❦
Čtvrtek 24. února 1881
Jeudi 24 février 1881
Teta a kněžna chtěly jít do Palais Royal, ale místo toho obléknu Alexise za ženu s hustým závojem a chci si obléci jeho oblek — ale běda! Kalhoty a všechno ostatní nelze nijak zapnout... Tak si zase vezmeme své šaty, já se ustrojím jako Pauline Orell1 a všichni čtyři jdeme do Folies-Bergère.
Ma tante et la princesse voulaient aller au Palais Royal mais au lieu de ça j’habille Alexis en femme avec un voile épais et veux mettre ses habits mais hélas ! Le pantalon et tout le reste pas moyen de boutonner... Ainsi reprenons nos habits, je me mets en Pauline Orell et tous quatre allons aux Folies-Bergères.
Připadalo mi, jako bych byla na plese v Opeře,2 a všechny ty malé kurtizány!!
Il me semblait être au bal de l’Opéra et toutes ces petites cocottes !!
V proscéniové lóži vedle naší seděla Lea d’Asco s muži — to jste měli slyšet, jak ti lidé komentovali představení; orchestr a hluk davu mi nahrávají, já slyším, když ostatní neslyší, stejně jako ve voze slyším, když se mluví docela potichu. Pak nám Alexis jde koupit květiny a chápe se příležitosti se „pobavit“ na chodbách; kněžna chtěla jít také, ale on byl proti. To by pak nebylo vůbec zábavné. Má černá paruka mi hrozně rozšiřuje obličej, a navíc jsem měla líčení za pětadvacet franků. Šli jsme poslouchat útržky rozhovorů a pak si povídat s jednou holkou u pultu; Alexis se vydává za malíře a já jsem jeho modelka; ta holka si stěžuje na příliš velký počet pánů s jejich dámami a že jejich dámy nejsou příjemné, ale já jí říkám, že já jsem výjimka, a popíjíme spolu šampaňské. Ty nalíčené ženy, ten chodník, ten zápach tabáku, neřestného podniku... je to velmi zvláštní.
Dans l’avant-scène à côté de la nôtre Lea d’Asco avec des hommes, il fallait entendre les commentaires de la représentation par ces gens-là, l’orchestre, le brouhaha de la foule me favorisent, j’entends quand les autres n’entendent pas, ainsi en voiture j’entends quand on parle tout bas. Puis Alexis va nous acheter des fleurs et vient comprendre pour « s’amuser » dans les couloirs, la princesse voulait venir aussi mais il s’y est opposé. Ce ne serait plus du tout amusant alors. Ma perruque noire m’élargit terriblement la figure et puis j’avais une retouche de vingt-cinq francs. Nous allions écouter les bouts de conversation et puis causer avec une petite femme au comptoir, Alexis se donne pour peintre et je suis son modèle; la petite femme se plaint du trop grand nombre de messieurs avec leurs dames et leurs dames ne sont pas commodes, mais je lui dis que je fais exception et nous buvons du champagne ensemble. Ces femmes maquillées, ce trottoir, cette odeur de tabac, de mauvais lieu... c’est très curieux.
Říkám Alexisovi, ať nedělá okolky, a on mě nahlas oslovoval má drahá a pak se bavil s přáteli, kteří tam také byli s nějakými holkami. Já tam jsem jako pozorovatelka, jako Zola, a to neřestné místo mě nevysvětlitelnými oklikami myšlenek přivádí k Cassagnacovi.
Je dis à Alexis de ne pas être cérémonieux et il me disait ma chère tout haut et puis il a causé avec des amis qui étaient avec de petites femmes aussi. Moi j’y suis en observateur, en Zola, et ce mauvais lieu par des détours de pensées inexplicables m’amène à Cassagnac.
Máma přijíždí zítra a já z toho nemám ani příliš velkou radost.
Maman arrive demain, je ne suis même pas très contente.
Poznámky
Pozn. překl.: Pauline Orell — pseudonym, který si Marie vymyslila pro návštěvy feministické společnosti Právo žen (viz 2. a 8. prosince 1880); zde jej znovu užívá jako přestrojení (hustý závoj, černá paruka). ↩
Pozn. překl.: ples v Opeře (bal de l’Opéra) — výroční maškarní ples pařížské Opery, proslulý směsí společenské smetánky a polosvěta; pokládal se za poněkud choulostivý. ↩