❦
Neděle, 23. března 1879
Dimanche, 23 mars 1879
Se svou obvyklou moudrostí jsem se dala do malování o půl šesté. Zbývalo mi třicet minut denního světla, to mi dovolilo načrtnout se na plátno velikosti 4, stojící, prudce stočenou sama k sobě, s dlouhou vlečkou, která mě obtáčí a obkresluje, vystrojená jako Robespierre, jako revolucionářka, hlava vztyčená a výraz vzdorující celému vesmíru, levá paže není vidět a pravá padá rovně, ale tělo je tím pohybem tak prohnuté, že mezi pasem a paží je mezera. Pro začátek jsem v albu před zrcadlem udělala dvě nebo tři skici. Zítra to upravím, aniž to dokončím, velmi mě to baví, a pak to zvěční můj obvyklý úbor pro domov a samotu. Dlouhá sukně černá, černý živůtek a batistová košilka s manžetami a žabó z nařasených volánů. A pak… mám téměř republikánské sklony zásluhou růžových vstupenek mladého Arnauda.
Avec ma sagesse habituelle je me suis mise à peindre à cinq heures et demie. Il me restait trente minutes de jour, ça m’a permis de m’esquisser sur une toile de 4, debout retournée violement sur moi-même, la traîne longue m’entourant et me dessinant, mise en Robespierre, en révolutionnaire, la tête haute et l’air de braver l’univers, le bras gauche ne se voit pas et le droit tombe droit mais le corps est si cambré par ce mouvement qu’il y a un espace entre la taille et le bras. J’avais pour commencer fait deux ou trois croquis dans l’album, devant la glace. Demain je l’arrangerai sans le finir, ça m’amuse beaucoup et puis cela immortalisera mon costume habituel d’intérieur et de solitude. Une longue jupe noire, un corsage noir et une Chemisette de batiste avec des manchettes et un jabot en volants froncés. Et puis., j’ai presque des tendances républicaines grâce aux billets roses du jeune Arnaud.
Arnaud, Arnaud, Alexandre, Alexandre Dumas, Antonelli, Audiffret, Auguste Hohenlohe, Alfred Multedo… Antoine Blanc. Když jméno začíná na A, je vždycky dost pravděpodobné, že se o mě bude zajímat nebo že já se budu zajímat o něho, že mi ublíží, nebo prospěje, ať už z lásky, nebo jinak.
A rnaud, A Arnaud, Alexandre, Alexandre Dumas, Antonelli, Audiffret, Auguste Hohenlohe, Alfred Multedo.... Antoine Blanc. Quand un nom commence par un A il y a toujours des chances pour qu’il s’occupe de moi ou pour que je m’occupe de lui, pour qu’il me fasse du mal ou du bien, soit par amour, soit autrement.