❦
Středa 13. června 1883
Mercredi 13 juin 1883
Chodí spousta navštívenek. Paní Gaviniová poslala telegram z Agenu, přišla Odette a pan Eschmann, jeden Rus, a starý Géry, který přichází s obličejem z onoho světa, v slzách... jen stěží jsem se dokázala naladit na jejich notu...
Il arrive des cartes en quantité. Mme Gavini a envoyé une dépêche d’Agen, Odette est venue, et M. Eschmann un russe, et le père Géry qui arrive avec une tête de l’autre monde, en larmes... j’avais de la peine à être en harmonie...
Měla bych plakat... A já jsem neplakala, ani při bohoslužbě v kostele, která se konala v pět hodin. Nikdo nebyl pozván a byli tam jen Saint-Amand, Bojidar, Englehardtovi a Tchernitsky. Kdybych byla opravdu zarmoucená, nevyprávěla bych to, neboť je v tom stud, který bych tím, jak se mi zdá, zraňovala; ať je to jak chce, jsem příliš klidná... Dnes ráno jsem měla model, Edwige, která pózuje u Sucheteta;1 a Suchetet, když se včera dověděl, že u mě bude dnes ráno pózovat, mi vzkazuje své nejupřímnější blahopřání k mému Salonu.
Il aurait fallu pleurer... Et je n’ai pas pleuré même pendant l’office à l’église qui a eu lieu à cinq heures. Personne n’a été invité et il n’y avait que Saint Amand, Bojidar, les Englehardt et Tchernitsky. Si j’avais été vraiment affligée je ne le raconterais pas, car il y a là une pudeur qu’il me semblerait blesser; c’est égal, je suis trop calme... J’ai eu modèle ce matin, Edwige qui pose chez Suchetet et Suchetet apprenant hier qu’elle poserait chez moi ce matin m’envoie ses plus sincères compliments sur mon Salon.
Procházel se se Saint-Marceaux, který mu ukázal mé obrazy, a ty se mu velmi líbí. Toho Sucheteta jsem nikdy neviděla, jen máme často stejný model, jehož prostřednictvím jsem ho požádala o několik rad ohledně modelovacích špachtlí, točen atd.
Il se promenait avec Saint Marceaux qui lui a fait voir mes tableaux dont il est très content. Je n’ai jamais vu ce Suchetet, seulement nous avons souvent le même modèle par l’entremise duquel je lui ai demandé quelques renseignements sur les ébauchoirs, selles, etc.
To je mi nesmírně příjemné; viďte, že je to příjemné?
Cela m’est excessivement agréable, n’est-ce pas que c’est agréable ?
Mezi ostatními navštívenkami přišla i navštívenka od Julesa Bastiena-Lepage, jedna z prvních, a dopis od architekta, který píše: „Drahá slečno, kdybych se neobával být vhodný atd. atd., které tak prudce zasáhlo celou Vaši sympatickou rodinu, již mám potěšení znát...“ dále mě prosí, abych věřila jeho upřímnosti atd., jeho úctě a jeho obdivu. Snad by se člověk neměl posmívat formě, když obsah vychází ze srdce, ale to je jedno, je to dopis skoro jako od domovnice. Copak starší bratr nepíše lépe... ráda bych z něj vymámila dopis.
Entre autres cartes on reçoit celle de Jules Bastien-Lepage, une des premières et une lettre de l’architecte qui dit: “ chère Mlle, si je ne craignais pas d’être opportun etc. etc. qui frappe d’une façon si violente toute votre sympathique famille que j’ai le plaisir de connaître... “ ensuite il me prie de croire à la sincérié etc., à son respect et à son admiration. Il ne faudrait peut-être pas se moquer de la forme lorsque le fond vient du cœur, mais c’est égal c’est une lettre presque de portière. Est-ce que le grand frère n’écrit pas mieux... je voudrais lui extor-quer une lettre.
Znepokojuje mě, že jsem příliš chladná, budou z toho řeči...
Ce qui me préoccupe c’est que je suis trop froide, ça va faire faire des commentaires...
Kdyby mě mohl vidět on, můj otec, jak se zabývám svým smutkem a kondolenčními navštívenkami a dopisy, nasadil by jeden ze svých posměšných a pohrdavých výrazů, jako by chtěl říct: to je všechno? Je to jeho vina! Jeho povaha mi byla velmi sympatická, mnohem víc než mámina, a on si zalíbil v tom, že se mi stával... lhostejným a často i nenáviděným, protože mě jen urážel a mluvil se mnou tónem, který bych od nikoho nesnesla.
