❦
Čtvrtek 31. ledna 1884
Jacques je hotový! A protože si pro něj přišel bratr, tříletý drobeček, udělám si z něho rychlý náčrt.Jeudi 31 janvier 1884 Fini Jacques ! Et comme son frère est venu le chercher, un bébé de trois ans, j’en fait une ébauche.
Ach, za dvacet minut — jak se sluší na génia nejvyššího řádu. Potom...
Oh ! en vingt minutes comme il convient à un génie supérieur. Ensuite...
Bastien se narodil v listopadu 1848. Je mu třicet pět let.
Bastien est né en novembre 1848. Il a trente-cinq ans.
V roce 1870 byl již malíř a mohl tedy utéci do Anglie jako jemný Tony.1
Il était déjà peintre en 1870 et par conséquent pouvait filer en Angleterre comme le doux Tony.
Ale prodělal tažení — a jeho bratr také, ačkoli mu bylo sotva patnáct nebo šestnáct let.
Mais il a fait la campagne et son frère aussi quoique âgé de quinze ou seize ans à peine.
Ale bratr nemá tolik zásluh — šel jen za příkladem. Bastien je člověk... zajímavý... Stále na něj myslím a krystalizace2 se tvoří obdivuhodně.
Mais le frère n’a pas tant de mérite, il suivait un exemple. C’est un homme... intéressant Bastien... J’y pense toujours et les cristallisations se forment admirablement.
Pak ho Albert Wolff pustil k vodě.3
Alors lâché par Albert Wolff.
Skryl se pod jménem Adolphe...
Il se cacha sous l’nom d’Adolphe...
Je velmi chvályhodné, že bojoval — to musí být skutečně krásný charakter... Bratr říká: „Kdybyste ho znala, kdybyste věděla, jaké má srdce“ — říká, že je nesmírně citlivý na bídu a bezpráví Paříže, a proto zůstává na venkově, aby jím nebyl zdrcen.
C’est très bien de s’être battu, ce doit vraiment être un beau caractère... Son frère dit: si vous le connaissiez, si vous saviez quel cœur il a aussi, dit qu’il est extrêmement sensible aux misères et aux injustices de Paris et il reste à la campagne pour ne pas en être assommé.
Nakonec – a to byl vrchol všeho – ho pustila k vodě ta Makayová...
Enfin et ce fut là l’bouquet Il fut lâché par la Makay...
na Montmartru...
à Montmartre...
A jak jsem zvolala:
Et comme je m’écriais:
„Takový šťastlivec!“
— Quel heureux animal !
„On?“ odpověděl mi architekt, „to je ten nejnešťastnější člověk na světě...“
— Lui m’a répondu l’architecte, c’est le garçon le plus malheureux qu’il y ait...
Neptala jsem se proč... Ale! Statečný, upřímný, slavný.
Je n’ai pas demandé pourquoi... mais ! Brave, sincère, illustre.
Když ho ta Makayová pustila k vodě, opil se v krčmě u hospodského a dal si platit zelené absinty na Montmartru —
Alors que lâché par la Makay Il se voulait chez l’mastroquet Se faisant payer des absinthes vertes à Montmartre-
Ale kromě toho, že na mě nemyslí, nemohli bychom se nikdy milovat počestně — jsou tu nepřekonatelné překážky... Když zemřel jako stará krysa
Mais outre qu’il ne pense pas à moi nous ne pourrions jamais nous aimer vertueusement, il y a des obstacles insurmontables... Lorsqu’il mourut comme un vieux rat
Vezmu si klidně Saint-Amanda.
J’épouserai bien Saint-Amand.
Jen bratr pro něho slzy prolil
Il n’y eut qu’son frère qui le pleura
To je jediné možné řešení v případě, že by se ten slavný, statečný, nešťastný a upřímný muž ráčil---
C’est le seul arrangement possible dans le cas ou cet homme illustre, brave, malheureux et sincère daignerait---
Neboť Emile má duši něžnou...
Car Emile est une âme tendre...
Ale kdyby ráčil věnovat pozornost autorce, sokyni Victora Huga, obvinili by ho, že se chce dobře zaopatřit... Jsem bohatá... A nechci ani nejmenší stín na božských a nebeských citech... atd.
Mais s’il daignait faire attention à l’auteur, à la rivale de Victor Hugo, il serait accusé de vouloir arranger sa vie... Je suis riche... Et je ne veux pas la plus légère ombre sur les sentiments divins et célestes... etc.
