Úterý 2. září 1879

Včera mě vyrušili máma, Dina, da Costa a Moraës, kteří zůstali rozprávět až do pozdních hodin.
Vykoupala jsem se v moři a odpoledne malovala. Da Costa odjel. Dnes večer velký koncert, Sivori hrál jako anděl, ostatně housle zbožňuji. Poté velký bál, ale já jsem odešla. Byly tam elegantní dámy, mimo jiné paní Le Ghaitová z Říma. Měly jsme jít na večírek k ní... je tomu tři roky. Ale... Začínám si Dieppe užívat v předvečer odjezdu... Je hezky a zdržuji se hudby, pláží, kasina a jiných otupujících kratochvílí letních měst. Je třeba jet na venkov, ale bez kočáru a bez oběda v hospodě, večeřet teprve za tmy, kolem půl osmé, aby si člověk vychutnal západ slunce... být konečně volná! Ale s rodinou je to nemožné. Mám už dvanáct studií, které si odvezu... Máma a Dina zůstaly v kasinu s paní de Martellet a jejími dvěma dcerami, lidmi ze společnosti. Dnes večer jsem byla velmi elegantní, krátké šaty z puntíkovaného tylu, bílé, jako vždy nařasené po antickém způsobu. Totiž vzadu je pruh látky, jehož konec je vykasán tak, že to tvoří jakousi dvojitou věc a padá to rovně až ke spodnímu lemu sukně. Pak jsou tu dva pruhy, které vycházejí ze spodu sukně vzadu a které se vpředu kříží, zakrývají boky a spojují se pod zadním pruhem. Živůtek bývá většinou bez záševků, téměř beze švů, který si upravuji přímo na sobě, a vždycky saténový pásek.