Pondělí, 7. dubna 1879

Pracovala jsem do dvou hodin, ve dvě jsem se vřítila domů, oblékla se a vyrazily jsme, Madame Gaviniová, Dina a já, na jezdecké závody do Palais de l'industrie. Mám docela prosté, hladké, přiléhavé a krátké šaty z černé serže, klobouk jak náleží a rozkošné polobotky. Pan de Morgan se přišel pobavit, myslel, že jsme v Nice. Jsem milá a čilá, představují mi mladé muže a vidíme několik dam, s nimiž rozmlouvá matka Gaviniová, dvě z nich znám. Dobyla jsem si, jak se zdá, srdce markýze nevím čeho, legitimisty s bílým praporem, spřízněného se vším nejlepším a sám o sobě docela slušného. Požádal, aby mi byl představen, a Madame Gaviniová je nadšená dojmem, který jsem vyvolala. Vidí prý, že si vezmu jen bohatého muže atd. atd., ale dělá jí to radost a baví ji to. Markýz má „20 000 franků renty a bude mít 80 000, ale jeho rodiče jsou mladí", dodává věcná Adeline. Možná si myslí, že jsem její dcera, a baví ji to, šla vyprávět „o Mariině úlovku" mým matkám a celý ten den mě rozveselil.
Madame Gaviniová mě zbožňuje, Rosalie mě zbožňuje! zkrátka. Bude ples pořádaný Madame de Pourtalèsovou a Adeline mě tam chce vzít, ten markýz, sotva se to dozvěděl, řekl, že tam bezpodmínečně půjde, a pak se zmíněné Adeline zeptal, jestli chodím hodně do společnosti a v jakých salonech! Adeline odpověděla, že jsme ve smutku, ta žena mě opravdu má ráda, a protože jí dělám koketérie a snažím se před ní zazářit, pozoruje mě a pak je nadšená. Teď jsou prázdniny, teď, říká, tu uvidíte našeho přítele.
— Jakého přítele?
— Toho mladíka ze Sněmovny.
— ???
— Nedělejte přece grimasy — malý Arnaud.
— Neznám ho.
— Ale jděte! Jen ho neobdivujte příliš, onehdy, víte, řídil tandem a včera se mu kůň svalil na zem a on ho zřídil. Nic se mu nestalo, ale neumí to řídit.
— Ano, ale neviděly jsme ho, bezpochyby tam jel, ale já ho neviděla, lituji toho, šla jsem tam trochu kvůli němu. Má pružné tělo!
Dala bych klidně třicet franků za to, abych mohla nakreslit jeho nohy, musejí být jemné jako u arabského koně. Dnes jsou všichni veselí. Sto osmdesát studentů věnovalo kytici Popaulovi, který pronesl řeč, jež mě nedojala víc než ta včerejší, ale to je jedno, ostatní jsou proti němu děti.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: tandem — kočár tažený dvěma koňmi zapřaženými za sebou.