❦
Středa 26. května 1880
Mercredi 26 mai 1880
Kolem osmé přichází Soutzo, copak tu pohledáváte?
Vers huit heures arrive Soutzo, qu’est-ce que vous venez faire ici ?
Hodinu a půl se pořádně nasmějeme, teta tam nebyla. Nechtěla jsem mu podat ruku a on hodinu čekal, abych mu ji podala. Ale já si stojím na svém, pak dětinské kousky, vyšplhám na žebřík ke knihám a on se mě snaží shodit, načež smích a křik: „Jestli okamžitě nepustíte mé ruce, ublížím vám!“ A chtěla jsem ho podrápat, ale připadalo mi kruté ublížit živému tvoru a nemohla jsem se ubránit, abych velmi mile nezvolala: „Ó! Já nemůžu.“
Nous passons une heure et demie à bien rire, ma tante n’était pas là. Je ne voulais pas lui donner la main et il a attendu une heure pour que je la lui donne. Mais je tiens bon, puis des enfantillages, je grimpe sur mon échelle à livres et il essaye de me faire tomber, là-dessus des rires et des cris, si vous ne lâchez immédiatement mes mains je vous ferai mal et j’ai voulu égratigner mais cela m’a paru cruel de faire mal à une créature vivante et je n’ai pu m’empécher de m’écrier très gentiment: Oh ! je ne peux pas.
Pochopil to a ocenil tón:
Il a saisi et apprécié la note:
„Ó! já nemůžu, ó! jak je roztomilá.“
- Oh ! je ne peux pas, oh ! qu’elle est gentille.
„Půjdete k paní de Mouzay?“
- Allez-vous chez Mme de Mouzay ?
„Ne.“
- Non.
„A proč ne?“
- Et pourquoi ?
„Je příliš horko.“
- Il fait trop chaud.
„A to velké štěstí vidět mě?“
- Et le grand bonheur de me voir ?
„Toho právě kvůli tomu lituji.“
- Je le regrette à cause de cela.
„Neumíte se vyjadřovat. Zkrátka, člověk by nikdy neměl dělat nic než to, co těší.“
- Vous ne savez pas vous exprimer. En somme il ne faut jamais faire que ce qui fait plaisir.
Nejsem spokojená a říkám mu to, nazývajíc ho nezdvořákem, hlupákem.
Je ne suis pas contente et le lui dis en le traitant d’impoli, de bête.
„Ach! kdyby paní de Mouzay na mě dala, nebyla by vás pozvala.“
- Ah ! si Mme de Mouzay m’avait écoutée, elle ne vous aurait pas invité.
„Jakže?“
- Comment ?
„Ale ano, řekla jsem jí, že už vás tu mám až dost, ale ona řekla, že se vůči vám takové nezdvořilosti nemůže dopustit.“
- Mais oui, je lui ai dit que j’avais assez de vous avoir ici, mais elle a dit qu’elle ne pouvait vous faire cette impolitesse.
O půl jedenácté odchází a najednou se mi zdálo, že můj večer bude zkažený, jestli tam nepůjde. Vzkázala jsem mu po Rosalii do předsíně, že kdyby k Mouzayové nešel, bylo by to strašné.
A dix heures et demie il s’en va et il m’a semblé tout à coup que ma soirée serait manquée s’il n’y allait pas. Je lui ai envoyé dire par Rosalie dans l’antichambre qu’il n’allait plus chez la Mouzay ce serait terrible.
„K paní de Mouzay půjdu, až bude zima,“ odpověděl Rosalii.
- J’irai chez Mme de Mouzay quand il fera froid a-t-il répondu à Rosalie.
Jsem velmi krásná, vlasy po způsobu Psyché a róba z orientální gázy, dvě růže u pasu. Teď zrovna mám vášeň pro růže. Večer plyne ve vyprávění a mňoukání. Ale chodím sem a tam. Julian, Gaillard a další stojíme na balkoně, uvnitř se člověk dusí. Louis Enault mi přichází políbit ruku, bavím se s jeho ženou; paní Crémieuxová a ten radikální poslanec s rodinou. Mladá Marianne se se mnou spřátelí; nakukám jí před Julianem ohromné nesmysly, a to mě baví!