S’il pouvait, lui, mon père, me voir préoccupée de mon deuil et des cartes et lettres de condoléances, il aurait eu un de ses airs moqueurs et méprisants, comme pour dire: voilà tout ? C’est sa faute ! Sa nature m’était très sympathique, bien plus que celle de maman, et il s’est plu à se rendre... indifférent et souvent détesté en ne faisant que me froisser et me parler d’un air que je ne souffrirais de personne.
Vkládal do toho svou ješitnost. Ach! vy se před ní plazíte po břiše, no dobrá, však uvidíte!! Tady v Paříži byl nesmírně prudký, jednoho dne mi málem vyhrožoval, že mě zbije, můj výraz mu připadal drzý a vykřikl: „Uvidíš, co ti udělám, uvidíš, budeš si to pamatovat celý život.“ Máma ho odvedla, protože se bála, že mi něco hodí na hlavu. A čím jsem si to zasloužila? Nic než že jsem mu řekla: „Prosím vás, nekřičte na mě, nejsem zvyklá, aby se se mnou takhle mluvilo!“ Ten klidný výraz, který jsem měla, ho přiváděl do zuřivosti. Když teď pomyslím na ten ohavný tón, jímž chtěl mít navrch nad „mými troufalostmi“, stoupá mi krev do hlavy.
Il y mettait de l’amour-propre. Ah ! vous êtes à plat ventre devant elle, eh bien vous allez voir !! Ici à Paris, il a été de la dernière violence, il a presque menacé de me battre un jour, mon air lui avait paru insolent et il s’est écrié: “tu verras ce que je te ferai, tu verras tu t’en souviendras toute ta vie”. Maman l’a emmené craignant qu’il me jette quelque chose à la tête. Et qu’est-ce que j’avais fait pour cela ? Rien que de lui avoir dit: je vous prie de ne pas crier contre moi, je n’ai pas l’habitude qu’on me parle ainsi ! Cet air calme que j’avais l’exaspérait. Quand je pense à présent à ce ton abominable qu’il prenait pour avoir le dessus de “mes bravades” le sang me monte à la tête.
A přece jsem se snažila být milá, ale on se pořád bál, že bude pod mou „nadvládou“.
Et pourtant j’ai essayé d’être gentille mais il avait toujours peur d’être sous ma “domination”.
Mohla jsem ho mít velice, velice ráda, ale tohle a ta věc s mámou... Zkrátka, říkám vám věci tak, jak jsou.
J’aurais pu l’aimer beaucoup, beaucoup, mais ça et cette histoire sur maman... Enfin, je vous dis les choses comme elles sont.
Žil po svém a vládl svému okolí, já po svém a vládla jsem svému, pak jsme se ocitli pohromadě a on s jakousi dětinskostí dokazoval svou nezávislost. Velmi často vyletěl a domníval se, že chci „poroučet“, ač mě to ani ve snu nenapadlo. Zkrátka jeho podrážděnost je třeba připsat na vrub nemoci...
Il a vécu de son côté en régnant sur son entourage et moi du mien en régnant sur le mien, puis nous avons été réunis et il mettait une sorte d’enfantillage à prouver son indépendance. Très souvent il prenait la mouche et s’imaginait que je voulais “commander” lorsque j’étais à mille lieues d’y songer. Enfin il faut mettre son irritabilité sur le compte de la maladie...
Zkrátka... V takové chvíli, před smrtí, před tímto koncem všeho! ptám se, zda jsem se něčím neprovinila? A myslím, že ne... Zacházel se mnou bůhvíjak, plakala jsem kvůli tomu a dokonce mě napadlo odjet, odejít pryč, abych dobře ukázala, že...
Enfin... Dans un moment comme celui-ci, devant la mort, devant cette fin de tout ! je me demande si j’ai eu des torts ? Et je ne le crois pas... Il m’a traitée comme je ne sais quoi, j’en ai pleuré et j’ai même eu l’idée de partir, m’en aller, pour bien montrer que...
Představuji si mámu: kdybych měla to neštěstí ji ztratit, vyčítala bych si tisíc věcí a tisíckrát by mě hryzalo svědomí, neboť jsem byla velmi hrubá a velmi prudká... Z dobré pohnutky a z pudu sebezáchovy, to dobře vím, ale přesto si budu vyčítat všechny ty výbuchy slov...
Je me représente maman, si j’avais le malheur de la perdre eh bien j’aurais mille reproches et mille remords car j’ai été très grossière et très violente... Pour le bon motif et par instinct de conservation je sais bien, mais c’est égal, je me reprocherai tous ces excès de paroles...
