❦
Čtvrtek 3. května 1883
Jeudi 3 mai 1883
Oba bratři mají zítra přijít na večeři, pokud tedy…
Les deux frères doivent dîner demain, à moins que...
Cítím, že budu hloupá, stísněná, nebudu vědět, co říci. Ach! To je otravné. A pak pozvat ještě někoho, nebo ne? Budou-li jen oni, nebudu vědět, co dělat – a máma a teta budou tak pošetilé… Ale koho pozvat? Dusautoy bude hrát na klavír, aby byl hluk… Ach! Musím vše ponechat Boží milosti…
Je sens que je serai stupide, gênée, je ne saurai rien dire. Ah! c’est ennuyeux. Et puis inviter quelqu’un d’autre ou pas ? S’il n’y a qu’eux je ne saurai que faire et maman et ma tante seront si bêtes... Mais qui inviter ? Dusautoy jouera du piano pour qu’il y ait du bruit... Ah ! il faut tout laisser à la grâce de Dieu...
Byl by potřeba někdo jako Julián, kdo mi pomůže zazářit… Bude tam Alice – je velmi hezká a co kdyby mi uškodila… Ne, to se obávat nemusím. Jak zařídit, aby ve mně nalezl ženu, která ho chápe – a zároveň se na něj nehrne. Saint-Marceaux? Tolik se připravuji, že propadnu – nebo nepřijde.
Il faudrait quelqu’un comme Julian qui m’aide à briller... Il y aura Alice, elle est bien jolie et si elle allait me nuire... Non, ce n’est pas à craindre. Comment faire pour qu’il trouve en moi la femme qui le comprend et en même temps qui ne se jette pas à sa tête. Saint Marceaux ? Je me prépare tant que je ferai four ou il ne viendra pas.
Bojidar je vyřízený, a tak pracuji na svém portrétu. A o přestávkách si sem odbíhám zapsat, že… Paní Mackayová byla na vernisáži s princeznou Massalskou, manželkou ruského konzula v Paříži. Seznámily se na dobročinném bazaru, kde jsem viděla oba jejich jména vytištěna. Paní Mackayová nabídla pozvánky na vernisáž – malá princezna, která není ani zvlášť elegantní ani zvlášť aristokratická a která je koneckonců jen manželkou malého konzula, přijala. To vše není těžké rekonstruovat.
Bojidar étant démoli je travaille à mon portrait. Et pendant les repos je viens dire que... Mme Mackay était au vernissage avec la princesse Massalsky, femme du consul Russe de Paris. Elles ont fait connaissance à la vente de charité où j’ai vu leurs deux noms imprimés. Mme Mackay a offert des cartes pour le vernissage, la petite princesse qui n’est ni très chic ni très aristocrate et qui en somme n’est la femme que d’un petit consul a accepté, tout ça n’est pas difficile à reconstituer.
Nicméně bych se tak ráda promenovala s výše jmenovanou konzulkou – a to by mě společensky lépe ukotvilo, než se promenovat se slečnou Canrobertovou.1 Máma nechce pochopit, že nic nepomůže, dokud nebudeme mít ochranu svých. Paní Massalská asi řekla Mackayové, že k nám nikdo z našeho velvyslanectví nechodí. A lidé pak tuší kdovíjaké hrůzy – neboť nemůžeme přijít a říci, že jsme jen venkovští zemánci, dost bohatí a nic víc. Vystupujeme tu jako velcí páni, a je zřejmé, že si každý klade otázku, proč neznáme ani velvyslanectví, ani významné Rusy…
N’empêche que je voudrais bien me promener avec la susdite consulesse [sic] et que cela me poserait mieux que de me promener avec la Mlle Canrobert. Maman ne veut pas comprendre que rien n’y fera tant que nous n’aurons pas la protection des nôtres. Mme Massalsky aura dit à la Mackay que personne de notre ambassade ne va chez nous. Et on soupçonne des horreurs, car nous ne pouvons pas venir dire que nous ne sommes que des hobereaux de province, assez riches voilà tout. Nous sommes posés ici en grands seigneurs, il est évident que chacun se demande pourquoi nous ne connaissons ni l’ambassade ni les Russes de marque...
