Sobota 28. června 1879

Vhání mi to slzy do očí. Myslím, že lidé budou upisovat houfně. Ach! kdyby se dalo upisovat na to, aby vstal z mrtvých, to by se teprv sešly miliardy!
Julian, který je republikán, mi řekl, že byl celý udivený, když se přistihl, jak na to neštěstí myslí hned po probuzení a pořád, a že ho to vskutku dojímá. Myslím, že kdyby se vyzpovídali ti ničemové, kteří ho urážejí, ukázalo by se, že jejich hanebnosti nejsou upřímné.
Ale! teď si vzpomínám, dnes je výročí toho přešpinavého sňatku Cassagnakova!
Už rok, čas letí.
Zhruba titíž návštěvníci jako každou sobotu.
Po lekci jsem šla s Wiik do Louvru, kde Lundahl dělá objednanou kopii.
Cestou jsme koupily ovoce a snědly je za závěsem ve výklenku dveří ve francouzském sále.
Je příliš horko, než abych mohla psát.