Pondělí, 27. ledna 1879

Jsem mladá, jsem svěží a jsem zaživa pohřbená!
Nezbývá mi než umřít. Kdo si pro mě přijde do naší samoty, koho vídáme, kdo mě vidí? Nikdo. Šestkrát nasednu do kočáru a šestkrát z něj vystoupím zahalená a zastřená závojem, a pak… a to je vše.
Lidé, kteří mě viděli před čtyřmi lety v šestnácti, kdy jsem vypadala na osmnáct, a kteří mě už dva roky neviděli, nepočítají tak jako já! Umřít, aniž jsem žila. Zoufalá a zvadlá…