Středa 26. července 1882

Gabriel se přišel rozloučit, 29. se nalodí do Konstantinopole. Nebyly jsme doma.
Zatímco Gaviniovým říkám věci, které jim mají vzít každou iluzi o tom, že by mi mohli nabídnout Gabriela, a zatímco se vůči Géryovým držím zdrženlivě, ptám se sama sebe, proč se Gabriel ze své strany o nic nepokusil. Není to logické, vím, ale...
Adeline se mi ho nikdy neodvážila nabídnout, protože mi nabízela lepší partie — podle ní — a já je odmítla rovnou. Jak tedy chcete, aby mi nabízela obyčejného Gabriela Géryho, který bude mít po sňatku dvanáct tisíc franků renty, když jsem ohrnula nos nad několika pány s velkými tituly, kteří měli totéž, a dokonce o něco víc.
Jednou mi řekla, že by se mohl oženit s Dinou. Znejistěla jsem a odpověděla jsem hloupost, že Gabriel je příliš mladý. Vím to všechno, a přece... Ale žádné hlouposti. Byla bych si ho vzala?? Ne? Nu, tak proč o tom mluvit. Nevím, ale... Je v něm pořád nevím co, zkrátka je to půvabný hoch... Ale v Adelinině mysli a v mysli mnoha jiných platí titul víc než osobnost. Aby mi ho nabídla, musela by si myslet, že se mi líbí, a ještě by řekla, že je to podivný vkus, že Géryové nejsou aristokracie, že... Má pravdu. Mají pravdu a i já mám pravdu, když s tím vším souhlasím, že... Nevím jaký dojatý cit... Který netrvá a je mě nedůstojný.
A tu se zvedá hlas a křičí: Hlupačko! Manžel dobrý, čestný, věrný, půvabný, který by tě učinil šťastnou a klidnou. A k tomu práce a možná sláva. Práce v nezávislém, vybraném prostředí, u sebe doma, s přítelem, se spolehlivým druhem... Jsou to otřepaná slova... Ale pravdivá! Víte, že docela vážně věřím, že bych těm lidem přinesla velké štěstí. Ale bylo by třeba... Byla bych nucena udělat... To jest dát Adelině na srozuměnou, že bych chtěla... A pak kdyby... Kdybych se mýlila, kdyby to nebylo z přesvědčení o nemožnosti... Kdyby... Ale... Ach, dobrá, on se ještě vrátí do Francie, a pak zítra... Už na to nebudu myslet... A možná to bude chyba.
Byly jsme s Villevieille podívat se na výstavu Římské ceny a pak u Laferrièra, kam už týden zase chodím. Caroline je žena, která obléká nejlépe, a připomíná mi to dobu před čtyřmi lety.

Poznámky

Pozn. překl.: Římská cena (Prix de Rome) — prestižní každoroční soutěž École des Beaux-Arts, jejíž výsledky se vyhlašovaly každé léto a soutěžní práce se vystavovaly.
Pozn. překl.: Laferrière — jeden z předních pařížských módních salonů.