Je suis très belle, les cheveux à la Psyché et une robe de gaze orientale, deux roses à la ceinture. En ce moment j’ai une passion pour les roses. La soirée se passe en récits et miaulements. Mais je vais par ci, par là. Julian, Gaillard et d’autres nous tenons sur le balcon, dedans on étouffe. Louis Enault vient me baiser la main, je cause avec sa femme; Mme Crémieux et le député radical avec sa famille. La jeune Marianne se lie avec moi; je lui fais avaler des choses énormes devant Julian et cela m’amuse !
Upřímně, není to lichotivé, ale koneckonců budím senzaci. Beaumetz, malíř a Caillasův přítel, je z toho ohromen a netají to, rozprávíme o malbě.
Franchement ce n’est pas flatteur mais enfin je fais sensation. Beaumetz un peintre ami de Caillas en est épaté et ne le cache pas, nous causons peinture.
Generál Jeanningros, krásná vojácká hlava, hlava statečného muže, mi skládá poklony. Jeho rodina, samé kuchařky. Stará Mouzayová zuří na Gaillarda, Juliana a mě, protože jsme se bavili, místo abychom poslouchali, je velmi komická, jak vodí své hosty, jako se vodí trestanci na vězeňský dvůr.
Le général Jeanningros, belle tête de soldat, de brave, me fait des compliments. Sa famille, des cuisinières. La mère Mouzay est furieuse contre Gaillard et Julian et moi qui avons causé au lieu d’écouter, elle est très comique en menant ses invités comme on mène les forçats au préau.
Jednou z prvních tváří, které po příchodu spatřím, je Soutzova.
Une des première faces que je vois en arrivant est celle de Soutzo.
„Jak jste hloupý, že jste přišel,“ říkám mu na balkoně.
- Que vous êtes bête d’être venu, lui dis-je sur le balcon.
„Teď mi můžete podat ruku?“
- Maintenant vous pouvez me donner la main ?
„Ano, vlastně, dobrý večer.“
- Oui, au fait, bonsoir.
A pár minut nato zmizel, hledala jsem ho pak, ale byl pryč.
Et quelques minutes après il a disparu, je l’ai cherché après mais il était parti .
Jakýsi pan Frattin řekl, že mi musí být sedmadvacet až osmadvacet, a jiní byli téhož názoru. Ubohá Marianne mi to bezelstně přiznala.
Un monsieur Frattin a dit que je devais avoir de vingt-sept à vingt-huit ans et d’autres aussi on été de cet avis. La pauvre Marianne me l’a ingénument avoué.
„Kolik je vám let?“
- Quel âge avez-vous ?
„Dvacet.“
- Vingt ans.
„Přesně? od kterého měsíce?“
- Juste ? depuis quel mois.
„Od ledna.“
- Depuis janvier.
„Ó! to je hloupé, a mně řekli, že je vám šestadvacet. Proto jsem si říkala, ne, to není možné, vypadáte nanejvýš na osmnáct až dvacet.“
- Oh ! que c’est bête et on m’avait dit que vous aviez vingt- six ans. Aussi je me disais, non pas possible, vous portez de dix- huit à vingt ans au plus.
Vidíte to? Ti hlupáci. Vždycky jsem si myslela a vždycky se říkalo, že rysem mé tváře je mladost, a stará Gaviniová mě ve své něžnosti líbá a říká mi, že vypadám mladě. Třiadvacet (Vypadám na ně? Ach! fuj, ne.
Voyez-vous cela ? Ces bêtes. J’ai toujours pensé et on a toujours dit que le caractère de ma tête était la jeunesse et la mère Gavini dans ses tendresses m’embrasse et me dit que j’ai l’air jeune. Vingt-trois ans (Est-ce que je les parais ? Ah ! fi non.
