Pátek, 17. ledna 1879

Kdyby mi bylo šestnáct, byla bych nejšťastnější ženou na světě.
Dnes večer přišel Robert-Fleury a teď už mohou zlé jazyky zmlknout.
– Tak co, máme tu cenu?
– Ano, pane.
– Tak je to správné. A víte, že jste si ji plně zasloužila.
– Ach! Pane, mám radost, že to říkáte.
– Ano, plně zasloužená nejen za tu soutěžní hlavu, ale zasloužíte si ji i za celek své práce. Udělala jste velmi velké pokroky a jsem velice rád, že to takhle dopadlo a že máte tu medaili. Plně jste si ji zasloužila.