Středa, 29. ledna 1879

Celý den myslím na modré moře, bílé plachty, nebe samé světlo…
Když se vracím z ateliéru, zastihnu Potechina. Ta stará plíseň povídá, že za týden jede do Říma, a v řeči jmenuje Katorbinského, mého učitele, a další… A já cítím, jak omdlévám před tou vyhlídkou na slunce, na staré mramory v zeleni; ruiny a sochy, kostely. La campagna!
Ta poušť, ano, ale já tu poušť zbožňuji, a zaplaťpánbůh jsou i jiní, kdo ji zbožňují také. Ta božská, umělecká atmosféra. To světlo, při pomyšlení na něž pláču vztekem, že jsem tady. Já tam dole znám malíře!

Poznámky

Pozn. překl.: Italsky: la campagna — římská Campagna, pustý venkov v okolí Říma, posetý antickými ruinami a milovaný krajináři.