❦
Čtvrtek 6. května 1880
Jeudi 6 mai 1880
Julian mé malbě skládá velké poklony.
De grands compliments de Julian pour ma peinture.
Soutzo je posedlý vyprávěním svého prvního dojmu. Prý než mě uviděl, slýchal o nás, o mně každý den od Alexise, který ho chodil navštěvovat v nemoci a říkal mu, že jsem nejkrásnější a nejúžasnější z žen. A tak si podle Alexisových řečí představoval, že jsem velmi vysoká, majestátní, klidná, chladná, domýšlivá; řecká hlava, zkrátka Semiramis. (Je zvláštní, že podle toho, co se o mně říká, a podle mých dopisů si o mně lidé vždycky utvoří tuto představu.) A když mě spatřil u princezny, byl celý ohromen, nejprve z toho, že nenašel onu velkou krásu, a pak že mě viděl utahovat si z Gambetty, mluvit o politice jako modrá punčocha, načež se vší vážností všemu vysmívat a zlobit se na to, co jsem sama říkala.
Soutzo a la manie de raconter sa première impression. Il paraît qu’avant de me voir il a entendu parler de nous, de moi tous les jours par Alexis qui venait le voir malade et qui lui disait que j’étais la plus belle et la plus épatante des femmes. Alors d’après les racontars d’Alexis il s’est impaginé que j’étais très grande, imposante, calme, froide, prétentieuse; tête grecque, une Sémiramis enfin. (C’est curieux que d’après ce qu’on dit de moi et d’après mes lettres on se fait toujours cette idée de moi). Et lorsqu’il m’eut vue chez la Princesse il en fut tout abasourdi d’abord de ne pas trouver cette grande beauté et puis de me voir blaguer Gambetta, parler politique comme un bas-bleu, puis me moquer très sérieusement de tout et me fâcher de ce que je disais moi-même.
A pak prý jsem tak živá a tak proměnlivá, že mě nebylo lze ani postihnout, ani vidět. Je zábavné slyšet, co si o mně lidé myslí a jaký dojem působím. Ale rozzlobím se, vynadám mu, že je hnusný tvor, měšťák, hlupák, který ničeho není hoden, neboť není s to pochopit ani krásu, ani půvab — Alexis, to už je jiná!
Et puis si vive et si changeante qu’on ne pouvait me considérer ni voir. C’est amusant d’entendre ce qu’on pense de moi et l’effet que je produis. Mais je me fâche, le traite d’être ignoble, de bourgeois, d’imbécile, qui n’est digne de rien n’étant pas capable de comprendre ni la beauté ni le charme, Alexis à la bonne heure !
Bere to vážně a přijde se půl hodiny ospravedlňovat: já sedím u svého psacího stolu, on klečí a vysvětluje mi, že to byl první dojem, že potom pochopil, a tak dále a tak dále a tak dále.
Il prend cela au sérieux et vient se disculper pendant une demi-heure, moi assise à mon bureau lui à genoux m’expliquant que c’était l’impression première, qu’ensuite il a compris, etc. etc. etc.
Ten dobrák Alexis, až ho potkám, opětuji mu pozdrav velmi vlídně. Hodný chlapec, který mě má za krásnou!
Ce brave Alexis, quand je le rencontrerai je lui rendrai un salut bien aimable. Bon garçon qui me trouve belle !
Máma konečně odjede do Ruska a dnes tu byla spousta návštěv. Gaviniovi, paní Odette, Mazewsky a starý Géry. Jeho dcera, paní Dupontová (!), potratila a působí jim vážné starosti. Ostatně mi to řekla paní de Brimond, a tak jsem věděla, že to v den večeře nebyla planá výmluva.
Maman va enfin partir pour la Russie et aujourd’hui il y a eu un tas de visites. Les Gavini, Mme Odette, Mazewsky et le père Géry. Sa fille, Mme Dupont (!) a fait une fausse couche et leur donne de graves inquiétudes. Du reste Mme de Brimond m’avait dit cela et je savais que le jour du dîner ce n’était pas une vaine excuse.
Co se hnusného Gabriela týče, dělá patnáctého tohoto měsíce zkoušky a nikam nechodí. Že, madam, vídáte ho málo?
Quant à l’ignoble Gabriel il passe ses examens le 15 de ce mois et ne va nulle part. N’est-ce pas Madame vous le voyez peu ?
Ale vůbec ne, pane.
- Mais pas du tout Monsieur.
Tentokrát chce zkoušky složit za každou cenu a nikam nechodí, jen stěží ho v neděli vyženu na procházku do lesíka na čerstvý vzduch.
- Il veut cette fois passer absolument et ne va nulle part, c’est à grand peine que je l’envoie se promener le dimanche au Bois pour prendre l’air.