❦
Ce soir représentation de charité avec Sarah Bernhardt dans « La dame aux camélias », avec son mari Dalmas dans le rôle d’Armand. Et les meilleurs artistes pour les plus petits rôles. Nous y allons en famille et je m’ennuie beaucoup. Le Juif Hecht est à côté de nous. Sarah n’est pas si admirable qu’on dit.
Neuspokojuje mě; pokud jde o manžela, nehraje vůbec špatně.
Elle ne me satisfait pas, quant au mari il ne joue pas mal du tout.
Ale dnes ráno jsme byli u Carola.
Mais ce matin nous avons été chez Carolus.
Jaká úžasná a okouzlující bytost. Trochu se mu člověk směje, protože dělá všechno možné... A co na tom? Výborně střílí, jezdí na koni, tančí, hraje na klavír, na varhany a na kytaru, zpívá. Říká se, že tančí špatně, ale to ostatní dělá s nekonečným půvabem. Jmenoval se Charles Durand a jmenuje se Carolus-Duran a považuje se za Španěla a za Velázqueze. Velmi svůdný zevnějšek, konverzace, která vás obestře, a pak v celé jeho osobě něco tak dobráckého, veliká spokojenost se sebou samým, tolik upřímnosti a štěstí v obdivu k vlastní osobě, že mu to člověk nezazlívá, naopak. A i když se člověk občas usměje, je přece jen podmaněn, zvlášť když pomyslí na všechny ty, kdo si o sobě tolik myslí, a nemají ani čtvrtinu toho, co on. Říká se, že je na Kythéře3 stále velmi žádaný, přes svých dobře odbitých pětačtyřicet let; věřím tomu. Bere se naprosto vážně — ostatně postavme se na jeho místo, komu by se z toho trochu nezatočila hlava. Dnes ráno se ateliér ani na chvíli nevyprázdnil; světlo padající shora dodává tomu velmi modernímu ateliéru něco usebraného; návštěvníci se tváří slavnostně a obdivně a Carolus si hraje na mistra s falešným nádechem fauna z „Dona Juana“ nebo „Rigoletta“, přechází od skupinky ke skupince, kníry nakroucené, lýtko napjaté, bradka ďábelská; vlasy inspirované, a občas si jde k psacímu stolu něco napsat, s vytřeštěným pohledem a rukou na čele, jako by v něm chtěl zadržet génia. Přehání, to je zjevné, ale mě vždycky okouzlí, když si někdo vytesá zajímavou osobnost, která vám připomene zaniklé romantické časy. Ta směs hudby, nádhery a ducha je velmi zábavná. A jestli za dnešních časů to trochu svádí k smíchu, tím hůř pro ty, kdo se smějí. Carolus má pravdu, tím spíš, že jeho talent ospravedlňuje jeho pózu a jeho nároky.
Quel être étonnant et charmant. On en rit un peu parce qu’il fait de tout... Qu’est-ce que ça fait ? Il tire très bien, il monte à cheval, il danse, il joue du piano, de l’orgue et de la guitare, il chante. On dit qu’il danse mal mais pour le reste il le fait avec une grâce infinie. Il s’appelait Charles Durand et il s’appelle Carolus-Duran et se croit Espagnol et Vélasquez. Un physique très séduisant, une conversation enveloppante, et puis dans toute sa personne quelque chose de si bon garçon, un grand contentement de soi-même, tant de franchise et de bonheur dans l’admiration de sa propre personne qu’on ne lui en veut pas au contraire. Et que si par moments on sourit, on est tout de même conquis surtout lorsqu’on pense à tous ceux qui se gobent sans avoir le quart de ce qu’il a. On dit qu’il est encore très demandé à Cythère malgré ses quarante-cinq ans bien sonnés, je le crois. Il se prend absolument au sérieux, du reste mettons nous à sa place, qui n’aurait pas la tête un peu tournée. Ce matin l’atelier ne s’est pas désempli, le jour venant d’en haut donne quelque chose de recueilli à l’atelier très moderne; les visiteurs ont l’air solennel et admiratif, et Carolus joue au maître avec un faux-air de faune dans « Don Juan » ou « Rigoletto », va de groupe en groupe, les moustaches en croc, le jarret tendu, la barbe diabolique; les cheveux inspirés, et de temps en temps va écrire quelque chose à son bureau, le regard hagard et portant la main au front comme pour y comprimer le génie. Il est exagéré c’est évident mais je suis toujours charmée lorsqu’on se taille une personnalité intéressante qui vous fait penser à des temps romanesques disparus. Ce mélange de musique de fastes et d’esprit est très amusant. Et si par le temps qui court cela prête un peu à rire tant pis pour ceux qui rient. Carolus a raison d’autant plus que son talent justifie sa pose et ses prétentions.
Zkrátka je z rodu Cassagnaců! A pak je to bytost milá ke všem ženám, jak se říká; říká banality, které se líbí.
Il est de la famille des Cassagnac enfin ! Et puis c’est un être aimable avec toutes les femmes à ce qu’on dit, il dit des banalités qui plaisent.
„Co se vám onehdy na Salonu líbilo?“
— Qu’est-ce que vous avez trouvé de beau l’autre jour au Salon ?
„Vy jste tam byla — na co jiného se tam dalo dívat!...“
— Vous y étiez, que pouvait-on y regarder d’autre !...
nebo když jsem si stěžovala na malování:
ou bien comme je me plaignais de la peinture :
„Ach! umění je strašné, chtěla byste, aby vám leželo u nohou jako muži, kteří se před vámi vrhají do prachu... Nu, ne, ono vám odolává... a vy ho zbožňujete.“
— Ah ! l’art est terrible, vous voudriez qu’il fut à vos pieds comme les hommes prosternés dans la poussière... Eh bien non il vous résiste... et vous l’adorez.
Pozér, komediant atd.... jak je vám libo. Nebudu vám tajit, že mám hrůzu z nevýrazných lidí, a tím hůř pro ty, kdo vidí jen komickou stránku těchto výjimečných povah, komediantských, pózujících a okouzlujících; namítnete mi talenty vyšší, které zůstávají skromné a tiché.
Poseur, cabotin etc... tant que vous voudrez. Je ne vous cacherai pas que j’ai horreur des gens ternes, et tant pis pour ceux qui ne voient que le côté comique de ces natures exceptionnelles, cabotines, poseuses et charmantes; vous m’opposerez des talents supérieurs qui restent modestes et tranquilles.
Ach! tím hůř! Pro ně i pro nás. Když vás nebe obdaří všemi svými dary, jste neúplná bytost, zůstáváte-li ve svém koutě, místo abyste využili své skutečné hodnoty a trochu se předváděli, jak tomu říkají vulgární hlupáci.
Ah ! tant pis ! Pour eux et pour nous. Lorsque le ciel vous gratifie de tous ses dons vous êtes un être incomplet si vous restez dans votre coin au lieu de profiter de votre valeur réelle pour faire un peu de cabotinage comme disent les imbéciles vulgaires.
Poznámky
Pozn. překl.: „Dáma s kaméliemi“ (1852) — slavná hra Alexandra Dumase mladšího o kurtizáně Margueritě Gautierové, odsouzené k záhubě. ↩
Pozn. překl.: Jacques Damala (1855–1889), řecký důstojník a herec, od dubna 1882 manžel Sarah Bernhardtové; Marie jeho jméno zapisuje jako „Dalmas“. ↩
Pozn. překl.: Kythéra — ostrov zasvěcený Afroditě; Mariin elegantní opis pro milostná dobrodružství. ↩