❦
Neděle 25. května 1884
Co dělám od 1. května? Nic.Dimanche 25 mai 1884Qu’est-ce que je fais depuis le 1 er mai ? Rien.
A proč? Ach, bída. Vracím se ze Sèvres. Ach, je to strašné. Krajina se tak proměnila, že se jí už nedá dotknout, jaro je pryč. A navíc moje jabloňové květy zežloutly (na obraze), nastrkala jsem tam olej. Ale jsem také pitomá. Opravila jsem to, uvidíme. Ale ten obraz musím dokončit.
Et pourquoi ? Ah ! misère. Je reviens de Sèvres. Ah! c’est affreux. Le paysage a tellement changé qu’on ne peut plus y toucher, ce n’est plus le printemps. Et puis mes fleurs de pommiers sont devenues jaunes (sur le tableau), j’y avais fourré de l’huile. Mais aussi je suis idiote. J’ai racommodé ça, nous verrons. Mais il faut le finir ce tableau.
Se Salonem, novinami, deštěm, Hayemem a všemi těmi nesmysly jsem ztratila pětadvacet dní. Je to šílené, ale je to za mnou.
Avec le Salon, les journaux, la pluie, Hayem et toutes ces bêtises j’ai perdu vingt-cinq jours. C’est insensé mais c’est fini.
Paní Zarondná, která se vrátila z Říma, stráví u nás několik dní, než odjede do Ruska. Její dcera už tam je.
Mme Zarondny de retour de Rome va passer quelques jours chez nous avant d’aller en Russie. Sa fille y est déjà.
Dnes se hlasuje o mé medaili.
Ma médaille se vote aujourd’hui.
Jsou čtyři hodiny. Právě se přehnala průtrž mračen.
Il est quatre heures. Il vient de pleuvoir à torrents.
Loni jsem si byla jistá, že ji dostanu, a trápilo mě zdržení jistých zpráv.
L’année dernière j’étais sûre de l’avoir et j’étais tracassée du retard de nouvelles positives.
Letos to není jisté, jsem mnohem klidnější; před rokem jsem ji mít měla, ale bála jsem se nepředvídaného a to mě velmi trápilo. Mít ji, a přitom ji nemít, mít ji za pastel – to mě uvádělo do zoufalství. Teď, když chápu, jak je ten pastel krásný, těší mě to.
Cette année ce n’est pas sûr, je suis beaucoup plus calme, il y a un an je devais l’avoir mais je redoutais l’imprévu et ça me tourmentait fort. L’avoir tout en ne l’ayant pas, l’avoir pour le pastel me désespérait. A présent que je comprends combien ce pastel est beau ça me fait plaisir.
Letos je to ano nebo ne. Je to zcela jasné. Pokud ano, dozvím se to dnes večer kolem osmi. Sednu si tedy po turecku do velkého křesla pod oknem a budu se tím oknem dívat, opřená loktem o opěradlo řečeného křesla. A to čtyři hodiny?
Cette année c’est oui ou non. C’est très net. Si c’est oui je le saurai ce soir vers huit heures. Je vais donc m’asseoir à la turque dans le grand fauteuil qui est sous la fenêtre et regarder par cette fenêtre accoudée au dossier du susdit fauteuil. Et ça pendant quatre heures ?
Tohle všechno by nevážilo ani miligram, kdybych dobře slyšela.
Tout ça ne pèserait pas un milligramme si j’entendais bien.
Hle – to kruté neštěstí. Tak kruté, že si na ně už nestěžuji, jak jste si jistě všimli. Jsou věci příliš strašné, o nichž nelze mluvit ani o samotě.
Voilà le cruel malheur. Si cruel que je ne m’en plains plus comme vous avez dû le remarquer. Il y a des choses trop horribles dont on ne peut parler même tout seul.
Je pět hodin dvacet minut. Ne že bych se nudila o mnoho víc, než když sedím a nedělám nic a na nic nečekám. A pak ten olej, který mi zežlutil květy. Když jsem to uviděla, vyrazil mi na čelo pot. Doufejme, že to moc nebude znát…
Il est cinq heures vingt. Ce n’est pas que je sois beaucoup plus ennuyée que lorsque je reste à ne rien faire sans rien attendre. Et puis cette huile qui a ranci mes fleurs. Quand j’ai vu ça j’en ai eu le front en eau. Espérons que ça ne se verra pas trop...
Za dvě hodiny budu vědět.
Dans deux heures je saurai.
Možná si myslíte, že mě to velmi trápí. Ne, říkám vám – ne o mnoho víc, než když se mi stane, že strávím odpoledne bez práce, sama, rozdrážděná.
Vous croyez peut-être que je suis très tourmentée. Non, je vous le dis, pas beaucoup plus que lorsqu’il m’arrive de passer une après-midi sans rien faire, seule, énervée.
V každém případě mi zítřejší noviny výsledek oznámí.
Dans tous les cas les journaux de demain m’apprendont le résultat.
Šest čtyřicet. Zbavila jsem se staré Zarondné, která mi za každou cenu chtěla přečíst verše Coppéeovy poté, co mi ukázala obrazy, které její dcera namalovala v Římě. Dětské malůvky.
Six heures quarante. Je me suis débarrassée de la mère Zarondny qui voulait absolument me lire des vers de Coppée après m’avoir montré les peintures que sa fille a faites à Rome. Des peintures d’enfant.
Ty dámy jsou dole s popem.
Ces dames sont en bas avec le pope.
A já jsem drcena čekáním, rozpalená a celá v potu s mírnou bolestí hlavy.
Et moi je suis écrasée d’attente, brûlée et en eau avec un petit mal de tête.
Oh! Nedostanu ji – a to mě štve kvůli máminu hloupému rozrušení. Nechci, aby se mi někdo vlamoval do věcí a sdílel moje city. Trpím tím jako neslušností.
Oh ! je ne l’aurai pas, et c’est à cause de la stupide émotion de maman que ça m’embête. Je ne veux pas qu’on force la porte de mes affaires et qu’on partage mes sentiments. J’en souffre comme d’une impudeur.
Ať jsem v ohni nebo ve vodě nebo v čemkoli, ostatní mě musejí nechat být. A máma si bude namlouvat, že trpím, a to mě přivádí k šílenství.
Que je sois en feu ou en eau ou en n’importe quoi, les autres doivent me fiche la paix. Et maman va s’imaginer que je souffre et ça m’exaspère.
Je dusno a mlha! Mám sevřené hrdlo až do čelistí a uší.
Il fait lourd et du brouillard ! J’ai la gorge serrée jusque dans les mâchoires et les oreilles.
Sedm třicet pět, volají mě k večeři. Je konec.
Sept heures trente-cinq, on m’appelle dîner. C’est fini.