Sobota, 23. listopadu 1878

Robert-Fleury se mnou zas mluvil „z hlediska vážné umělecké budoucnosti, budoucnosti talentované malířky"!
Co mě trochu vyvádí z míry, je, že mám nařízeno nespokojit se s ateliérovými studiemi, ale dělat skici, kompozice, kreslit zpaměti a tak dále.
Rozjela jsem se jako stroj a teď do toho budu muset vložit něco svého, mít trochu nezávislosti!
Jistě chápete, že nakolik kašlu na pana Roberta-Fleuryho, natolik si vážím svého mistra, neboť vám to opakuji: aniž je strhujícím malířem, je náš šéf dokonalý profesor.