❦
Středa 14. února 1883
Mercredi 14 février 1883
Jestli z toho neonemocním, budu mít štěstí.
Si je n’attrape pas une maladie j’aurai de la chance.
Dnes mi byla velká zima, přestože krásně svítilo slunce.
J’ai eu très froid aujourd’hui malgré un beau soleil.
Saint-Amand přišel na oběd. Zdá se mi, že ho obtěžují všechny ty hanebnosti, jež se o nás šíří — museli mu jistě říct, že je to pěkné, jak se tahá se svými Ruskami... Nikdo mi nic neřekl, ale dala bych za to ruku do ohně... Ostatně to je nenapravitelné... Sama vím — kdyby mi někdo přišel říct: ti lidé mají v minulosti strašlivou skvrnu... Oni nebo ona... Jak se ubránit dojmu? Jak vědět? Proč by to nebyla pravda? Kdo mě zná léta, ten snad nakonec neuvěří, že se chovám špatně; ale proč nevěřit, že matka nebo teta spáchaly zločin, jenž zůstal nepotrestán nebo nedostatečně prokázán? Přiznávám, že by takové podezření otřáslo i mými nejvřelejšími sympatiemi a přinutilo mě prchat od nejdražších přátel... Neboť je to hrozné, věřte mi.
Saint Amand est venu à déjeuner. Il me semble qu’il est ennuyé par toutes ces infamies qu’on débite sur nous, on a dû lui dire qu’il était joli avec ses Russses... Personne ne m’a rien dit mais j’en jurerais... Enfin cela est irréparable... Moi-même je sais, on viendrait me dire: ces gens ont dans leur passé une tache affreuse... Ils ont ou elle a... Comment s’empêcher d’être impressionné ? Comment savoir , Pourquoi ne serait-ce pas vrai ? A la rigueur ou pourra ne pas croire que je me conduis mal, en me connaissant pendant des années; mais pourquoi ne pas croire que ma mère ou ma tante ont commis un crime qui est resté impuni ou pas assez prouvé ? J’avoue qu’un pareil soupçon ébranlerait mes sympathies les plus vives et me ferait fuir mes plus chers amis... Car c’est affreux, savez-vous bien.
A Bůh to dopouští. Je to nenapravitelné — a jsem tím potřísněna... Ale vždyť! Děti skutečného zločince, jež tím trpí... To není vždy spravedlivé. Zatímco já — jejíž rodiče nespáchali jiný zločin než to, že se narodili blbí!!
Et Dieu laisse faire. Et c’est irréparable, et j’en suis éclaboussée... Mais enfin ! Les enfants d’un vrai criminel qui en souffrent... Ce n’est pas toujours juste. Tandis que moi dont les parents n’ont commis d’autre crime que de naître stupides !!!
A co naplat — bylo to řečeno, opakuje se to, je to venku, je to hotovo, ustáleno.
Et il n’y a pas à dire, ça a été dit, ça se répète, c’est parti, c’est fait, établi.
Je to navždy — až do smrti — a nic, nic, nic nedokáže smazat tuto hanebnou nespravedlnost!
C’est pour toujours, jusqu’à la mort et rien, rien, rien ne pourra effacer cette injustice infâme !
A čím bych byla zářivější, slavnější, šťastnější, tím více se to bude opakovat... Kdybych se provdala za velkoknížete, říkali by to ještě více!...
Et plus je serais brillante, célèbre, heureuse, plus on le répétera... Si j’épousais un grand-duc, on n’en dirait que davantage !...
Je to věčné, je to navždy jako... Když stojím tváří v tvář takovým hrůzám, zdá se mi, že jsem přeháněla, vymýšlela, snila — a že to není možné.
C’est éternel, c’est pour toujours comme... Quand je suis en face de pareills horreurs, il me semble que j’ai exagéré, inventé, rêvé, et que ce n’est pas possible.