthousiastes qui m’ont fait jurer que je leur ferai voir François Coppée. Quelque habitué que vous soyez aux triomphes vous ne pouvez dédaigner celui-là qui a pour lui la jeunesse et l’admiration vraie. Dites-nous donc quand il faudra vous attendre.Zoé Zarondská.Zoé Zarondsky.
Včera přišla vizitka Françoise Coppéeho z Francouzské akademie: bude mít čest se dostavit k paní Zarondské v pátek v půl druhé – nejpozději ve dvě. A ve dvě tu byl. Máma, paní Zarondská, slečny Staritské (neteře Zoé), Dina a já.
Hier, on recevait la carte de François Coppé de ('Académie Française, qui aura l’honneur de se présenter chez Mme Zarondksy vendredi à une heure et demie - deux heures au plus tard. Et à deux heures il était là. Maman, Mme Zarondsky, Mlles Staritsky (nièces de Zoé), Dina et moi.
Nikdy se neocitl na podobné slavnosti a musel se cítit jako Victor Hugo. Víte, já jsem k Coppéeovým veršům velmi klidná, ale byla jsem zahrnuta mezi ty čtyři nadšené dívky; přesto musel vidět, že nejsem tak hloupá, jak ostatní vypadaly. Canrobertovi s ním večeřeli u princezny Mathildy a mluvil s Claire – a já s ním o tom hovořím.
Il ne s’est jamais trouvé à pareille fête et a dù se prendre pour Victor Hugo. Vous savez, moi, je suis très calme à l’égard des vers de Coppée, mais j’ai été englobée dans les quatre jeunes filles enthousiastes, pourtant il a dû voir que je ne suis pas si bête que les autres en avaient l’air. Les Canrobert ont dîné chez la princesse Mathilde avec lui et il a causé avec Claire et je lui en parle.
Usadí se v křesle, pije čaj a kouří. Přinesou čajový stolek celý prostřený jako v divadle a v jednu chvíli se na něj všech šest díváme, jak pije čaj!
Il s’installe dans un fauteuil, prend du thé et fume. La table à thé est apportée toute servie comme au théâtre et il y a un moment ou nous sommes toutes les six à le regarder boire son thé !
Toho si všimne ten velký básník a laskavost dožene tak daleko, že požádá o prohlídku mého ateliéru a při odchodu mi řekne, abych mu dala vědět, až budu mít nějaký nový obraz ke zhlédnutí. Je to dost příjemný člověk, ale zjevem trochu překvapující. Neurčitá podobnost s Napoleonem, špatné zuby a vzhled kněze.
Il en fait la remarque ce grand poète et pousse la bonté jusqu’à demander à voir mon atelier et à me dire en partant de lui faire signe lorsque j’aurai quelque nouveau tableau à voir. C’est un homme assez agréable mais d’un physique qui surprend un peu. Ressemblance vague avec Napoléon, dents mauvaises et l’air d’un prêtre.
Přesto jsem ráda, že ho znám. Má modré oči a při hovoru se na mne každou chvíli díval, jako by hledal, co si myslím. Celkem musel být velmi v rozpacích, ten Pařížan uprostřed toho vážného obdivu. Snažila jsem se být… Ale ty dámy byly uchváceny.
Mais je suis tout de même contente de le connaître; Il a des yeux bleus et il me regardait à tout instant en parlant, comme s’il cherchait à voir ce que je pense. En somme il a dû être très gêné, ce parisien au milieu de cette admiration sérieuse. J’ai bien essayé d’être... Mais ces dames étaient empoignées.
napříč stránkou
Coppée je mladší než Tony a vypadá mnohem starší.
en travers Coppée est plus jeune que Tony et paraît bien plus âgé.
Jakmile odejde, přichází Tony. Je podivuhodný ten člověk: je mu téměř čtyřicet šest, dnes v šedém obleku a za plného denního světla mu dávám pětatřicet a jsem velkorysá – nuže, tu máme chlapce, syna velkého umělce (čestná medaile) atd. Člověk nemusí mít rád jeho obrazy, ale oficiálně je to velký umělec, sám umělec, krásný jako den, dobře vychovaný, dost duchaplný… Vše se zdá být pohromadě, aby mohl sklízet ty nejvznešenější lásky.
Lui parti Tony arrive. Il est étonnant cet homme, car il a près de quarante-six ans, aujourd’hui en complet gris et en plein jour je lui donne trente-cinq ans et je suis généreuse, eh bien voilà un garçon, fils de grand artiste grand (médaille d’honneur) etc. On peut ne pas aimer ses tableaux, n’empêche qu’officiellement il est grand artiste) artiste lui-même, beau comme le jour, bien élevé, suffisamment spirituel... Tout est réuni ce me semble pour qu’il ait pu moissonner les amours les plus huppés.
Nuže, má jen malé poměrky s malými modelkami, které se mu přitom ještě posmívají. To je opravdu podivuhodné. V životě jsou divné věci. Ne že by mi osobně připadal kdovíjak rozkošný, ale z obecného hlediska je to velmi hezký chlapec; a dokonce i já, kdybych chtěla nebo mohla… bavit se jako tolik jiných dam, nenašla bych Tonyho nepříjemným. Jenomže já mám představy, které… a dávám přednost malému a ošklivému Bastien-Lepageovi nebo tlustému Zolovi, jehož jsem nikdy neviděla.
Eh bien il n’a que de petites habitudes avec de petits modèles qui s’en moquent encore. C’est vraiment étonnant. Il y a dans la vie des choses curieuses. Ce n’est pas que personnellement je le trouve si adorable que ça, mais au point de vue général c’est un très beau garçon et même moi si je voulais ou pouvais... m’amuser comme tant d’autres dames, je ne trouverais pas Tony désagréable. Seulement moi, j’ai des idées qui... et je préfère le petit et laid Bastien-Lepage ou le gros Zola que je n’ai jamais vu.
