Pondělí 14. května 1883

První horký den.
Maršálová Canrobertová a její dcera tu byly. Maršálová je k nám nesmírně laskavá, chce mě dnes večer vzít s sebou na ples a pak za nepřítomnosti mámy zastoupit, vytrhnout mě z netečnosti, bavit mě, vytáhnout mě do společnosti. Opravdu, na tolik laskavostí nejsem zvyklá. A pak mi lichotí, že se mohu ukazovat ve společnosti s maršálovou Canrobertovou a být přítelkyní její dcery, kterou u mě nechává celá odpoledne. Takže se o mně neříká tolik zlého, jak si myslím?
Nepřijde Bastien brzy sám od sebe? Minule už přišel skoro sám od sebe, ačkoli pozvání, podmíněné a nepřímé, dostal teprve ráno… Myslí si o mně zlé věci, namlouvají mu je, nedívá se na mě jako jeho bratr, je nedůvěřivý –
Byla tu paní Gaviniová, starý Géry a novinář-básník Ducros, který tu onehdy… večeřel.
A maršálová si pro mě měla přijet, abychom jely na ples k paní de Vatry. Rozhodla jsem se jet z ješitnosti, ačkoli jsem nemocná, a hle, šaty zkoušené šestkrát jsou příšernost! Musela jsem si vymyslet historku o ztraceném dopise. Stejně… Je to hrozně mrzuté! Ale na druhou stranu jet tam, když je mi mizerně, mít psí náladu, a tudíž být ošklivá!…