Neděle 7. října 1883

Uviděla jsem nov... levým okem — a jsem z toho zarmoucena.
Opravdu, slečno — jak se opovažujete přiznávat tak ploché pověry! Proč ploché? Napoleon a Caesar byli pověrčiví — abych jmenovala jen tyto dva nejslavnější.
Saint-Amand večeří u nás — i princezna a Bojidar, neboť pózoval celý den.
Paní Gaviniová přišla včera — i baronka.
Už při každé příležitosti nekreslím perem a tužkou Bastienův profil — a myslím na něj jen jako na malíře.
Dnes večer — po zralém uvážení — jasně prohlašuji, že do mě nikdy nebude zamilován. Odstraňme tuto starost. Nikdy. Teď jsem klidná. Ale jaká škoda, Bože můj!
Snažím se vychovat Bojidara, jenž je zcela divoký — neví nic o pravém světě, devalvuje se Bůh ví kde, u falešných princezen a pochybných cizinek, kategoricky soudí, debatuje, vytahuje se na nejznámější osobnosti a dopouští se tisíce zcela naivních chyb. Kdyby ještě navštěvoval salony druhé třídy proto, že se tam člověk může pobavit — to by nebylo zlé — ale já se domnívám, že je trochu... jako Saint-Amand: byl vychován jako dívka, je šetrný, skoupý.
A navíc [je zlý] a hodně mluví o kurtizánách — ačkoli nikdy... Nevím proč si to představuji... Ostatně s Irmou to nezašlo daleko, protože Bojidar jí prý přiznal, že nemá ani haléře.