Ostatně máma... Byl by to nesmírný zármutek, už jen při pomyšlení na to se rozpláču; ať jí přiznávám sebevíc vad, nesblížily bychom se, kdybychom nebyly příbuzné, ať si říkám, co chci... Ale u ní je to všechno nedůslednost, lehkomyslnost a nevědomost; je to dítě, a dítě za takových okolností je bytost odporná, to dobře vím; raději bych jí přála milence a aby uměla žít jako ostatní...
Du reste maman... Il y aurait là un chagrin immense, rien que d’y penser me fait pleurer, j’ai beau lui reconnaître des défauts, nous ne sympathiserions pas si nous n’étions pas parentes, j’ai beau me dire... Mais chez elle tout cela est inconséquence, légèreté et manque de savoir; c’est une enfant et une enfant dans ces conditions est un être haïssable, je sais bien; je lui aimerais mieux des amants et qu’elle sache vivre comme les autres...
Je ctnostná, ale ničemu nerozumí a nemá ke mně důvěru..., a pořád věří, že se všechno nějak urovná, že je lepší „nedělat scény“.
Elle est vertueuse mais elle ne comprend rien et n’a pas confiance en moi..., et croit toujours que tout va s’arranger qu’il vaut mieux “ne pas fair d’histoires”.
Myslím, že smrt, která by mi způsobila nejvíc bolesti, by přece jen byla smrt mé tety, která se celý život obětovala všem a nikdy, ani jednu minutu, nežila pro sebe, kromě hodin strávených u rulety v Badenu nebo v Monaku.
Je crois que la mort qui me ferait le plus de peine ce serait encore celle de ma tante qui s’est dévouée toute sa vie à tout le monde et qui n’a jamais, pas une seule minute vécu pour elle, sauf les heures passées à la roulette de Bade ou de Monaco.
Jen máma je k ní laskavá; já jsem ji už rok nepolíbila a říkám jí jen lhostejné věci nebo výčitky kvůli hromadě hloupostí. Není to ze zlomyslnosti, ale protože i já jsem byla velmi nešťastná a ještě jsem, a všechny ty hádky o naše záležitosti s mámou a tetou mě navykly na úsečný, tvrdý, příkrý tón. Kdybych začala říkat věci něžné nebo jen vlídné, rozplakala bych se jako hloupá.
Il n’y a que maman qui soit gentille avec elle, moi, je ne l’ai pas embrassée depuis un an et ne lui dis que des choses indifférentes ou des reproches sur un tas de bêtises. Ce n’est pas par méchanceté, mais c’est que j’ai été moi aussi très malheureuse et que je le suis encore et que toutes ces discussions sur nos affaires avec maman et ma tante m’ont habituée à un ton bref, dur, cassant. Si je me mettais à dire des choses tendres ou seulement douces je pleurerais comme une bête.
Zkrátka, i bez něžností bych mohla být přívětivější, usmát se a občas si s ní promluvit; učinilo by ji to tak šťastnou a nestálo by mě to nic, ale byla by to taková změna v mém chování... že se neodvažuji, z jakéhosi falešného studu. A přece mě tato ubohá žena, jejíž příběh se dá napsat jedním slovem: Oddanost, dojímá a ráda bych byla milá... A kdyby měla zemřít, ta by mi teprve zanechala výčitky svědomí! Vezměte třeba dědečka: občas mě popouzel starcovskými zvyky, ale stáří je třeba ctít; stalo se mi, že jsem mu odpověděla nepatřičně, a když byl ochrnutý, měla jsem tolik výčitek, že jsem k němu velmi často chodila posedět, abych to smazala, zmírnila, odčinila. A pak, dědeček mě měl velmi rád, a hle, když na něj myslím, pláču.
Enfin sans être tendre, je pourrais être plus aimable, sourire et causer quelquefois, ça la rendrait si heureuse et ne me coûterait rien mais ce serait un tel changement dans mes manières... que je n’ose pas par une sorte de fausse honte. Et pourtant cette pauvre femme dont l’histoire s’écrit en un mot: Dévouement, m’attendrit et je voudrais être gentille... Et si elle venait à mourir en voilà une qui me laisserait des remords ! Tenez grand-papa, il m’impatientait quelquefois par des manies de vieillard, mais il faut respecter la vieillesse, il m’est arrivée de lui répondre de travers et lorsqu’il a été paralysé j’en ai eu tant de remords que je venais très souvent rester près de lui pour effacer, atténuer, expier. Et puis grand-papa m’aimait beaucoup et voilà qu’en pensant à lui je pleure.
Ale otec... Po dvaceti letech odloučení mě chtěl získat hrubostmi nebo prudkostmi!...
Mais mon père... Au bout de vingt ans de séparation il a voulu me conquérir par des grossièretés ou des brusqueries !...
Poznámky
Pozn. překl.: Pravděpodobně francouzský sochař Auguste Suchetet. ↩