Pátek 16. září 1881

Rozloučily jsme se se Saint-Amandem a Bojidarem a ve čtvrtek ráno jsme odjely — původně bylo nutno přenocovat v Bayonne, ale daly jsme přednost Bordeaux, kde Sára hrála. Dostaly jsme tedy dvě místa na balkóně za padesát franků a já jsem viděla „Dámu s kaméliemi.“
Bohužel jsem z dálky všechno neslyšela, ale... a pak jsem byla velmi unavená. O té ženě se ale tolik mluvilo, že se nevyznám ve svých dojmech. Předem se mi zdálo, že nebude nic dělat jako ostatní, a pak je člověk trochu překvapen, když ji vidí chodit, mluvit, sedat si. Viděla jsem ji jen čtyřikrát — jednou před šesti lety ve „Sfinze“, pak v posledních letech znovu ve „Sfinze“, v „Hernani“ a v „Cizince“. Člověk s neobyčejnou pozorností sleduje každý její sebemenší pohyb. Prostě nevím, myslím, že je okouzlující.
Jisté je, že Biarritz je hezounký-hezounký. Moře mělo po celý den kouzelný odstín. Tak jemné šedé odstíny!
Už jsme se pohádaly s mámou a tetou. Chápu, že člověk ctí matku nemocnou, starou, zmrzačenou, že ji doprovází všude, a ten, kdo by se za ni styděl, byl by jistě bytostí nízkou. Ale máma se těší slušnému zdraví, je jí čtyřicet, má prostředky na to, aby se slušně oblékala — a přesto vychází ve staré černé hedvábné sukni, rozšlapaných pantoflích, bílých bavlněných punčochách a klobouku s polehlými péry. Děravé rukavičky na prstech. Šťastná cesta... Bylo to vskutku žalostné — stará černá tunika, rozstehnaná na jedné straně (ušitá u malé švadleny z velice laciného hedvábí), bez klobouku, bez rukavic — tak vycházela na nádražích.
A teď vedle toho postavte mě, s rozhodným výrazem a velmi elegantní — a podívejte se, jak to vypadá. Jsem nucena udělat scénu a přísahat, že nevyjdu, dokud se neoblékne řádně, anebo že budu vždy oblékat své nejstarší šaty. Ach, jak je smutné hádat se kvůli takovým nesmyslům... a co s tím mám dělat.

Poznámky

Pozn. překl.: „La Dame aux camélias“ (1852) — slavná hra Alexandera Dumase syna; nejslavnější role Sáry Bernhardtové. ↩
Pozn. překl.: „Le Sphinx“ (1874) — hra Octava Feuileta. ↩
Pozn. překl.: „Hernani“ (1830) — romantické drama Victora Huga, jedno z klíčových děl francouzského romantismu. ↩
Pozn. překl.: „L’Étrangère“ (1876) — hra Alexandera Dumase syna. ↩