❦
Neděle, 26. ledna 1879
Pro útěchu si jdu znovu přečíst ty šťastné dny.
Je vais pour me consoler relire ces jours heureux.
Cassagnac tu byl a mohla jsem s ním mluvit a neudělala jsem to… A teď nic! Ne, víte, nedokážu si to vůbec srovnat v hlavě!
Cassagnac était là et je pouvais lui parler et je n'ai pas fait.... Et à présent rien ! Non, voyez-vous je ne puis pas me le mettre dans la tête !
A vzala mi ho právě slečna Acardová! Kéž by mohla umřít při porodu! Ne, to snad není možné, taková ženská! Bože můj! Železniční neštěstí, no zkrátka cokoli…
Et c'est Mlle Acard qui me l'a pris ! Si elle pouvait mourir en couches ! Non, si ce n'est pas une femme ! Mon Dieu ! Un accident de chemin de fer, je ne sais quoi enfin....
Toho muže zbožňuji, stačí, abych si vzpomněla na jeho hlas, a mám slzy na krajíčku, a přitom prosím Boha, aby zabil jednu ženu.
J'adore cet homme, rien qu'en me souvenant de sa voix je suis prête à pleurer et je prie Dieu de tuer une femme.
Nechci od něho nic, jen slyšet jeho hlas a přitulit se k němu, položit hlavu na kapsu jeho kabátu a cítit tíhu jeho paže, jak mě obemyká, jako by mě chtěla chránit…
Je ne veux rien de lui, mais seulement entendre sa voix et me blottir auprès de lui, reposer ma tête sur la poche de son habit et sentir son bras peser sur moi en m'entourant comme pour me protéger...