❦
Čtvrtek 13. května 1880
Pelikanova dcera, slečna Pelikanová, přijela s paní Crossovou, jejíž syn si vzal Zoé Pelikanovou, kterou jsem poznala v Nice. Ty dámy u nás večeří a já jsem v krajních rozpacích, mám v uších takové hučení, že mě nutí vynakládat největší úsilí, aby si nikdo ničeho nevšiml.
La fille de Pélikan, Mlle Pélikan est arrivée avec Mme Cross dont le fils a épousé Zoé Pélikan que j’ai connue à Nice. Ces dames dînent chez nous et je suis dans un embarras extrême, j’ai des bourdonnements tels dans les oreilles qu’ils me font apporter les plus grands efforts pour qu’on ne s’aperçoive de rien.
Ach! je to hrozné. Se Soutzem to jde, protože je dost blízko, a navíc, když chci, mohu mu říct, že mě nudí; Gaviniovi mluví hlasitě. V ateliéru se smějí a říkají mi, že jsem hluchá, tvářím se zamyšleně a obracím to v žert.
Ah ! c’est horrible. Avec Soutzo ça va parce qu’il est assez près et puis quand je veux je puis lui dire qu’il m’ennuie, les Gavini parlent haut. A l’atelier on rit et on me dit que je suis sourde, je paraîs préoccupée et je me plaisante.
Ale je to hrozné.
Mais c’est horrible.
Soutzo mě na sebe vskutku zvykl, mluvím o něm bez zlosti a vídám ho s potěšením. Prosadil se.
Soutzo m'a vraiment habitué à lui, j’en parle sans colère et je le vois avec plaisir. Il s’est imposé.