❦
Pondělí 24. května 1880
Lundi 24 mai 1880
Je devět večer a já jsem nervózní, protože Casimir nepřišel. Možná byl v sobotu dotčen. U večeře jsem mu před Anitchkoffem dost vážně řekla, že mi připadají zvláštní ty způsoby chodit přesně na večeři, že tento dům není restaurace a že je u mé tety, a ne u mě, a že já ho už přijímat nebudu. Ale teprve v cirkusu se rozzlobil; cestou domů v kočáře jsem si od něj vyžádala podrobnosti o jednom směšném souboji, abych je poslala do listu „En Avant“, který se prostřednictvím Gaviniho uchází o mou spolupráci.
Il est neuf heures du soir et je suis nerveuse parce que Casimir n’est pas venu. Il a peut-être été froissé samedi. A dîner devant Anitchkoff je lui ai dit assez sérieusement que je trouvais singulières ces façons de venir à l’heure du dîner, que cette maison n’était pas un restaurant et qu’il était chez ma tante et pas chez moi, que moi je ne le recevrais plus. Mais ce n’est qu’au cirque qu’il est devenu en colère; en revenant en voiture je lui ai demandé des détails sur un duel drôle pour l’envoyer au journal “En Avant” qui sollicite ma collaboration par l’organe de Gavini.
„Dnes večer to nejde,“ řekl, „jdu k Franckensteinovým.“
- Ce soir c’est impossible, dit-il, je vais chez les Franckenstein.
A tak jsem mu u dveří suše popřála dobrou noc, aniž jsem podala ruku. Inu! Co naděláte? Musím se s tím smířit. Snáz se to napíše, než udělá.
Aussi lui ai-je dit sèchement bonsoir à la porte sans tendre la main. Enfin ! Que voulez-vous ? Il faut en prendre son parti. C’est plus facile à écrire qu’à faire.
Juvisyovi dnes večer přijímají, nepochybně ho tam zastihnu, stejně jako Bailleulovou a Audiffretovy. Nevím, mám-li tam jít, člověk nemá honit svou smůlu, nemá ji pronásledovat…
Les Juvisy reçoivent ce soir, je l’y trouverai sans doute ainsi que la Bailleul et les Audiffret. Je ne sais si je dois y aller, il ne faut pas courir après sa mauvaise chance, il ne faut pas poursuivre...
Ach! jak je to otravné…
Ah ! que c’est agaçant..
Je-li dotčen, je všechno v pořádku, ale obejde-li se beze mě tak ochotně a bez hněvu… To je velmi otravné. Proto mám nervy napjaté jako houslové struny.
S’il est froissé tout va bien, mais si sans colère il se passe si volontiers de moi... C’est très agaçant. Aussi ai-je les nerfs en corde de violon.
Včera večer jsem mohla usnout jen s pomocí literatury, vyčerpáním. O půlnoci jsem znovu rozsvěcela lampu a dnes večer se ptám sama sebe, mám-li jít ven. Tak co, pomyslní čtenáři, co mám dělat?? Jít brzy spát a zítra od osmi pracovat. To by bylo moudré!! Jenže jsem tetě řekla, že dnes večer půjdeme k baronce Reille. Nemám chuť vidět společnost… jen tak… Chtěla bych odjet, mám už dost všech těch mrzutostí.
Hier soir ça n’est qu’avec un renfort de littérature que j’ai pu m’endormir, à force de fatigue. A minuit je rallumais la lampe, et ce soir je me demande si je dois sortir. Voyons, lecteurs imaginaires que faire ?? Se coucher de bonne heure et travailler demain dès huit heures. Voilà qui serait sage !! Mais j’ai dit à ma tante que nous irions ce soir chez la baronne Reille. Je n’ai pas envie de voir du monde... comme cela... Je voudrais partir, j’ai assez de tous ces tracas.
Šla jsem tam, paní Reille pochopitelně letos už nepřijímá, a tak jdeme tam. Jenže cestou jsem se chtěla vrátit a jít spát, neboť jsem tam šla kvůli Soutzovi, ale kdybych se vrátila… v půli cesty by to bylo ze stejného důvodu; takže obojí bylo špatné. Vejdu s tetou, hraje se bakarat, stará Bailleulová, paní Audiffretová se svou dcerou Marií, dvě další staré; pánové d’Astaford, Verdier (ten tlustý zpěvák), Albéric Second a Soutzo pochopitelně. K tomu poslednímu musím být spravedlivá: rozdělil se rovným dílem mezi obě dívky, Marii Audiffretovou a Marii, totiž mě, hloupou.