Rozhodně umím hrát naivní dítě… Ale ten Bastienův obraz mi dává čím dál víc k přemýšlení. Je smutné, že nevidí, jak mu škodí toto pozadí, kde je vymalován každý list. Chybí mu vzduch – přímo chybí. A domy v pozadí se přilepují na postavy.
Décidément je sais poser à l’enfant... Mais c’est que son tableau à Bastien me fait de plus en plus réfléchir. C’est malheureux qu’il ne voit pas le tort que lui fait ce fond ou chaque feuille est faite. Ça manque d’air, positivement. Et les maisons dans le fond se collent aux figures.
Vytýkali mu nesoudržnost krajiny v Johance z Arku2 – tady je to horší. Tam to mihotalo, ale příroda se mihotá. Tady je to těžké. Dagnan mu řekl, aby postavy víc vystupovaly z pozadí. Zopakoval mi to a dodal, že dost dobře nechápe, co tím Dagnan myslel, a že u námětu, jako je ten jeho, se dá na efekt takříkajíc vykašlat (doslova), načež jsem zbaběle odpověděla, že on sám se na něj přece nevykašlal. A ještě si namlouvá, že namaloval soumrak. Schválně, řekněte mi, v kolik hodin se to odehrává. Nebe je šedobílé, zvonice černá, pozadí nemilosrdně zelené, a to všechno ubírá postavám na hmotnosti. Senoseč, Brambory, Johanka z Arku, ba ani Le père Jacques tuhle vadu v takové míře nevykazovaly3. Johanka z Arku mi zůstala v paměti jako zázrak, a jestli člověka napoprvé zarazí mihotání pozadí, je to prosté: sama příroda za plného dne působí stejně.
On a reproché l’incohérence du paysage de Jeanne d’Arc, ici c’est pire. Là c’était papillotant mais la nature l’est. Ici c’est lourd. Dagnan lui a dit que les figures s’enlevassent davantage. Il me l’a répété en ajoutant qu’il ne comprenait pas bien ce que Dagnan entendait par là et que dans un sujet comme le sien on pouvait pour ainsi dire se fiche de l’effet, (textuel) à quoi j’ai lâchement répondu qu’il ne s’en était pourtant pas fichu. Il a aussi la prétention d’avoir peint la tombée du jour. Je vous défie de me dire à quelle heure ça se passe. Le ciel est gris et blanc, le clocher est noir, le fond est d’un vert impitoyable et tout cela enlève de la consistance aux figures. Les foins, les pommes de terre, Jeanne d’Arc, le père Jacques même n’accusaient pas ce défaut à ce point. La Jeanne d’Arc m’est restée dans le souvenir comme une merveille et si on est surpris au premier abord par le papillotement du fond c’est tout simple, la nature même donne cette impression en plein jour.
Ale tady… Ten chlapec by rozhodně potřeboval, abych ho vedla já… Kdyby ke mně aspoň chtěl chovat velké přátelství, a tu Mackayovou si přitom klidně nechal… Ale proč tedy, proč, proč?
Mais ici... Décidément ce garçon aurait besoin d’être guidé par moi... S’il voulait seulement avoir beaucoup d’amitié pour moi, tout en gardant la Mackay... Mais enfin pourquoi, pourquoi, pourquoi ?
Copak člověk ví, proč miluje nebo nemiluje. Proto se ptám proč – na protest proti nedbalosti nebes. Proč je to jiný, a ne tenhle.
Est-ce qu’on sait pourquoi l’on aime ou n’aime pas. Aussi je demande pourquoi par protestation contre l’incurie du ciel. Pourquoi est-ce un autre et pas celui-là.
Co je mi vlastně do toho? Přece jen to není příjemné, že sem chodí kvůli bratrovi.
Qu’est-ce que ça me fait au fait ? Ce n’est tout de même pas drôle qu’il vienne ici pour son frère.
Tak tedy. Odjedeme 15. nebo 20. května – a celý měsíc přijde vniveč. Od 20. června do 20. srpna – ne, do 1. září – pracuji na klucích. 1. září začínám Ministranta. Bude to trvat šest měsíců. Bude to první velký obraz.
Enfin, voilà. Nous partirons le 15 ou 20 mai et voilà un mois à l’eau. Du 20 juin au 20 août non, au 1er septembre je travaille aux gosses. Le 1er septembre je commence l’enfant de chœur. Il faudra six mois pour le faire. Ce sera le premier grand tableau.
