Neděle 9. října 1881

Tedy — nic nového. Pollack a Escobar přicházeli každý den; předevčírem jsme šly do malého divadla, kde lóže pronajímají na hodinu, hrají se malé kusy s kuplety, improvizované dost zábavným hercem — nerozuměla jsem nic, ale byla jsem myslím hezká a nenudila jsem se. Pollack pracuje v muzeu jako já, avšak v jiném sále — navštěvujeme se navzájem.
Onehdy jsme šly k jeho matce prohlédnout jeho studie, a dnes k nám přišli jeho otec a sestra — právě v době, kdy odjížděla máma — jejich přítomnost nám ušetřila mnoho slz. Byla jsem od rána velmi smutná, a přece bylo nutné, aby odjela — záležitost se konečně blíží ke konci a nebýt přitom by znamenalo ztratit vše. Odjela tedy. Pollack se stal jakýmsi Bojidarem — prošly jsme se s ním, jeho sestrou a otcem po Buen Retiru, čímž jsme promeškaly Escobara, který nás tam čekal na procházku.
Večer uběhne v hovoru o umění s Pollackem a nyní, kdy jsem sama, napadají mě černé myšlenky — co kdyby máma zemřela, aniž by nás znovu uviděla, nevím proč... Karty říkají, že bude jedna smrt — a už jsem bez sebe strachy; chtěla bych jí napsat dopis, říct jí, že ji zbožňuji, že jsem zoufalá z každého sebemenšího zármutku, který jsem jí způsobila — zkrátka dopis, za který bych se pak styděla... Ale karty říkají, že záležitost dobře dopadne — ale že ona zemře... Člověk by nejraději hned zítra sedl do vlaku.
Ach! kdyby se ta hrozná věc stala, byl by to trest za mé hloupé dceřiné vzpoury... Strávila bych život pláčem nad tím, že nemohu vykoupit svou krutost. Ach! zešílela bych... Jen si pomyslete — cítit se vinnou a nikdy, nikdy už nemoci vykoupit svá bláznovství. A ona by zemřela v přesvědčení, že ji nemiluji, že mi to je lhostejné, že se utěšuji, že jsem snad dokonce ráda.
Očekávám všechna neštěstí — ale nedovedu si představit, co by mi toto udělalo... Raději cokoli na světě než to — oslepnout, být ochrnuta... Hodna lítosti bych byla, ale ztratit mámu za těchto okolností — zdá se mi, že bych ji byla zabila.

Poznámky

Pozn. překl.: Bojidar — Bojidar Karageorgevitch, srbský kníže a přítel rodiny, Mariin stálý průvodce v Paříži. ↩