❦
Pondělí 28. ledna 1884
Začínám znovu portrét Diny — ale opět nevídané potíže, nedává mi to, co chci; nakonec se mi kolem páté podaří načrtnout ji uhlem. Co se týká Claire, ta nic nedělá a velmi se baví, když mě pozoruje, jak se trápím, a poslouchá mé úvahy, odbočky atd. atd.Lundi 28 janvier 1884 Je recommence le portrait de Dina mais c’est encore des peines inouïes, elle ne donne pas ce que je veux, enfin vers cinq heures j’arrive à l’esquisser au fusain. Quant à Claire elle ne fait rien et s’amuse beaucoup à me voir me tracasser et m’entendre faire des réflexions, des digressions etc. etc.
V pět hodin zkouším nový model pro Nausikau.1 Irmě je třiadvacet — a ačkoliv je velmi krásná, třiadvacet let není patnáct.
A cinq heures j’essaye d’un nouveau modèle pour Nausicaa. Irma a vingt-trois et quoique très belle vingt-trois ans ne sont pas quinze.
Lepší jsou tvary... prostší, ale zato mládí a naivita. Ta malá má šestnáct let, ale... uvidíme.
Il vaut mieux des formes plus... simples mais de la jeunesse et de la naïveté. La petite a seize ans mais... enfin nous verrons.
A večer co píšu? Nevím — ještě jsem nenašla formu...
Et le soir j’écris quoi ? Mais je ne sais pas, je n’ai pas encore trouvé le moule...
Jisté ale je, že mi přijde přirozenější psát než... malovat. Pohleďte — praví malíři kreslí, skicují, komponují, aniž by cokoli uměli, děti samy od sebe... Já jsem také kreslila, ale ne příliš — vždy to bylo spíše tak: „mám nadání pro malování a jednoho dne to budu dělat.“ Kdežto psát — mám spousty literárních skic, od deseti let, a teď a pořád... Náčrty impresionistky, nevzdělanky, ubohé cizinky, která se ani neumí dobře vyjádřit (ó skromnosti, honem mi to vymluvte) — zkrátka jako desky s kresbami malíře, který nic neumí, ale má povolání.
Seulement ce qui est incontestable c’est qu’il m’est plus naturel d’écrire que... de peindre. Voyez les vrais peintres dessinent, croquent, composent, sans rien savoir, enfants tous seuls... Moi je dessinais aussi mais pas trop, ça a toujours été plutôt cette idée: « je suis douée pour la peinture et un beau jour j’en ferai. » Tandis qu’écrire, j’ai des masses de croquis littéraires et depuis l’âge de dix ans et maintenant et toujours... Des ébauches d’impressionniste, d’ignorante, de pauvre étrangère qui ne sait même pas bien s’expliquer (ô modestie, vite détrompez-moi) enfin comme le carton d’un peintre qui ne sait rien mais qui a la vocation.
Nelze dělat tolik věcí najednou... Ale ano, lze...
On ne peut pas faire tant de choses... Mais si...
Malovat, dokud je světlo, modelovat až do večeře a psát, když to přijde, nebo před usnutím.
Peindre tant qu’il fait jour, modeler jusqu’à dîner et écrire quand ça vient ou avant de dormir.
A žít?
Et vivre ?
Žít? Až budu mít talent a až se do mě Bastien-Lepage zamiluje.
Vivre ? Quand j’aurai du talent et quand Bastien-Lepage sera amoureux de moi.
Ach, ha? A když umřu dřív? Nebudu ničeho litovat. Drahý anděli, jsem obdivuhodná a zbožňuji se.
Ah ! ha ? Et si je meurs avant ? Je ne regretterai rien. Cher ange je suis admirable et je m’adore.
Je to proto, že jsem dnes dobře pracovala.
C’est parce que j’ai bien travaillé aujourd’hui.
Také jsem zkoušela šaty. Nádhera, nádhera...
J’ai aussi essayé des robes. Sublime, sublime...
Neboť koneckonců... co je třeba? Pokud člověk neprožil vše... Ale kdo prožil vše? Když tedy člověk neprožil všechno, musí velmi živě cítit a všechno prožít v představách...
Car enfin... que faut-il ? A défaut d’avoir tout vécu... Mais qui a tout vécu ? Donc à défaut d’avoir tout vécu il faut sentir très vivement et vivre tout en imagination...
To... a tím spíše, že mi je šestnáct a devět let (sečtěte)2 — v tomto věku člověk prý... Může mít dokonce vize... Ale nemám čas — a pak, po několika hodinách stání s pažemi zdviženými při práci s hlínou, zbývá jediná touha: spát a začít zítra znovu.
Ça... et d’autant plus que j’ai seize et neuf ans (additionnez) à cet âge on est paraît-il... On peut même avoir des visions... Mais je n’ai pas le temps et puis après être restée plusieurs heures debout et les bras en l’air à manier de la terre on n’a qu’une aspiration, dormir et recommencer le lendemain.
jsem velmi šťastná.
je suis très heureuse.
Poznámky
Pozn. překl.: Nausikaá — princezna z Homérovy Odysseje, jíž Marie plánovala věnovat obraz. ↩
Pozn. překl.: Marie tu záhadně sděluje svůj věk: 16 + 9 = 25 let. ↩