Kdyby si řekl jen tohle: „Zbožňuji ji — a navíc má jmění, což nic nezkazí.“ Už to by pro mě bylo hrozné. Proto se nikdy nevdám z lásky... Jedině Saint-Amand.
S’il se disait seulement ceci: je l’adore et puis elle a de la fortune ce qui ne gâte rien. Ce serait déjà horrible pour moi. Aussi jamais je ne me marierais par amour... Il n’y a que Saint-Amand.
Ulice Legendre!4
Rue Legendre !
Protože sním o lásce, a ne o věčném soužití. Ať je člověk sebevznešenější a sebeandělštější, musí to srdce změšťáčtit... Takže když dva vinní nacházejí nesmírné štěstí v patnácti dnech strávených spolu, je to jako potěšení z jízdy ve fiakru, když je člověk zvyklý na landau --- Ale natrvalo ne.
Parce que je rêve amour et pas vivre toujours ensemble.. Quelque supérieur et angélique qu’on soit ça doit embourgeoiser les cœurs... Aussi lorsque deux coupables trouvent un bonheur extrême à passer quinze jours ensemble c’est comme le plaisir qu’on a d’aller en fiacre lorsqu’on a l’habitude du landau--- Mais toujours non.
Vidím to tak zřetelně... Takřka jsem to prožila... A musí to být pravda.
Je vois ça si nettement... Je l’ai vécu pour ainsi dire... Et ça doit être vrai.
Všimněte si, že vůbec netvrdím, že mluvím obecně, a nenabízím pravidla chování — mluvím sama za sebe; a jestliže to, co chci, je mimo obvyklá pravidla, tím hůř; vyhovuje mi to, hodí se mi to — a mám přece právo snít o svém zvláštním štěstí --- Nikdy bychom se nenudili obyčejnými věcmi a vídali bychom se jen, abychom si vyměnili to nejlepší, nejelegantnější, nejněžnější a nejduchaplnější, co je v lidské povaze.
Remarquez que je ne prétends point parler en général et proposer des règles de conduite, je parle pour moi, et si ce que je veux est en dehors des règles communes, tant pis; ça me convient, m’arrange et je suis bien libre de rêver un bonheur particulier--- Nous ne nous ennuierions jamais de choses ordinaires et nous ne nous verrions que pour échanger ce qu’il y a dans la nature humaine de meilleur, de plus élégant, de plus tendre et de plus spirituel.
Bylo by to jako hodiny odpočinku v pracovním dni chudého dělníka... Jsou to věci možné... A co by bylo třeba, aby se to uskutečnilo? Abych byla milována. To je vše.
Ce serait comme des heures de repos dans la journée d’un pauvre ouvrier... Enfin ce sont des choses possibles... Et que faudrait-il pour que ce fut vrai ? Que je sois aimée. Voilà tout.
Oba máme obrovský talent a stojíme mimo přízemní lidstvo... Mohla by z toho být krásná existence... pro dva... Ale...
Nous avons tous les deux des talents énormes et sommes en dehors de l’humanité terre à terre... Ce pourrait être une belle existence... pour deux... Mais...
Co mu splácel kytkami, kupec ho odbyl s barvami.
D’puis qu’il l’avait payé en fleurs L’marchand lui refusait des couleurs.
Jsou přece vinní, kteří jsou šťastní celých pětadvacet let... Já bych nikoho neoklámala.
On voit des coupables qui sont heureux pendant vingt-cinq ans... Je ne tromperais personne.
Jen abych neumřela mezi osmadvaceti a třiceti lety. Říkám vám, že to se mnou vypadá zle.
Pourvu que je ne meurs pas entre vingt-huit et trente ans. Je vous dis que ça va mal.
Byl by z toho až vraždil.
Il en aurait commis des meurtres.
Miluji ho tedy? na Montmartru
Je l’aime donc ? à Montmartre
Poznámky
Pozn. překl.: Tony Robert-Fleury (1837–1912) — francouzský akademický malíř, jenž za prusko-francouzské války (1870–71) opustil Francii. ↩
Pozn. překl.: Krystalizace — Stendhalův pojem pro proces zamilovávání se, kdy mysl obaluje milovanou bytost imaginárními dokonalostmi (De l’amour, 1822). ↩
Pozn. překl.: Albert Wolff (1835–1891) — vlivný umělecký kritik listu Le Figaro, proslulý tím, že svými recenzemi kariéry buďto vynášel, nebo ničil. ↩
Pozn. překl.: Ulice v 17. pařížském obvodu, kde měl Bastien-Lepage svůj ateliér. ↩