J’y suis allée, naturellement Mme Reille ne reçoit plus cette année, alors nous allons là-bas. Seulement tout en y allant j’avais envie de revenir me coucher car j’y allais à cause de Soutzo mais si je m’en retournais... à mi-chemin ç’aurait été pour la même cause; donc l’un et l’autre étaient mauvais. J’entre avec ma tante, on joue au baccarat, la mère Bailleul, Mme Audiffret avec sa fille Marie, deux autres vieilles; MM. d’Astaford, Verdier, (le gros chanteur) Albéric Second et Soutzo naturellement. Il faut rendre justice à ce dernier, il s’est partagé équitablement entre les deux jeunes filles, Marie Audiffret et Marie moi la bête.
Ta malá má mou švadlenu a poznávám svůj střih šatů, ale špatně nošený, a na ní to nevypadá jako na mně.
La petite a ma couturière et je reconnais ma façon de robes mais mal porté et n’ayant pas l’air la même chose que moi.
Začnu tím, že se Soutza zeptám, jestli je to slušný salon; ušklíbne se.
Je débute par demander à Soutzo si c’est convenable ce salon; il fait la grimace.
Už dávno nás varoval, abychom k Juvisyovým nechodili, ale já odpovím, že jelikož ho pokládám za lháře, chtěla jsem se přesvědčit sama.
Il nous avait prévenu il y a longtemps de ne pas fréquenter les Juvisy mais je réponds que le considérant comme un menteur je tenais à m’assurer moi-même.
Pochopitelně se tvářím pohoršeně. Mňoukají a malá Audiffretová, velmi hezká, hraje velmi špatně Chopinův valčík. Tleskám všem. „Ne! Ale jak je na vás vidět, že si ze všech děláte blázny!“ říká mi Soutzo polohlasem. Eh, ale nikdo si toho nevšimne, spolknou všechno i s navijákem.
Naturellement j’ai l’air choqué. On miaule et la petite Audiffret bien jolie joue fort mal une valse de Chopin. J’applaudis tout le monde. Non ! mais ce que vous avez l’air de vous ficher du monde ! me dit Soutzo tout bas. Eh mais on ne s’en aperçoit pas, on gobe tout.
Jsem pokořena tím, že jsem tam přišla. Bůh ví pro koho a proč.
Je suis diminuée d’être venue là. Dieu sait pour qui et pourquoi.
Dávám si pozor, abych tu dívku nekritizovala, naopak nazývám ji hodnou holčičkou a říkám, že je hezká, ale dodávám… skoro nic, co ji usadí. Zkrátka, ten průměrný tvor Soutzo si o tom může myslet, co chce, já jsem mu ji představila mile… ale jak se patřilo.
Je n’ai garde de critiquer la jeune fille, au contraire je la traite de bonne petite fille et dis qu’elle est jolie mais en ajoutant... presque rien qui la remet à sa place. En somme cet être médiocre de Soutzo peut en penser ce qu’il veut, moi je la lui ai présentée gentiment... mais comme il fallait.
„Chcete, abych vás doprovodil?“
- Voulez-vous que je vous accompagne ?
„Ano.“
- Oui.
Ale kvůli tlačenici tří kočárů čekáme, až ty dámy usadí do vozu. Čekala jsem, to je jisté.
Mais un encombrement des trois voitures fait que nous attendons qu’il ait mis ces dames en carosse. J’ai attendu, c’est positif.
„Kdybych byla věděla, že máte kočár, řekla bych ne, přijala jsem jen v domnění, že se máte vracet pěšky.“
- Si j’avais su que vous aviez une voiture j’aurais dit non, je n’ai accepté que croyant que vous deviez vous en retourner à pied.
Cestou zpět se večírku přímo vysmívám a Soutzo se tváří pobouřeně, vždyť nás varoval, ale já mám hloupý systém: chodit „abych viděla, kam mě to dovede, a tak dále“.
Au retour je me moque carrément de la soirée et Soutzo fait l’indigné, il nous a prévenu, mais j’ai un système stupide celui d’aller “pour voir que cela me mènera trop loin, etc.”
Přesto jsem provedla velkou hloupost, když jsem se zeptala, jak to, že paní Audiffretová tak klesla, Audiffretovi se v Nice stýkali s nejlepší společností. Načež (už u nás) mi Soutzo říká, že ta žena je velmi obratná a že má v Paříži několik velmi dobrých styků, že u ní viděl paní de Bonneval a tak dále. Nemluvě o oficiálním světě, vyslancích a tak dále a tak dále.
