❦
Čtvrtek 18. prosince 1879
Tak tu konečně máme tolik ohlašovanou Slavnost francouzského tisku ve prospěch obětí povodní v Murcii a pařížské chudiny. Jdeme tam houfem. Paní de Bailleul, Mouzayová a de Daillens, máma, Dina a já; Paul (přijel dnes ráno z Ruska), Blanc, Alexis a Daniel, synovec Mouzayové. Dina a já jsme velmi elegantní, já mám krátké šaty z černého saténu s paniery z černé španělské krajky, živůtek do špičky z černého damašku; tmavě kaštanovou paruku, černou mantilu se sluncem připíchnutým stranou. Diamanty v uších a na pažích (koupené nedávno, takže je přátelé neznají), perly na krku a rukavice nad loket. Prolamované punčochy a černé střevíce. Sametová škraboška. Hned při příchodu se jeden druhému ztrácíme.Jeudi 18 décembre 1879
Hipodrom je velmi pěkně upravený, je to opravdové malé městečko. Je půlnoc, když vcházíme. Ale račte se nejprve seznámit s četnými pozvánkami, které jsme rozeslali. A pak vězte, čtenáři za padesát let, že tahle slavnost byla ohlašována jako jeden z divů naší doby.
L’Hyppodrome est très bien arrangé, c’est une vraie petite ville. Il est minuit quand nous entrons. Mais veuillez avant tout prendre connaissance de nombreuses invitations que nous avons lancées. Et puis apprenez lecteurs que dans cinquante ans que cette fête était annoncée comme une des merveilles de notre temps.
Vezmu Alexise pod paži a už se od sebe nehneme, chodíme všude a pobíháme s jeho přáteli a s lidmi, které znám jen od vidění. Maskovaných žen je tu málo. Máma a ty dvě staré jsou bez masek a pomáhají tomu, aby nás poznali Géryovi, Courtès atd.
Je prends le bras d’Alexis et nous ne nous séparons plus, allant partout et courant avec ses amis à lui et des gens que je ne connais que de vue. Il y a peu de femmes masquées. Maman et les deux vieilles sont sans masques et contribuent à nous faire reconnaître par les Géry, Courtès , etc.
Já jsem hledala Josepha a už jsem se začínala nudit navzdory svým hostům i drobným bezvýznamným legráckám a slovům prohozeným sem a tam během naší pouti.
Moi je cherchais Joseph et commençais déjà à m’ennuyer malgré mes invités, et les petites drôleries sans importance et les mots jetés ça et là pendant notre pèlerinage.
Jednou, když jsem přes hlavy pěti nebo šesti lidí zasáhla Antinoa vějířem, viděla jsem, jak se ke mně otáčí, ale už nevím, kdo ho odvedl.
Un instant, atteignant Antinous avec mon éventail par dessus cinq ou six personnes je l’ai vu se tourner vers moi mais je ne sais plus qui l’a emmené.
Tahám svého kavalíra na všechny strany; nejdřív prosil o milost, abych šla pomaleji, pak si zvykne. Tykáme si, a jak se pořád držíme pod paží, říkáme hlouposti a dav nás vrhá jednoho na druhého, trochu se nám snad zatočila hlava. Bavilo mě dobírat si mládí toho chlapce, a když tlačenice příliš zesílila, tiskla jsem se k němu, hrudí napřed, aby ucítil na své paži ten mramor, jemuž není na světě rovno, a třebaže je mezi tím sukno a damašek... muži jsou tak zkažení!
Je tiraille mon cavalier de tous côtés, il demandait grâce d’abord pour que j’aille moins vite puis il s’y fait. Nous nous tutoyons et à force de nous tenir par le bras, de dire des bêtises et d’être jetés l’un contre l’autre par la foule nous avons peut-être la tête quelque peu en l’air. Cela m’amusait de taquiner la jeunesse de ce garçon et lorsque la presse devenait trop forte je me serrais contre lui, la poitrine en avant pour qu’il eût ce marbre unique au monde contre son bras et bien qu’il y ait du drap et du damas entre... les hommes sont si dépravés !
