❦
Sobota 1. listopadu 1879 – Svátek všech svatých
Samedi, 1er novembre 1879 - Toussaint
Protože Julian neopravuje skici, zůstávám doma, obléknu si šaty z černého sametu a dělám domácí paní té hrstce lidí, kteří dnes přišli. Berthe, Bichinsky, pan a paní Gaviniovi a konečně mladý Géry, který zůstal dost dlouho a vyprávěl, že pokaždé, když potká Josepha Arnauda, ten se zrovna převrací s kočárem (na to téma jsme přišli, když jsme mluvili o Gambettově sňatku s paní Arnaud de l’Ariège, všeobecná otázka, která nikoho nekompromituje). Tak říkám, že by se měl pořádně naučit kočírovat. Ale Gabriel (říkám mu Gabriel, protože to tak má ve zvyku paní Gaviniová, a pak je třeba ho odlišit od jeho otce, a pak mu to jméno sluší, lituji, že ho tak nemohu oslovovat, když je tu), tedy Gabriel říká, že umí velmi dobře kočírovat, ale cvičí své koně a nikdy se nebojí. Jednou byl vymrštěn tři metry od svého kočáru téměř na stupátko vozu, v němž seděl Géry se dvěma přáteli, no a on klidně narazil zpátky klobouk „a díval se na nás s velmi klidným výrazem“ a nasedl k nim, vyprávěje jim o nehodě, jako by to byla ta nejobyčejnější věc na světě. Něžný Joseph má kuráž.
Comme Julian ne corrige pas les esquisses je reste à la maison, mets une robe de velours noir et fais les honneurs au peu de monde qui vient aujourd’hui. Berthe, Bichinsky, M. et Mme Gavini et enfin le jeune Géry qui est resté assez longtemps et qui a raconté que chaque fois qu’il rencontre Joseph Arnaud celui-ci est entrain de verser (nous avons amené ce sujet en parlant du mariage de Gambetta avec Mme Arnaud de l’Ariège, question universelle qui ne compromet personne). Alors je dis qu’il devrait bien apprendre à conduire. Mais Gabriel (je le nomme Gabriel parce que c’est l’habitude de Mme Gavini et puis il faut bien le distinguer de son père, et puis son nom lui va bien, je regrette de ne pouvoir l’appeler ainsi, quand il est là), donc, Gabriel dit qu’il sait très bien conduire mais il dresse ses chevaux et n’a jamais peur. Un jour il a été lancé à trois mètres de sa voiture presque sur le marchepied de celle de Géry et de ces deux amis, eh bien il a tranquillement remis son chapeau « en nous regardant d’un air très tranquille » et monta avec eux en leur racontant l’accident comme si c’était la chose la plus ordinaire du monde. Le doux Joseph est crâne
Gabriel má velmi působivé vystupování a pak má krásné klidné oči a v celé své mladé povaze má cosi něžného, pronikavého, příjemného.
Gabriel a beaucoup sa tournure et puis il a de beaux yeux calmes et dans toute sa jeune nature il y a quelque chose de doux, de pénétrant, d’agréable.
Byla bych zklamaná, kdybych toho chlapce slyšela mluvit tak hrubě, jak mladí muži mluví mezi sebou. Je velmi laskavý a dost vtipný a distingovaný, aniž by byl lichotníkem, pozérem či žvanilem. Zkrátka se mi líbí hodně. Škoda, že jsem žena, jinak bych se s tím chlapcem spřátelila. Pan de Tarente je v salonu, ale toho zdegenerovaného La Palférina nechávám své rodině. Géry je pro mě někdo, je to hloupé, ale jaksi na mě zapůsobil, protože je jiný než ostatní. Je to čestná bytost. Starý Géry je přítelem paní de Brimond, naší sousedky ze třetího patra, političky.
Je serais désillusionnée si j’entendais ce garçon parler le langage cru des jeunes gens entre eux. Il est très aimable et assez spirituel et distingué sans être ni complimenteur, ni poseur, ni blagueur. Il me plaît beaucoup enfin. C’est dommage que je sois femme, sans cela je me serais liée d’amitié avec cet enfant. M. de Tarente est au salon, mais je laisse à ma famille La Palférine dégénérée. Géry est quelqu’un pour moi, c’est bête mais il m’a en quelque sorte impressionnée parce qu’il est différent des autres. C’est un être honnête. Le père Géry est ami de Mme de Brimond notre voisine du troisième, femme politique.