Pondělí 23. července 1883

Zcela pohlcená dekorací vidím velké kompozice, laviny lidských těl, průčelí monumentálních staveb s postavami a dekorativními fantaziemi.
Tam se otevírá pole mému šílenému zanícení pro velké a krásné. Věci babylónské, Dantovy zpěvy převedené do sochařství.
Zástupy zatracených a sbory andělů. Kdo to udělal? Nikdo.
Naše sochařství je chudé, a je-li v malířství všechno už uděláno, zůstává v tesání kamene krásné místo, které lze obsadit. Je to nepoužitelné, neboť kam to chcete dát? Z praktického hlediska je to bláznovství, už nemáme monumenty, které bychom zdobili. Ale jak je to krásné! Ne, opravdu krásné.

Poznámky

Pozn. překl.: Právě v těch letech (od roku 1880) pracoval Auguste Rodin na Bráně pekel, sochařském ztvárnění Dantovy Božské komedie; Marie ho zde nezmiňuje. ↩