Ten chlapec je velmi dobře vychovaný a navíc jsem pro něj panna Maria, navzdory hloupostem, které říkám. Asi ho to proto trápilo; a k tomu zpěvy, hudba, dav, horký vzduch, napůl nahé prodavačky a vlnící se boky španělských tanečnic, na které se jdeme podívat, abychom si odpočinuli – a tu napůl ze zlomyslnosti a napůl z bláznovství prosím svého kavalíra, aby mi dal ruku kolem pasu a chránil mě před davem, který nás tlačil na kytaristy sedící v kruhu. Ten uctivý hoch mi na to řekne dvě slova, z nichž jsme si pak udělali průpovídku: Kudy? Kudy, chlapečku? Přece tudy, a položím si jeho paži tak, že se mu ruka nutně opře o můj pravý bok: no tak, nebojte se, to kvůli všem těm lidem, mně to nic nedělá, no tak – a ocitla jsem se mu skoro v náručí; kdyby byl přidal za groš ze svého, došlo by na to. Je to náramně zábavné, když si je člověk svým objektem jistý.
Ce garçon est très bien élevé et puis je suis pour lui la vierge Marie malgré les bêtises que je dis. Cela devait l’ennuyer à cause de cela et puis les chants, la musique, la foule, l’air chaud, les vendeuses à moitié nues et les déhanchements des danseuses espagnoles que nous allons voir pour nous reposer, c’est alors que moitié par malice et moitié par folie je prie mon cavalier de passer son bras derrière ma taille pour me protéger contre la foule qui nous poussait contre les guitaristes assis en rond. Le respectueux enfant me dit alors ces deux mots que nous érigeons en scie ensuite: par où ? par où mon petit ? mais par là, et je lui pose le bras dont la main va forcément s’appuyer sur ma hanche droite: allez donc, n’ayez pas peur, c’est à cause de tout ce monde, cela ne me fait rien allez - et je me trouvai presque dans ses bras, s’il y avait mis pour un sous du sien ça y aurait été. C’est tout à fait drôle quand on est sûre du sujet.
Ale bez Josepha byl můj večer ztracený; jaká příležitost vidět ho zblízka, a dokonce s ním mluvit, i kdyby mě poznali; v Opeře se to nesluší, ale tady je to jen zábavné. Najdeme Paula a Dinu a jdeme na šampaňské do stájí, do boxů vyzdobených palmovými ratolestmi. Paul klidný a znuděný, Alexis velmi veselý, a my s Dinou se ho ptáme: kudy?
Mais ma soirée était manquée sans Joseph, quelle occasion pour le voir de près et lui parler même si je suis reconnue; à l’Opéra c’est inconvenant mais ici seulement amusant. Nous retrouvons Paul et Dina et allons prendre du champagne dans les écuries, dans des box arrangés avec des branches de palmier. Paul calme et ennuyé, Alexis très gai et Dina et moi lui demandant par où ?
„Ach, tak je to! Nu, však uvidíte příště! Ostatně mi to bylo velice nepříjemné...“
- Ah ! c’est ainsi, eh bien vous verrez la prochaine fois ! Du reste cela m’a été très désagréable...
„Cože!!!“
- Comment !!!
„Velice nepříjemné i příjemné, a právě proto mi to vadilo, protože vám nemohu říct proč!“
- Très désagréable et agréable et c’est justement pour cela que cela m’ennuyait parce que je ne peux pas vous dire pourquoi !
Konečně jsme se chystali k odchodu, když najdu Josepha u stánku Sarah a mohu si ho konečně prohlédnout zblízka a promluvit si s tím proslulým mladým bohem. Nejdřív mě zarazí, že vypadá staře. Ráda připustím, že jsou čtyři hodiny ráno, že je unavený a pohaslý, ale stejně.