Pourtant j’ai commis une grosse bêtise en demandant comment Mme Audiffret est-elle si tombée, les Audiffret à Nice voyaient le meilleur monde. Alors (déjà chez nous) Soutzo me dit que la femme est très habile et qu’elle a à Paris quelques relations très bien, qu’il a vu chez elle Mme de Bonneval etc. Sans compter le monde officiel, les ambassadeurs, etc. etc.
Můj vztek už nemůže být větší.
Ma rage ne peut pas être augmentée.
Mluvilo se o Rouzatovi, kterého se Bailleulová pokusila oženit s… „Ó! Ale Rouzat,“ říkám, „si vezme jen věno.“
On parlait de Rouzat, que la Bailleul a essayé de marier avec Oh ! mais Rouzat, dis-je n’épousera qu’une dot.
„Samozřejmě,“ říká Soutzo.
- Evidemment, dit Soutzo.
„Ale ano,“ říká teta.
- Mais oui, dit ma tante.
Zkoušel to tady, ale té osobě jsem odpověděla, že kdyby mi vážně nabízeli Rouzata, byla bych s to dát tomu drzounovi políček. (Tohle je pravda.) „Ó! Rouzat, nabízet mi Rouzata, vždyť bych si raděj vzala bůhvíkoho, kohokoli, hleďte… Vás! Raděj než Rouzata.“ Tím je řečeno vše, viďte!
- Il a essayé ici mais j’ai répondu à la personne que si on m’offrait sérieusement Rouzat je serais capable de donner un soufflet à l’impertinent. (Cela est authentique). Oh ! Rouzat, m’offrir Rouzat mais j’aimerais mieux Dieu sait qui, n’importe qui, tenez... Vous ! plutôt que Rouzat. C’est tout dire n’est-ce pas !
To snad vykoupí tu velkou hloupost, ale to je jedno, začínám být příliš hloupá… Ale ne, bylo to pořád totéž.
Ça rachète peut-être la grosse bêtise mais c’est égal je deviens trop bête... Mais non, c’était toujours la même chose.
Jen kdyby mě jednoho dne našli mrtvou v posteli, vězte, že to bude vztekem z toho, že jsem tak hloupě, tak malicherně ponižována.
Seulement si un de ces jours on me trouvait morte dans mon lit, sachez que ce sera de rage d’être si bêtement, si mesquinement humiliée.
Já, já mám trpět, protože nemohu chodit do slušné společnosti. Myslíte, že muži nedělají polovinu toho, co dělají, ze samolibosti?
Moi, moi, souffrir parce que je ne peux pas aller voir du monde convenable. Vous croyez que les hommes ne font pas la moitié de ce qu’ils font par amour-propre ?
Není to žalostné, není to příšerné, není to kruté?
N’est-ce pas pitoyable, n’est-ce pas affreux, n’est-ce pas cruel.
Opsaný dopis · Lettre de Marie Bashkirtseff à sa mère, 24 mai 1880Mámě: „Nenechte se Bashkirtseffem obrat, a jestli mě budete kvůli mým záležitostem rozčilovat, zařídím je, jak budu umět, tak, že si rozbiji hlavu a řeknu, že jste to vy. Už hodně dlouho vám tu slávu slibuji a vy už tomu nevěříte, ale poslyšte tohle, přísahám vám při všem, čím jste mě nechala trpět, že říkám pravdu… Přísahala jsem si počkat na svou zletilost, a jestli se nic nezmění, zabít se. (To je vtip.)A maman: « Ne vous laissez pas rouler par Bashkirtseff et si vous m’enragez pour mes affaires, je les arrangerai comme je pourrai en me cassant la tête et en disant que c’est vous. Il y a bien longtemps que je vous promets cette fête et vous n’y croyez plus mais écoutez ceci, je vous jure sur tout ce que vous m’avez fait souffrir que je dis la vérité... Je me suis jurée d’attendre ma majorité et si rien n’est changé de me tuer. (C’est une blague).Vezměte si z toho poučení, a ať mě na místě zardousí mor, jestli existence, kterou mi připravujete, není strašnější než galeje nebo věčné vězení.“Faites en votre profit et que la peste m’étouffe à l’instant si l’existence que vous me faites n’est pas plus atroce que les galères ou la prison éternelle.”