❦

Pátek 7. března 1884

Pátek 7. března 1884 Poněvadž je portrét ztracen — chci vědět, to jest, zda obraz potřebuje nějakou vážnou retuš — posílám pro architekta, který přichází v osm hodin, a jeho první slova nám oznamují, že Jules je v Paříži již dva dny, velmi nemocen, matka je s ním; nechává mi tlumočit svou živou lítost, že není schopen přijít se podívat na obraz.

# Vendredi 7 mars 1884 Puisque le portrait est fichu je veux savoir, c'est-à-dire enfin si le tableau a besoin de quelque retouche sérieuse, j'envoie chercher l'architecte qui vient à huit heures et ses premières paroles nous apprennent que Jules est à Paris depuis deux jours, très malade, sa mère est avec lui; il me fait exprimer ses vifs regrets de n'être pas en état de venir voir le tableau.

Za tři nebo čtyři dny odjíždí do Alžíru. Nevím, co na jeho nemoci je, co mě nutí se smát — ale směji se, a architekt je smutný. Každopádně je to podklad, který musím přepracovat, a hned se do toho dávám.

Il part dans trois ou quatre jours pour Alger. Je ne sais pas ce qu'il y a dans sa maladie qui me faire rire mais j'en ris et l'architecte est chagriné. En somme c'est le terrain qu'il faut que je remanie et je m'y mets aussitôt.

Jules je nemocen... copak to není k smíchu! Nemá nic pro Salon. Chudák Jules. Leží prý. Doufejme, že ho Alžír dá do pořádku.

Jules est malade... est-ce drôle ! Il n'a rien pour le Salon. Pauvre Jules. Il est au lit paraît-il. Espérons que l'Algérie le remettra.

Koneckonců — chudáček! Tak ho Mackayová opustila! Opuštěn tou hroznou ženou. Říká se, že mu bohatý Angličan zaplatil hotel. A ona opouští Julese. Tak jsou to tedy milostné trampoty? Anebo ji opouští on? Ne — pak by přece nebyl nemocen!...

Enfin, pauvre petit ! Alors lâché par la Mackay ! Lâché par cette affreuse femme. On dit qu'un Anglais riche lui a payé un hôtel. Et elle abandonne Jules. Alors c'est des chagrins d'amour ? Ou c'est lui qui la quitte ? Non, il ne serait pas malade !...

Ale třeba je nemocen skutečnou nemocí. Stále vymýšlím tisíce důvodů — jako když jsem si namlouvala, že předstírá nemoc a připravuje velký obraz.

Mais il est peut-être malade de maladie. Je vais toujours chercher mille raisons, comme je m'imaginais qu'il se disait malade et préparait un grand tableau.

Nakonec mě to všechno trochu rozveseluje a dělám perokresbu: architekt s lanem obtočeným kolem hrudi mocně táhne k tabulce s nápisem: rue Ampère. Na konci lana leží Jules tváří k zemi, oběma rukama se křečovitě tiskne ke sloupu: rue Legendre. Obrázek mu posílám.

Enfin tout cela me remet un peu et je fais un croquis à la plume; l'architecte une corde passée autour de son torse tire vigoureusement vers un poteau avec l'écriteau : rue Ampère. Au bout de la corde se trouve Jules couché à plat ventre et se cramponnant des deux mains au poteau: rue Legendre. Je lui envoie le tableau.

Zbývá jen sedm dní a já se znovu odvažuji doufat, že portrét bude hotov — přitom není hotovo nic než pozadí a jedna paže... To je šílenství!

Il ne reste que sept jours et je me reprends à espérer que le portrait sera fini, il n'y a rien de fait sauf le fond et un bras... C'est une folie !

Tak opuštěn Mackayovou se opil v krčmě.¹

Alors lâché par la Mackay Il se saoula chez l'mastroquet.

Jestliže ho opouští, musí ji milovat šíleně. Nakreslila jsem karikaturu² a dala ji architektovi. Jules ve fraku, ruce v kapsách, žalostný výraz — s legendou: Jules stravovaný melancholií.

Si elle le lâche il doit l'aimer à la folie. J'ai fait une charge donnée à l'architecte. Jules en habit les mains dans ses poches, l'air pitoyable avec la légende : *Jules dévoré de mélancolie.*

Bylo to tak komické. Nikdy nevyslovíme jméno Mackay, ani žádnou narážku. Koneckonců — jestli ho opouští... Co je mi po tom.

C'était si drôle. Jamais nous ne prononçons le mot Mackay, ni aucune allusion. Enfin si elle le lâche... Qu'et-ce que ça me fait.

[Na okraji: Na šňůrce uvázané vzadu na zádech má svou paletu.]

[Dans la marge: Il a sa palette au bout d'une ficele attachée dans le dos.].

Poznámky

Pozn. překl.: Veršovaná říkanka v originále: „Alors lâché par la Mackay / Il se saoula chez l'mastroquet." — „Mastroquet" je hovorové slovo pro majitele levné vinárny či výčepu. ↩

Pozn. překl.: „Une charge" — satirická karikatura, žánr oblíbený v 19. stol. tisku i v soukromém životě. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam