❦
Pátek 7. května 1880
Vendredi 7 mai 1880
Stará Gaviniová přišla i dnes říct mámě, že se příliš unavuji. Je to pravda, ale není to malbou; abych nebyla unavená, stačilo by jít spát v deset, v jedenáct, jenže já bdím do jedné a budím se v sedm. Včera za to mohl ten hlupák Soutzo. Psala jsem, on se přišel ospravedlnit, pak šel hrát karty s tetou, a tak jsem to byla já, kdo na něj chtěl počkat, abych slyšela nějaké hloupé slovo hraničící s láskou. Vrátil se mi popřát dobrou noc o půl dvanácté a já jsem ho dál škádlila, že jsem ošklivá, viďte, ale vy, vy jste hnusný tvor. To už jsem byla unavená a povolná, popřál mi dobrou noc dvacetkrát a dvacetkrát jsem mu řekla: „Jděte už,“ a dvacetkrát mě znovu vzal za ruku, a já jsem nechtěla a on ji chtěl políbit a já jsem se smála a nakonec: „Tak dobře, poslužte si, je mi to jedno,“ řekla jsem.
La mère Gavini est venue encore aujourd’hui pour dire à maman que je me fatigue trop. C’est vrai mais ce n’est pas la peinture, pour ne pas être fatiguée il n’y aurait qu’à se coucher à dix, onze heures et moi je veille jusqu’à une heure et me réveille à sept. Hier c’est cet idiot de Soutzo qui en a été [la] cause. J’écrivais, il est venu s’expliquer, puis il est allé jouer avec ma tante, alors ça été moi qui ai voulu l’attendre pour entendre quelque sotte parole frisant l’amour. Il est revenu me dire bonsoir à onze heures et demie et j’ai continué à le taquiner en disant que je suis laide n’est-ce pas, mais vous vous êtes un être ignoble. Là j’étais fatiguée et amolie, il m’a dit bonsoir vingt fois et vingt fois je lui ai dit - allez-vous en, et vingt fois il m’a repris la main, alors je ne voulais pas et il voulait la baiser et je riais et enfin - Eh bien faites, ça m’est égal, ai-je dit.
Políbil mi ruku dvakrát, a hleďme, právě přichází, ale je tady a baví se s Dinou na divanu. Tedy políbil mi ruku a s bolestí přiznávám, že mi to udělalo radost — ne kvůli němu samému, ale vložil do toho… spoustu věcí, a člověk je přece jen žena. Dnes ráno jsem ten polibek na ruce ještě cítila, neboť to nebyl onen tuctový zdvořilostní polibek. Ó, ty mladé dívky! A pak ten nápad! Dnes ráno cestou do ateliéru čtu v novinách, že včera byl ples u paní Turrové. Audiffretovi tam chodí. A tak, jen tak hloupě, takové hloupé hnutí žárlivosti, které mě zarmoutilo na hodinu od osmi do devíti. Věřili byste mi? Myslíte, že jsem zamilovaná do toho chlapce s širokými nozdrami? Ne, viďte? Inu, aféra s Antonellim nebyla nic jiného. Nutila jsem se ze všech sil, abych se zamilovala, a s pomocí kardinálů a papeže… jsem se rozohnila, ale láskou! Ach! fuj.
Il m’a baisé la main deux fois et tenez le voilà qui arrive mais il est ici causant avec Dina sur le divan. Donc il m’a baisé la main et j’ai la douleur d’avouer que cela m’a fait plaisir non à cause de l’objet mais il y avait mis... un tas de choses et l’on est femme tout de même. Ce matin je sentais encore ce baiser sur la main, car ce n’était pas le vulgaire baiser de politesse. O les jeunes filles ! Et puis cette idée ! Ce matin en allant à l’atelier je lis dans le journal qu’il y a eu bal hier chez Mme Turr. Les Audiffret y vont. Et alors comme cela bêtement un sot mouvement de jalousie qui m’a attristée pendant une heure de huit à neuf. Me croiriez-vous ? Croyez-vous que je sois amoureuse de ce garçon aux larges narines ? Non n’est-ce pas, et bien l’affaire Antonelli n’a pas été autre chose. Je me suis battue les flancs pour devenir amoureuse, et les cardinaux et le Pape aidant... je me suis exaltée mais d’amour ! Ah ! fi.
Inu, jelikož mi není sedmnáct a jsem méně hloupá, nic si nevymýšlím a věc zůstává normální, totiž že je tu mladý muž zamilovaný do mě a že mě to těší. Toť vše. Když pomyslím, že v Římě jsem vysedávala do tří do rána a ptala se sama sebe: miluji ho, nebo nemiluji?
Eh bien comme je n’ai pas dix-sept ans et que je suis moins bête, je n’invente rien et la chose reste normale, c’est-à-dire qu’il y a un jeune homme amoureux de moi et que cela me plaît. Voilà tout. Quand je pense qu’à Rome je restais jusqu’à trois heures du matin à me demander: je l’aime ou je ne l’aime pas ?
Bylo mi zima z toho dlouhého strnulého sezení, a tu přišla nuda a bosé nohy ve studených pantoflích ve mně budily jistý smutek; tehdy jsem si dokonce říkala, že kdykoli je mi zima, zdá se mi, že ho miluji. Bylo to dost dětinské! Bylo tu poblouznění Larderelem a byl tu cit, snad je tu ještě cit k jistému bonapartistickému poslanci…
J’avais froid à force de rester immobile et alors vint l’ennui et les pieds nus dans des mules froides me procuraient un cer- tain sentiment de tristesse, je le disais même alors que lorsque j’ai froid il me semble que je l’aime. Etait-ce assez enfant ! Il y a eu une toquade pour Larderel et il y a eu un sentiment, il y a peut-être encore un sentiment pour un député bonapartiste...
Polibek na ruku se mi nelíbil hlavně proto, že mi udělal radost; člověk nesmí být… až do té míry ženou, a tak si dovoluji tvářit se na něj chladně, ale je to tak hodný chlapec, tak prostý, že bych byla hloupá, kdybych hrála jakoukoli komedii. Nestojí to za to, lépe je nakládat s ním jako s Alexisem, Bojidarem. To také dělám. Dina, on a já jsme zůstali do jedenácti. Dina poslouchala a Soutzo a já jsme četli verše a dělali latinské překlady. Jsem celá udivená, když vidím, že ten chlapec je velmi zběhlý, přinejmenším znatelně zběhlejší než já; mnoho jsem zapomněla a on si velmi dobře pamatuje svou maturitu z přírodních věd i z humanitních oborů. Nikdy jsem si nemyslela, že je takhle vzdělaný. To koukáte! Chtěla bych z něj udělat přítele… ne, na to se mi nelíbí dost, ale důvěrně známého lhostejného… Zvykl mě na svou přítomnost a včera jsem byla překvapena, když jsem k večeru pocítila potřebu ho vidět.
Le baiser sur la main m’a déplu surtout parce qu’il m’a fait plaisir, il ne faut pas être... femme à ce point aussi me permet-je de lui faire froide mine mais il est si bon garçon, si simple que je serais bête de jouer quelque comédie que cela soit. Ça ne vaut pas la peine, il faut mieux le traiter en Alexis, Bojidar. C’est ce que je fais. Dina lui et moi sommes restés jusqu’à onze heures. Dina écoutant et Soutzo et moi lisant des vers et faisant des traductions latines. Je suis tout étonnée de voir que ce garçon est très fort, du moins notablement plus fort que moi; j’ai beaucoup oublié et il se souvient très bien de son baccalauréat ès sciences et ès lettres Je n’ai jamais pensé qu’il était si instruit que cela. Voyez-vous cela ! Je voudrais en faire un ami... non il ne me plaît pas assez pour cela mais un indifférent familier... Il m’a habitué à sa présence et hier j’ai été surprise de sentir vers le soir le besoin de le voir.