Přesto se mi zdá, že jsem velmi hloupá, když se vážně nezabývám jedinou věcí, která za to stojí. Jedinou věcí, která dává veškeré štěstí; která dává zapomenout na veškerou bídu.
Cependant je trouve que je suis bien bête de ne pas m’occuper sérieusement de la seule chose qui en vaille la peine. De la seule chose qui donne tous les bonheurs; qui fasse oublier toutes les misères.
Láska. Ano, láska, přirozeně. Dvě bytosti, které se milují, mají iluzi svých absolutních dokonalostí – morálních a fyzických. Morálních především. Bytost, která vás miluje, je spravedlivá, dobrá, věrná, velkodušná a připravena konat hrdinské činy s prostotou.
L’amour. Oui, l’amour, naturellement. Deux êtres qui s’aiment ont l’illusion de leurs perfections absolues, morales et physiques. Morales surtout. Un être qui vous aime est juste, bon, loyal, généreux et prêt à accomplir les actions héroïques avec simplicité.
Dvě bytosti, které se milují, mají iluzi obdivuhodného a dokonalého vesmíru, jaký si vysnili filozofové jako Aristoteles a já. A to je, myslím, velká přitažlivost lásky. V příbuzenství, v přátelství, ve světě všude se ukazuje kopyto lidských nízkostí: tu záblesk chamtivosti, tu hlouposti, tu závisti, nízkosti, nespravedlnosti, hanebnosti. A pak přítel i nejlepší má skryté myšlenky, a jak říká Maupassant – člověk je vždy sám, protože je mu nemožné proniknout do intimních myšlenek nejlepšího přítele, který stojí před ním a dívá se na něj a svěřuje se mu upřímně.
Deux êtres qui s’aiment ont l’illusion d’un univers admirable et parfait tel que l’ont rêvé des philosophes comme Aristote et moi. Et voilà je crois ce qui est la grande attraction de l’amour. En parenté, en amitié, dans le monde partout, on découvre le bout de l’oreille des saletés humaines, là c’est un éclair de cupidité, là de sottise, là d’envie, de bassesse, d’injustice, d’infamie. Et puis l’ami le meilleur a ses pensées cachées, et comme dit Maupassant l’homme est toujours seul car il lui est impossible de pénétrer dans les pensées intimes du meilleur ami qui est en face de lui et le regarde et lui fait ses confidences sincères.
Nuže, láska uskutečňuje zázrak slití duší… Člověk se klame… co na tom, to, v co věříme, že je, existuje! Já vám to říkám. Láska dělá svět takovým, jakým by měl být, kdybych byla Bohem.
Eh bien l’amour accomplit le miracle du mélange des âmes... On s’illusionne... qu’importe, ce qu’on croit être existe ! C’est moi qui vous le dis. L’amour fait paraître le monde tel qu’il devrait être si j’étais Dieu.
Nuže tedy?
Eh bien alors ?
Dnes večer jdeme k markýze de Castrone; je to další pařížská rarita.
Ce soir nous allons chez la marquise de Castrone; c’est encore une curiosité de Paris.
Paní Marchesiová – uměleckým jménem – velmi slavná učitelka zpěvu, která vychovala slavné žáky. Ta dáma je shodou okolností provdána za neapolského markýze de Castrone de la Rojota.
Mme Marchesi en religion artistique, très célèbre professeur de chant, ayant formé des élèves célèbres. Il se trouve que cette dame est mariée à un marquis napolitain, de Castrone de la Rojota.
Navíc je sestřenicí barona Haussmanna. Navíc ji Saint-Amand oslavuje v novinách. Je to tedy dost zajímavý salon, kde je slyšet obdivuhodná hudba. Její dcera je rozkošná; přišla onehdy – vzpomínáte si – s paní Pernettiovou (rozenou Haussmannovou).
En plus elle est cousine du baron Haussmann. En plus Saint-Amand la célèbre dans les journaux. Ça fait un salon assez intéressant où l’on entend de la musique admirable. Sa fille est charmante, elle est venue l’autre jour vous vous rappelez avec Mme Pernetti (née Haussmann).
Jdeme tam tedy dnes večer. Je tam paní Kraussová, Diaz de Soria, Nevada, vikomtesa de Tredern, princezna Jeanne, Jideovi, Randouin atd.
Donc nous y allons ce soir. Il y a là Mme Krauss, Diaz de Soria, Nevada, la vicomtesse de Tredern, princesse Jeanne, les Jide, Randouin etc.
Paní de Tredernová je velká dáma, pro niž se letos v zimě dělala obrovská reklama jako pro šlechtičnu zpěvačku.
Mme de Tredern est une grande dame à qui l’on a fait une réclame monstre cet hiver comme chanteuse aristocratique.
Je hezká, podobá se tučné křepelce; nesmírně bohatá a zpívá dost dobře.
Elle est jolie, ressemble à une caille grasse; immensément riche et chante assez bien.
Celkem jeden z mála přijatelných talentů z velké společnosti.
En somme un des rares talents acceptables du grand monde.
Jsem v černém a přemítám o filozofii lásky, jakož i o lásce filozofů. Podstata věcí; a všichni tito lidé kolem mne měli reálné starosti, bezprostřední zájmy, zatímco já jsem plavala v abstrakcích…
Je suis en noir et songe à la philosophie de l’amour, ainsi qu’à l’amour des philosophes. Le fond des choses; et tous ces gens autour de moi avaient des préoccupations réelles, des intérêts immédiats, pendant que je nageais dans les abstractions...