Émile mi řekl, že o tom mluvil s Julesem, který mu řekl, že by byl velmi šťasten, kdyby byl tohle našel. A že mi zaručuje nejskvělejší úspěch, dám-li se do toho tak, abych měla čas dokončit. Ten architekt je tak nadšen a tak mě pobízí k tomuto obrazu, že nevím, co si myslet – možná za tím něco vězí, ale co?
Emile m’a dit qu’il en a parlé à Jules qui lui a dit qu’il serait bien heureux d’avoir trouvé ça. Et qu’il me certifie le plus éclatant succès si je m’y mets de façon à avoir le temps de finir. Cet architecte est tellement emballé et m’engage tant à faire ce tableau que je ne sais quoi penser, il y a peut-être quelque chose là-dessous, mais quoi ?
Takže tak mám rozvržený čas. Co mi zabrání ty plány uskutečnit? Vždycky se totiž něco přihodí. Včera jsme si říkaly: Proboha, jak nás ta pantomima bude bavit! Vše je vymyšleno, vše je v pohybu, nic ji nemůže zdržet, na vše je pamatováno. Prásk – a Bojidar si uprostřed salonu vymkl koleno.
Alors voilà mon temps distribué. Qu’est-ce qui va m’empêcher d’exécuter ces projets ? Car il arrive toujours quelque chose. Hier nous nous disions: Dieu que cette pantomine va nous amuser ! Tout est trouvé, tout est entrain, rien ne peut la retarder, tout est prévu. Crac, Bojidar se foule le genou au milieu du salon.
Dnes večer jsem s tetou mluvila o její cestě a ona mi namítá kdejakou hloupost. A já jí, aniž se rozzlobím, vysvětluji, proč je to všechno nutné, jako by to nevěděla, a že mi ta aférka za pár grošů v Paříži škodí. Odpovídá, že si to vymýšlím, že nic neškodí a že nemá chuť tam trčet dva roky. Dva roky, to jest dva měsíce. Takhle ona mluví: když jdeme do divadla a je osm hodin a já ještě nejsem hotová, teta mi vzkáže, že je za deset minut jedenáct. Načež jí nechám vyřídit, že je-li za deset minut jedenáct, je už pozdě a já jdu spát. A to nepřeháním, je to tak, přesně tak, a ve všem. Zkrátka tam jet nechce. Proč?
Ce soir j’ai parlé à ma tante de son voyage, elle m’objecte trente-six niaiseries. Et moi sans me fâcher je lui explique pourquoi tout cela est nécessaire comme si elle ne le savait pas et que cette affaire de deux sous me nui à Paris. Elle répond que ce sont des inventions à moi, que rien ne nui et qu’elle n’a pas envie d’aller rester deux ans là-bas. Deux ans c’est-à-dire deux mois. C’est sa façon de dire ainsi lorsque nous allons au théâtre et qu’il est huit heures et je ne suis pas prête, ma tante envoie dire qu’il est onze heures moins dix minutes. Alors je lui fais répondre que s’il est onze heures moins dix minutes c’est trop tard et que je vais me coucher. Et je ne fais pas là une charge, c’est ainsi, exactement, et pour tout. Enfin elle ne veut pas y aller. Pourquoi ?
„Protože by mě tam mohli dlouho zdržet.“
- Parce qu’on pourra me retenir longtemps.
Všimněte si, že začala tím, že popírala, že nějaká aféra vůbec existuje. „A jak to tedy skončilo, když jste tam nejela,“ zeptala jsem se.
Remarquez qu’elle avait commencé par nier l’existence de l’affaire. Et comment a-t-elle pris fin sans que vous y alliez, ai-je demandé.
„To nevím, vím jen, že si mě už nežádají.“
- Je n’en sais rien, je sais seulement qu’on ne me demande plus.
Když tahle nevinná lest nevyšla, říká, že ji tam budou dlouho zdržovat. To je přiznání. Jako bychom měli co dělat s blázny. Ty ženské jsou šílené, nebo spíš hloupé. Ale jaké utrpení!
Comme cette innocente supercherie n’a pas eu de succès, elle dit qu’on la retiendra longtemps. C’est un aveu. C’est comme si on avait affaire avec des fous. Ces femmes-là sont folles, ou plutôt stupides. Mais quelles souffrances !
„Co na tom, že vás tam budou dlouho zdržovat?“
- Qu’est-ce que ça fait qu’on vous retiendra longtemps ?