Enfin nous allions nous en aller lorsque je trouve Joseph près de la boutique de Sarah et que je puis enfin le voir de près et causer avec ce fameux jeune-dieu. Ce qui me frappe d’abord c’est qu’il a l’air vieux. Je veux bien admettre qu’il est quatre heures du matin, qu’il est fatigué et éteint, c’est égal.
Vzdálenost ve Sněmovně poslanců mi leccos zastřela: předně tři vrásky, vraní stopy, u každého oka, pak jakousi vrásku či dolíček na každé tváři vedle úst. Oči jsou zapadlé, hnědé, očnice střední. Nos maličko silnější, a místo vousu, který by rašil na čelistech a houstl a kroutil se v kroužky na bradě, obyčejná bradka přistřižená na tvářích à la Mefisto a zastřižená do špičky. A k tomu klidný, vážný výraz. Bere vážně své povinnosti osobního tajemníka pana předsedy Sněmovny poslanců.
La distance à la Chambre des Députés m’avait dérobé bien des choses, d’abord trois rides-patte d’oie, à chaque œil, puis comme une ride ou une fossette à chaque joue à côté de la bouche. Les yeux sont, enfoncés, de couleur marron, l’orbite moyen. Le nez un tant soit peu gros et au lieu d’une barbe naissante aux mâchoires et venant s’épaissir et se tordre en anneaux au menton, une simple barbe coupée à la Mephisto sur les joues et taillée en pointe. Et puis un air calme, sérieux. Il prend au sérieux ses fonctions de secrétaire particulier de M. le Président de la Chambre des Députés.
„Jak to, Josephe, a já vás hledám už tři hodiny! A co jste celou tu dobu dělal, bavil se s namalovanými stařenami, fuj! jak je to vulgární. Dostal jste můj dopis... jistě vám dal hodně práce, chudáčku, prohrabal jste všechny Šéfovy slovníky, abyste v nich našel ta mytologická jména..“
- Comment Joseph, et moi qui vous cherche depuis trois heures ! Et qu’avez-vous fait pendant tout ce temps, causer avec de vieilles maquillées, fi ! que c’est vulgaire. Vous avez reçu ma lettre... elle a dû vous donner bien du mal, pauvre ami, vous avez fouillé tous les dictionnaires du Patron pour y voir les noms mythologiques..
„Mytologii znám.“
- Je sais la mythologie.
„Ach, tím lépe.“
- Ah ! tant mieux.
„A vy, znáte ji?“
- Et vous est-ce que vous la savez ?
„Já také, ale nejdřív se dozvězte tohle, drahý Antinoe: nebudu po vás chtít ne, abyste mi platil vůbec nic, jsem bohatá, mladá a krásná, mám všechno na světě, kromě vás... Ale to je přece hodně, já?“ s mazaným výrazem.
- Moi aussi mais apprenez d’abord ceci cher Antinoüs, je ne vous demanderai pas de me payer rien du tout, je suis riche, jeune et belle, j’ai tout au monde, excepté vous... Mais c’est que c’est beaucoup moi ? avec un air fin.
„Však to si myslím také, proto jsem přišla maskovaná, schválně abych vás viděla; nestačí mi obdivovat vás v kočáře a jak se producírujete ve sněmovně, věčně zaneprázdněný a nikdy nic nedělající; skoro mě tam nutíte šilhat, jak jste všude zároveň, na tribunách, nalevo, napravo.“
- Mais c’est aussi mon avis, aussi suis-je venue masquée exprès pour vous voir, je n’ai pas assez de vous admirer en voiture en faisant le singe à la Chambre, toujours affairé et ne faisant jamais rien, vous me faites presque loucher là-bas, tellement vous êtes partout en même temps, aux tribunes, à gauche, à droite.
„Ale proč maskovaná?“
- Mais pourquoi masquée ?
„Mnohem raději bych viděl vaši tvář.“
- J’aimerais bien mieux voir votre visage.
To všechno s tím velmi slušným, velmi spořádaným výrazem republikánů, kteří při svém hrubém zevnějšku předstírají krajní zdvořilost.
Tout cela de cet air très convenable, très rangé des républicains qui affectent tout une politesse extrême avec leur extérieur grossier.
„Proč? Protože patřím ke klerikální a katolické rodině a prokleli by mě, kdybych s tebou mluvila před lidmi, mladý Alkibiade. Máš ošklivý klobouk, příliš velké uši a jmenuješ se Joseph, ale to mi nebrání, abych do tebe byla blázen. Ostatně jsem teprve včera vyšla z kláštera, jsem velmi nevinná a všechen ten ruch, přiznávám...“
- Pourquoi ? parce que j’appartiens à une famille cléricale et catholique et l’on me maudirait si je te parlais devant du monde, jeune Alcibiade. Tu as un vilain chapeau, des oreilles trop grandes et tu t’appelles Joseph mais cela ne m’empêche pas d’être folle de toi. Du reste je sors du couvent hier, je suis très innocente et tout ce mouvement, j’avoue...
V tu chvíli zavolal svého bratrance Guicharda (Guicharda?!!).
En ce moment il appela son cousin Guichard (Guichard ?!!).
„To mi dokazuje, že nikdy nedostáváte vyznání lásky, hned potřebujete publikum! Ostatně ten plavovlásek vypadá stejně... jako ty.“
- Voilà qui me prouve que vous ne recevez jamais de déclaration, il vous faut de suite un public ! Enfin, ce blond a l’air aussi... que toi.
„Tahle dáma pěkně naletěla,“ řekne Guichardovi, „vůbec mě nezmátla.“
- Voilà une dame qui est bien attrapée, dit-il à Guichard, elle ne m’intrigue pas du tout.
„Ten trik je známý; ostatně nepřišla jsem nikoho mást, přišla jsem se zahazovat s novou vrstvou.“1
- Elle est connue, cette ficelle-là; du reste je ne viens pas intriguer, je viens m’encanailler avec une nouvelle couche.
„Jsem přesvědčen, že jste okouzlující, ale proč ta maska.“
- Je suis convaincu que vous êtes charmante, mais pourquoi ce masque.
„Jak to, ve vašem věku vám taková ruka a taková noha nic neříkají?...“
- Comment à votre âge une main comme celle-ci et un pied comme celui-là ne vous disent rien ?...
„Dovolte, ruka je okouzlující... z kláštera nevycházíte, když máte tak pěstěné nehty,“ řekne, bere mě za ruce a ohmatává mi prsty přes rukavice; „zápěstí jsou jemná...“
- Pardon, la main est charmante... vous ne sortez pas du couvent puisque vous avez des ongles bien faits, dit-il en me prenant les mains et en tâtant les doigts à travers les gants; les attaches sont fines...
„No tak, jste ten nejkrásnější z mužů, jenom vypadáte nějak legračně... zkrátka vás přesto obdivuji...“
- Voyons, vous êtes le plus beau des hommes seulement vous avez l’air drôle... enfin je vous admire quand même...
„Viděl jsem nohu, jako je ta vaše, ale ta je v Americe.“
- J’ai vu un pied comme le vôtre, mais il est en Amérique.
„Ach ano, ty dvě kojné v modrých šatech, které jste onehdy s takovou svatouškovskou vážností usadil do Šéfovy lóže?“
- Ah ! oui, les deux nourrices en robes bleues que vous avez placées dans la loge du patron avec tant de componction l’autre jour ?
„Ne, to byly Holanďanky, ale víte, že usazovat dámy je rozkošné řemeslo, člověk se líbá po chodbách...“
- Non c’était des Hollandaises mais savez-vous que c’est un charmant métier que de placer les dames, on s’embrasse dans les couloirs...
„S republikánkami! Jiné neznáte, a říkají mi, že jste všichni nevychovaní; ty ale vypadáš jako princ.“
- Avec les républicaines ! Vous ne connaissez pas les autres, et on me dit que vous êtes tous mal élevés; toi pourtant, tu as l’air d’un prince.
„Kde jsi mě viděla?“
- Ou m’as-tu vu ?