Mysleli si to maloměšťáci kvůli mým způsobům a mým řečem, neboť u Mouzayové, to si umíte představit, se na ně dívám svrchu.
Ce sont des petits bourgeois qui l’ont pensé à cause de mes manières et de mes paroles, car chez la Mouzay vous pensez bien je les traite de haut en bas.
Jestli jsem stará natolik, abych v jedenadvaceti vypadala na osmadvacet. U čerta, Soutzo by se snad mohl hodit… Ale co! uvidíme po lázeňské sezoně, až se zase sejdeme. Vůbec se mi nelíbí, ale dnes večer byl milý. Když se vracíme, koho nezastihneme! Dininu matku a její dceru, Etiennovu ženu! Znáte to drama. Po patnácti letech manželství opustil ženu kvůli paní Hamsleyové, s níž cestuje, a byl tak nestoudný, že se usadil v mém pavilonu v Nice, kde1. Jeho žena je přistihla.
Si je suis vieille au point de paraître vingt-huit à vingt et un ans. Diable Soutzo pourrait peut-être servir... Bah ! on verra après la saison des eaux où nous nous retrouverons. Il ne me plaît pas du tout mais ce soir il était gentil. En rentrant qu’est-ce que nous trouvons ! La mère de Dina et sa fille, la femme d’Etienne ! Vous connaissez le drame. Après quinze ans de mariage il a lâché sa femme pour Mme Hamsley avec laquelle il voyage et il a poussé l’impudence d’aller s’installer dans mon pavillon à Nice ubi. Sa femme les a surpris.
Utekla, on jí přísahal, že k té ženě, kterou nemiluje, ho poutají důležité záležitosti, ale že se zmocnila papírů, které nás ostatní kompromitují (ten špinavý šejdíř! a tím si ho drží).
Elle a filé, lui a juré que des affaires importantes le tenaient attaché à cette femme qu’il n’aime pas, mais qu’elle s’est emparée de papiers compromettants pour nous autres (le sale fourbe ! et le retient par là.)
Ta malá žena není silná, spolkne ledacos a o pravých citech svého manžela si dosud není jistá.
La petite femme n’est pas forte, elle gobe beaucoup de choses et elle n’est pas encore fixée sur les vrais sentiments de son mari.
Ta ubohá prostá dušička nedokáže pochopit tolik lží, hloupostí a zbabělostí! Nakonec ji přemluvil, ať odjede do Paříže, a že přijede, až všechno skončí. Je to nesmyslné.
La pauvre petite simple ne peut concevoir tant de mensonges, de bêtises et de lâchetés ! Enfin il lui a persuadé de s’en aller à Paris et qu’il viendra ayant tout terminé. C’est insensé.
Rozprávěly jsme do tří, začíná svítat.
Nous avons causé jusqu’à trois heures, le jour commence à poindre.
Dnes večer jsem se bavila.
Je me suis amusée ce soir.
Zítra večeře u Bailleulové, nepůjdu: řekla jsem Soutzovi, že nepůjdu, on mi odpověděl, že ten den jde k paní de Lesseps na večeři a stráví tam večer.
Demain dîner chez la Bailleul, je n’irai pas: j’ai dit à Soutzo que je n’irai pas, il m’a répondu qu’il allait ce jour-là chez Mme de Lesseps dîner et passer la soirée.
Je půl čtvrté, za půl hodiny se bude moci malovat, myslím, že si nelehnu.
Il est trois heures et demie, dans une demi-heure on pourra peindre, je crois que je ne me coucherai pas.
Je tři čtvrtě na čtyři, právě jsem si připravila paletu a udělám si skicu.
Il est quatre heures moins le quart, je viens de faire ma palette et vais faire une esquisse.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „ubi“ – Marie nedbale prohodí latinské slovo. ↩