„Ale já nemám nejmenší chuť tam čekat a kysnout, a pak, na konzulátu vědí, že je to záležitost, která se týká mých bratrů, že já s tím nemám nic společného a že…“
- Mais je n’ai nulle envie de me morfondre là-bas, et puis au Consulat on sait que c’est une affaire qui concerne mes frères, et que j’y suis pour rien et que...
„Na konzulátu to vědí, my to snad víme, ale všichni si myslí, že je to pořád ten samý proces, který vám brání vrátit se do Ruska, a že jste zločinnice. No tak, rozmyslete si to, copak vám někdo může věřit! Takhle mi budete škodit, schválně a pro nic za nic?“
- On le sait au Consulat, peut-être nous le savons, mais tout le monde s’imagine que c’est toujours ce même procès et qui vous empêche de rentrer en Russie et que vous êtes une criminelle. Voyons, réfléchissez, est-il possible de vous croire ! On me nuira ainsi, volontairement et pour rien ?
„Nepojedu.“
- Je n’irai pas.
„Vy nepojedete?“
- Vous n’irez pas ?
„Ne.“
- Non.
„Tak já vyskočím z okna!“
- Alors moi, je sauterai par la fenêtre !
A rozpláču se, nervózně, hlučně, velkolepě, jako všechno, co je pravdivé, upřímné, neodolatelné.
Et je fonds en larmes nerveuses, bruyantes, magnifiques, comme tout ce qui est vrai, sincère, irrésistible.
Vždyť si to člověk opravdu neumí představit. A kdybych všechno nevěděla stejně dobře jako kdokoli jiný, hledala bych za tím bůhvíjaké propasti. Stejné námitky a stejné dětinské, nedospělé, pitomé scény se dělaly, aby máma nemohla tu hloupou záležitost uzavřít. Trvalo jí to dva měsíce. A kdyby mě byli poslechli, bylo by už léta všechno zapomenuto. Ne, cítím, že ani ti, kdo mě čtou, neuvěří v tolik škodlivé hlouposti, tolik dětinské přihlouplosti, tolik pitomé zbabělosti!
C’est que vraiment on n’a pas idée de ça. Et si je ne savais tout, aussi bien que n’importe qui, ce serait à soupçonner des abîmes. On a fait les mêmes objections et les mêmes scènes puériles, enfantines, idiotes pour empêcher maman de terminer cette stupide affaire. Elle en a eu pour deux mois. Et si on m’avait écoutée, il y a des années que tout serait oublié. Non, je sens que même ceux qui me lisent ne croiront pas à tant de bêtise nuisible, à tant de niaiserie enfantine, à tant de lâcheté stupide !
Když mě vidí, jak vzlykám jako smyslů zbavená, teta vykřikne, že dobře, že zítra odjede, ale že tím bude definitivně konec, že ji už nikdy neuvidíme, že se už nechce vrátit. Jako bych ji smrtelně urážela tím, že ji tam posílám. Takové asi mají u Charcota.
Quand elles me voient sanglotant comme une perdue, ma tante s’écrie que c’est bien, qu’elle partira demain, mais que ce sera bien fini, qu’on ne la reverra plus jamais, qu’elle ne veut plus revenir. Comme si je lui faisais une injure mortelle en l’envoyant là-bas. Il doit y en avoir comme ça chez Charcot.
A teď se vsadím, že si říkají, že mě rozrušilo špatné počasí a že na to zítra naštěstí zapomenu!!!
Et maintenant je parie qu’elles se disent que c’est le mauvais temps qui m’a énervée et qu’heureusement demain je n’y penserai plus !!!
Poznámky
Pozn. překl.: Marie píše „consulesse“ [sic] – záměrný novotvar pro manželku konzula, který ironicky napodobuje feminina jako „maréchale“ apod.; česká „konzulka“ jej opakuje. ↩
Pozn. překl.: Obraz Julese Bastiena-Lepage (1879), vystavený na Salonu 1880. ↩
Pozn. překl.: Obrazy Julese Bastiena-Lepage, u Marie francouzsky Les foins, les pommes de terre (tj. Saison d’octobre, sklizeň brambor), Jeanne d’Arc a le père Jacques (doslova „otec Jacques“, tj. starý Jacques; ustálený český název nemá). ↩