„Přece v klášteře! Když jste si přišel prohlédnout ústav s Jeho Eminencí kardinálem Guibertem...“
- Mais au couvent donc ! lorsque vous êtes venu visiter l’établissement avec Monseigneur le cardinal Guibert...
Ó štěstí! To ho rozjasní, ráčí se zasmát, možná tomu věří.
O bonheur ! cela le déride, il daigne rire, il croit peut-être que c’est arrivé.
„Podívejte, víc než ucho vám ukázat nemohu.“
- Tenez tout ce que je puis c’est de vous montrer mon oreille.
„A to vám v klášteře zaplatili ty diamanty?“
- Et c’est au couvent qu’on vous a payé ses diamants ?
„Ovšem, jezuité.“
- Sans doute, les Jésuites.
„Nevypadáte jako někdo, kdo vychází z kláštera, ale vůbec ne.“
- Vous n’avez pas l’air de quelqu’un qui sort du couvent, mais du tout.
Ten jeho způsob, jak bere věci! Probral se teprve, když jsem mu řekla, že špatně kočíruje a má špatně zapřaženo. Ó, to se ho dotklo! Už si nepamatuji nic z toho, co jsem mu vyprávěla, bylo by to příliš dlouhé, čekali na mě a dívali se, Alexis se bavil tím, že jsem konečně našla, a když jsem tomu hlupákovi Antinoovi říkala, že z kláštera vycházím jako vychovatelka, přivedl k nám Gabriel Dinu a řekl jakoby schválně:
Cette façon de prendre les choses ! Il ne s’est réveillé que lorsque je lui dis qu’il conduisait mal ses chevaux et était mal attelé. Oh ! cela l’a touché ! Je ne sais plus rien de ce que je lui ai raconté, c’est trop long, on m’attendait et regardait Alexis s’amusait de ce que j’avais enfin trouvé et comme je disais à cet idiot d’Antinoüs que c’est en qualité d’institutrice que je sortais du couvent, Gabriel nous amena Dina en disant comment exprès:
„Můj milý Arnaude, dovolte, abych vám představil mladou vychovatelku z Londýna, která dává hodiny angličtiny...“
- Mon cher Arnaud, permettez-moi de vous présenter une jeune institutrice de Londres qui donne des leçons d’anglais...
„Tak tedy všichni!“
- Tout le monde alors !
„Já jsem také prodavačka,“ řeknu.
- Moi je suis aussi vendeuse, dis-je.
„A co prodáváte?“ ráčí se otázat Joseph.
- Qu’est-ce que vous vendez ? daigne s’enquérir Joseph.
„Prodávám vtip těm, kdo ho nemají.“
- Je vends de l’esprit à ceux qui n’en ont pas.
„To ho máte tolik? Že ještě zbývá na prodej? Toho jsem si nevšiml.“
- Vous en avez tant que cela ? A revendre ? Je ne m’en suis pas aperçu.
„To proto, že jste příliš hloupý, abyste si všiml vtipu druhých.“
- C’est parce que vous êtes trop bête pour vous apercevoir de l’esprit des autres.
Pořádá večeři pro Comédie-Française a loučíme se.
Il donne à souper à la Comédie Française et nous nous disons adieu.
„Dovolte, milostivá,“ řekne mi Gabriel, „abych vám na ruku vtiskl polibek, který tam měl vtisknout Joseph.“
- Permettez-moi Madame, me dit Gabriel, de déposer sur votre main ce baiser qu’aurait dû y déposer Joseph.
„Ó, republikáni neumějí líbat dámám konečky prstů,“ řeknu.
- Oh ! les républicains ne savent pas baiser les bouts des doigts des dames, dis-je.
„Ale umějí, ustavičně.“
- Mais si, tout le temps.
Jen se vás ptám, je tohle slušný tvor!
Je vous demande si c’est un être convenable !
Pak je tedy hloupý!
Alors il est bête !
