Středa, 25. září 1878 — Sešit 082

CZEN UK FR

22. září 1878
Villa Fortunée, Carabacel
Nice
Drahá Marie,
Nesmím déle otálet s psaním, neboť Vy budete pravděpodobně muset odjet do Ruska — přes Vaše přání odložit tuto „nepříjemnou“ cestu na jaro — a nechci, abyste odjela z Paříže, aniž bychom si ještě jednou pohovořily.
Raději bych Vás viděla, než psala — ale jelikož to není možné, musím se spokojit s tímto.
Kdo ví, zda se brzy vrátíte! Vy, která Rusko tak nenávidíte a utíkáte od něj — snad Vás tam zadrží a připoutá život a štěstí. Místa sama o sobě pro náš život příliš neznamenají. Dobře je nám tam, kde milujeme — všude jinde je nám zle.
Jenom, zadrží-li Vás osud ve Vaší rodné zemi, nezapomeňte na mne docela, dávejte mi čas od času o sobě vědět a pamatujte, že mi máte svěřit svou dcerušku, až Vám ji Pánbůh dá. Mám tušení, že se brzy vdáte.
Dědeček se k Vám a k Dině zachoval jistě štědře, předpokládám. Často hubovával, a někdy pořádně zhurta, ale přesto Vás obě měl rád. Ubohý dědeček!
Měla byste své drahé mámě dopřát trochu rozptýlení. Odvezte ji z Paříže, jestliže brzy neodjíždíte do Ruska. Nenechávejte ji v tom smutném bytě, kde jí všechno připomíná jejího otce i Vašeho oddaného Walitského. Změna místa a prostředí je nejúčinnější lék; teď je třeba myslet na ni a trochu se obětovat pro ni, která se obětovala pro druhé.
Il faudrait donner un peu de distractions à votre chère Maman. Emmenez-là de Paris si vous ne partez pas bientôt pour la Russie. Ne la laissez pas dans ce triste appartement où tout lui rappelle et son Père et votre dévoué Walitsky. Un changement d’endroit et d’entourage est le plus efficace des remèdes, il faut penser à elle maintenant et se sacrifier un peu pour elle qui s’est sacrifiée pour les autres.
Nemyslím, že zůstanu, kde jsem; jakmile najdu něco lepšího, udělám jako ministři: podám demisi. Vedu život jeptišky v klášteře a z hloubi duše se mi zprotivil; nelze pořád žít jen s dětmi, potřebuji lidi svého věku. Nikoho nevídáme, k nikomu nechodíme, žiji mezi učebnou a svou ložnicí, už nemohu, ta samota mě tíží a zabíjí. Kdyby aspoň na druhé misce vah ležely peněžní a hmotné výhody, vydržela bych a říkala bych si, že časem budu nezávislá, ale mám velmi nepohodlný pokoj, kam v zimě nezasvitne ani paprsek slunce, jako plat 100 franků měsíčně bez praní prádla a vyhlídku, že budu trávit čas mezi Nice a horami, dva měsíce v létě, nebo prostě v Nice v zimě i v létě.
Je ne pense pas rester où je suis, aussitôt que je trouverai mieux je ferai comme les ministres, je démissionnerai . C’est une vie de nonne au couvent que je mène et j’en suis profondément dégoûtée, on ne peut pas toujours vivre avec des enfants, j’ai besoin de personnes de mon âge. Nous ne voyons personne, nous n’allons chez personne, je vis entre la salle d’étude et ma chambre à coucher, je n’en puis plus, cette solitude me pèse et me tue. Encore si les avantages pécuniaires et matériels faisaient poids dans l’autre plateau de la balance , je patienterai et je me dirai qu’avec le temps j’aurais mon indépendance, mais j’ai une chambre très peu confortable et où en hiver ne vient pas un rayon de soleil, comme rémunération 100 Fr. par mois sans blanchissage et la perspective de passer mon temps entre Nice et les montagnes deux mois en été ou tout bonnement Nice hiver et été.
Moji rodiče stárnou. Otci už několik měsíců není dobře a chtěla bych aspoň několik měsíců v roce trávit v Paříži nebo dost blízko, abych tam mohla čas od času zajet.
Ujišťuji Vás, že život je velmi těžký pro ty, kdo chtějí žít poctivě a čestně.
Píšete o versailleském parlamentu a myslíte si, že jeho zasedání jsou to nejzábavnější na světě; co teprve řeknete na nynější zasedání Reichstagu? Ten umí být ironický a jízlivý, ten velký čert Bismarck! Socialismu se hrozím, jakkoli jsem republikánka, ale zcela přirozeně nenávidím i absolutní moc a všechny, kdo ji hájí; ostatně socialisté i absolutisté sledují týž cíl: popření jednotlivce.
Vous parlez du Parlement de Versailles et vous trouvez que les séances sont ce qu’il y a de plus amusant au monde, que direz-vous des séances du Reichstag en ce moment, sait-il être ironique et mordant ce grand diable de Bismarck, j’ai horreur du socialisme toute républicaine que je sois, mais et tout naturellement je hais le pouvoir absolu et tous ceux qui le défendent , d’ailleurs socialistes et absolutistes poursuivent le même but la négation de l’individu.
Jistě jste v malířství udělala nesmírné pokroky, pracujte stále dál, máte před sebou nesmírnou budoucnost a talent, jako je ten Váš, se nesmí rozhazovat do větru.
Tady ještě ani živá duše, jen zástupy dělníků, kteří čistí, natírají a zkrášlují kvůli zahraničním hostům, jichž se očekávají celé davy. Říká se, že sezona bude skvělá, uvidíme, očekávání se ne vždy stávají skutečností. Značně se ochladilo a dá se říci, že je to snesitelné. V Monte Carlu se provádějí obrovské práce, 600 dělníků bez oddechu pracuje dnem i nocí na rozšíření kasina. Noční práce se konají při elektrickém světle, je to pozoruhodná podívaná. Minulou neděli jsem se tam zašla podívat. Ubohému panu Némikoffovi je hůř, chodí s námahou a vypadá jako kostlivec.
Ici pas une âme encore, les masses d’ouvriers nettoyant, peignant, enjolivant en vue des étrangers qu’on attend en masse. On dit que la Saison sera brillante, nous verrons, les anticipations ne sont pas toujours réalités. Le temps s’est considérablement rafraîchi et peut se dire supportable. On fait des travaux immenses à Monte Carlo, 600 ouvriers travaillent nuit et jour sans relâche à l’agrandissement du Casino. Les travaux de nuit se font à la lumière électrique, c’est curieux à voir. Dimanche dernier je suis allée jusque là. Le pauvre M. Némikoff est moins bien, il marche avec peine et à l’air d’un squelette.
Píšete o panu Barnolovi, že je to výborný člověk; ráda bych řekla totéž, ale podle mne má formu, ne však podstatu. Ale nakonec, není to přirozené? Je na jevišti, musí hrát komedii.
Na shledanou, má velmi drahá Marie, prosím Vás jen o jedno: Nezapomeňte na mne.
Vyřiďte mé pozdravy své drahé mámě, paní Romanoffové a Dině.
A věřte, že jsem celá Vaše.
C. COLLIGNON
P. S. Pozdravujte prosím ode mne Marii Léontinovnu, doufám, že jí pařížský vzduch prospívá.