❦
Pondělí 6. prosince 1880
Zde je článek z „Gaulois“, na němž nemusím déle prodlévat. I kdybych zadržela slzy zaťatými zuby a doširoka otevřenýma očima, myslíte, že takovéhle radosti omladí nebo uzdraví? Stoupá mi to do hrdla a rdousí mě, a oni si myslí, že mi sirupy prospějí! Inu, plakat vždycky pomáhá, protože člověk lituje sám sebe a myslí si, že nebe se nad ním také slituje. Ale ne. O tom si nedělám iluze...# Lundi 6 décembre 1880
Není to ta Královna-děvka ani ženy jako paní Bailovy nebo Hechtovi, kdo by mě oslnil svou bídnou nádherou... Ale když pomyslím, že všude, u všech!... O Královně neříkám nic, desetkrát mě pozvala, abych přišla s tetou za mámčiny nepřítomnosti; nepůjdu, jednak kvůli mámě, a pak je lepší tam už nechodit... ještě by z toho byla nějaká mrzutost.
Ce n'est pas cette Reine-catin ni des femmes comme Mmes Bail ou les Hecht qui m'éblouissent de leurs misérables splendeurs... Mais quand je pense que partout, chez tout le monde !... Je ne dis rien de la Reine, elle m'a invitée dix fois à venir avec ma tante en l'absence de maman, je n'irai pas, d'abord à cause de maman, et puis il vaut mieux ne plus y aller... il n'aurait qu'à arriver quelque ennui.
A má matka, která je tam, v Rusku, a neumí pro mě nic zařídit. Ó! Je to bláznivé, ale jsem zoufalá.
Et ma mère qui est là, en Russie et qui ne sait rien arranger pour moi. Oh ! c'est fou mais je suis désespérée.