„Co jste to udělala?“ řekne mi Gabriel, „už předtím byl otupělý, a teď je dočista zabitý.“
- Qu’avez-vous fait me dit Gabriel, il était déjà abruti, à présent il est tué.
„Je to idiot.“
- Il est idiot.
„Ó ano, není zrovna bystrý.“
- Oh oui, il n’est pas fort.
Koneckonců to bylo možná tím, že bylo pozdě, byl unavený, a pak tu nikdo nikoho nemátl, byla jsem možná jediná, spolu s de Daillens, která se procházela na vlastní pěst a mluvila příliš, jako v Opeře.
Après tout c’est peut-être que c’était tard, il était fatigué, et puis on n’intriguait pas du tout, j’étais la seule peut-être avec De Daillens qui se promenait de son côté et en disait trop comme à l’Opéra.
Kolem půl páté se to vyprázdní, a Dina, Alexis a já, zavěšení do sebe, v kožiších, procházíme ještě jednou celý areál a ptáme se všech kolemjdoucích, jestli neviděli jít Josepha, s takhle velkýma ušima... a když říkali, že ne: „Jak vás lituji, pane!“
Cela se vide vers quatre heures et demi et Dina, Alexis et moi bras dessus, bras dessous, avec nos pelisses parcourons encore une fois le tout en demandant à tous les passants s’ils n’ont pas vu passer Joseph, avec de grandes oreilles comme cela... et comme on disait non : Comme je vous plains Monsieur !
Paul se založenýma rukama, zplihlý a smutný, se za námi vlekl a šoural nohama. Je zamilovaný a chce se za každou cenu oženit. Čekali jsme na fiakr, když vidím přijíždět landauer, a vystoupí z něj Joseph!
Paul, les bras croisés, l’air avachi et triste nous suivait en traînant les jambes. Il est amoureux et veut absolument se marier. Nous attendions notre fiacre quand je vois arriver un landau et il en sort Joseph !
„Josephe! Co tu děláte?“
- Joseph ! que faites-vous là ?
„Ztratil jsem lokaje a šel jsem pro svůj kočár.“
- J’ai perdu mon valet de pied et j’ai été cherché ma voiture.
„Můj milý... lokaje!“
- Mon cher... valet de pied !
To je ale figurka. Nu, tady je pan kníže Karageorgevitch a tady pan J. Cernaud, oba hoří touhou se seznámit.
Quel type. Enfin voici M. le Prince Karageorgevitch et voici M. J. Cernaud, tous les deux brûlant de faire connaissance.
Výměna navštívenek a konečně jedeme domů. Je pět hodin.
Echange de cartes et nous rentrons enfin. Il est cinq heures.
Inu, není nijak oslnivý.
Eh bien il n’est pas brillant.
Géry mi říká a Dina mi říká a Alexis mi říká, že jsem ho omráčila, že jsem ho zabila. Budiž, jazyk mám dobře proříznutý a to, co tam říkám, se příliš nepodobá těm hloupým větám, které neobratně kladu na papír; jestliže je uvádím, je to proto, abych vám podala ty Josephovy, a kdo ví. Byla jsem snad hloupá? Nu, pak jsme hloupí oba... Není bystrý, není krásný a frak mu špatně padl; možná je špatně stavěný.
Géry me dit et Dina me dit, et Alexis me dit que je l’ai ahuri, que je l’ai tué. Je veux bien, j’ai la langue bien pendue et ce que je dis là-bas ne ressemble pas beaucoup aux bêtes de phrases que je place maladroitement en écrivant; si je les rapporte c’est pour vous donner celles de Joseph et qui sait. J’ai été peut-être bête ? Eh bien c’est que nous sommes deux alors... Il n’est pas fort, il n’est pas beau, et son habit lui allait mal; il est peut-être mal fait.
Poznámky
Pozn. překl.: Narážka na Gambettovu slavnou frázi o „nových společenských vrstvách“ (les nouvelles couches sociales), jíž roku 1872 v Grenoblu označil vzestup republikánské střední třídy a lidu; Marie ji obrací v hru se slovem „vrstva“. ↩