Pátek 9. června 1882

Zdálo se mi, že jsem byla včera ke Gabrielovi chladná, zvlášť poté, co jsme bydleli u jeho otce... Tak si ho dnes večer zavolám a jdeme do Grévinova muzea; byla to jen záminka k flirtování.
[Na okraji: Zavolám si ho lístkem napsaným na útržku papíru, převázaným nití a gumovým kroužkem.]
A potom k Tortonimu.
Engelhardtovi a Cernyová šli s námi až ke Grévinovi. Ostatně jsme vyšli z domu v deset hodin. A co potom? Nic... U Grévina se člověk v podzemí zločinu trochu dusil a já měla paži toho Gabriela za sebou, skoro kolem sebe... Musel na to myslet... Muži na takové věci myslí, i při tanci.
Prý když jsem šla na ples bez korzetu, všichni se tím zabývali.
Nu, tedy, říkala jsem, že — ale to je vše.
Máma je nadšená, že s tím mladíkem koketuji; byla by u vytržení, kdybych si ho vzala...
Je to hrozné. Dnes večer ho hodně škádlím, a bez zvláštního vtipu... Jenže si pořád říkám... k čemu? Skoro mě to nebaví.

Poznámky

Pozn. překl.: Musée Grévin — proslulé pařížské muzeum voskových figurín, otevřené roku 1882.
Pozn. překl.: Tortoni — proslulá kavárna na Boulevard des Italiens, známá svými zmrzlinami.
Pozn. překl.: „Souterrain du crime“ (Podzemí zločinu) — dramatická expozice v dolním podlaží Grévinova muzea, rekonstruující slavné zločiny.