❦
Úterý, 10. září 1878
Mardi, 10 septembre 1878
Přihodila se scéna, která mě — přestože už bych na to měla být zvyklá — přivedla k nepříčetnému rozhořčení.
Il s’est passé une scène qui, malgré l’habitude que j’en devrais avoir, m’a rendue folle de révolte.
Jdeme po schodišti — pan Georges sedí na lavičce na druhé podestě. Vrhne se na tetu a začne jí trhat šaty a zahrnovat ji přitom odpornými slovy. Ze všech sil jsem volala domovníka — přiběhli sluhové a mohly jsme se dostat domů. Ale za dvě minuty zvonek zazvonil znovu. Uvěřit tomu nelze! Máma shledává, že jsem byla velmi nevychovaná, když jsem tak křičela.
Nous montons notre escalier, M. Georges est là assis sur un banc du deuxième palier. Il s’élance et se met à déchirer la robe de ma tante en lui prodiguant des paroles abominables. Je me mis à appeler le concierge de toutes mes forces, les domestiques accoururent et nous pûmes rentrer. Mais dans deux minutes la sonnette tintait de nouveau. C’est à ne pas y croire ! Maman trouve que j’ai été bien mal élevée de crier ainsi.
Je zbytečné vám to opakovat — víte stejně jako já, že máma říká, že je to docela přirozené, že jsem nesnesitelně nevychovaná, že dělám veškerý skandál, že jsem křičela jako trhovkyně. Je to tak rozkošné, že nemám co říct. Mé pohrdání těmito ženami nelze vylíčit ani si je představit. Uznejte se mnou, že nemám na růžích ustláno. Kdybych byla trochu méně hrdá, šla bych si bez váhání rozbít hlavu.
Il est inutile de vous le répéter, vous savez aussi bien que moi, que maman dit que c’est tout simple, que je suis abominablement mal élevée, que je fais tout le scandale, que j’ai crié comme une poissarde. C’est si adorable que je n’ai rien à dire. Mon mépris pour ces femmes ne peut ni se peindre ni s’imaginer. Convenez avec moi que je ne suis pas sur des roses. Si j’étais un peu moins fière j’irais sans plus attendre me casser la tête
Co si o těchto ženách myslet? Nechci nic myslet — budu jednat.
Que faut-il penser de ces femmes ? Je ne veux rien penser, je vais agir.
Každý den po ateliéru se budu procházet v Bois — musím využít denního světla až do půl sedmé. Celý svět je teď v Paříži a navzdory všem těm hrůzám, jimiž jsem obklopena, chtěla bych žít, vidět všechny...
Tous les jours après l’atelier je me promènerai au Bois, il faut profiter tant qu’il fait jour jusqu’à six heures et demie. Tout l’univers est à Paris et malgré toutes ces horreurs dont je suis entourée je voudrais vivre, voir tout le monde...
Potkaly jsme Larderela — je to okouzlující mladík (trvám na tom, abych to konstatovala chladnokrevně) s jistým chladně povýšeným výrazem, jenž není vůbec všední. Což dokazuje, že mám dobrý vkus... Ale jaké šílenství věřit, že...
Nous avons rencontré Larderel, c’est un charmant garçon (je tiens à le constater de sang-froid) avec un certain air froidement hautain qui n’est vraiment pas ordinaire. Ce qui prouve que j’ai bon goût.. Mais quelle folie d’avoir cru que ...
Opsaný dopis · Lettre de Marie à M. de Marcuard, 10 septembre 1878[Úterý 10. září 1878] Ačkoli jste... — ovládám se, neboť jsem ve smutku. Jsem tedy povinna vám napsat — máma je, jak si jistě dovedete představit, velmi oslabena a vyčerpána všemi těmi strašnými otřesy; prosí mě, abych vám odpověděla co nejzdvořileji. Pokusím se nedát vám, co si zasloužíte, a nebýt příliš hrubá, třebaže mě to stojí skutečné úsilí. Ale jsem nucena vzdát se svých nejmilejších návyků — černé šaty nahradily bílé a impertinenci vůči nehodným vystřídala vytříbená přívětivost, o čemž je tento dopis zjevným důkazem.[Mardi 10 septembre 1878] Bien que vous soyez.... je me contiens parce que [je] suis en deuil. Je suis obligée donc de vous écrire, maman est comme vous le pensez bien affaiblie et exténuée par toutes ces émotions terribles; elle me prie de vous répondre aussi poliment que possible. Je tâcherai de ne pas vous donner ce que vous méritez et de n’étre pas trop grossière bien qu’il m’en coûte en vérité. Mais je suis obligée de renoncer à mes plus chères habitudes, les robes noires remplacent les blanches et à l’impertinence envers les indignes succède l’affabilité exquise dont cette lettre est un preuve flagrante.Jsme hluboce zasaženy nenahraditelnou ztrátou, kterou jsme právě utrpěly — velice smutny... a k dovršení neštěstí přijel váš přítel Alexandre — ujišťují nás, že má zlé oko.Nous sommes bien éprouvées par la perte irréparable que nous venons de faire, bien tristes... et pour comble de malheur il y a votre ami Alexandre qui vient d’arriver, on assure qu’il a le mauvais œil.Dejte mi co nejpřesnější, co nejpodrobnější zprávy o císařovně1 (píše, že ji hodlá navštívit). Přemáhám hrůzu, jakou mi vzbuzujete, neboť ty zprávy potřebuji.Donnez-moi les nouvelles les plus précises, les plus détaillées de l’impératrice, (il écrit qu’il va lui faire une visite). Je surmonte l’horreur que vous m’inspirez parce que j’ai besoin de ces nouvelles.
na okraji
napříč stránkou Všichni mě pověřili, abych vám poděkovala za účast, kterou projevujete našemu zármutku, a za přátelská slova, jimiž jste ji vyjádřil.
en travers Je suis chargée par tout le monde de vous remercier pour la part que vous prenez à notre douleur et pour la façon amicale dont vous l’avez exprimée.
Opsaný dopis · Lettre de Marie à M. de Marcuard, 10 septembre 1878Jedna chudinka chce poslat Jejímu Veličenstvu nevím jakou napoleonskou upomínku a ptá se mě, jak ji adresovat, aby jistojistě dorazila. Kromě toho jsem zuřivá imperialistka — a proto mě to zajímá.Une pauvre femme veut envoyer à Sa Majesté je ne sais quel souvenir Napoléonien et me demande comment il faut l’adresser pour qu’il parvienne pour sûr. En dehors de cela je suis impérialiste enragée de sorte que cela m’intéresse.Dobrý večer tedy — a že... — ovládám se, neboť jsem ve smutku. Marie Bashkirtseffová panu de Marcuardovi.Bonsoir donc, et que... je me contiens parce que je suis en deuil. Marie Bashkirtseff à M. de Marcuard.
Je tu kniha Félixe Ribeyra: Biographie des Sénateurs et des Députés2, kde se o Cassagnacovi píše ve výrazech, jež mnou zalomcují: Narozen v Paříži 2. prosince 1843.3 Povaha vynikajícím způsobem sympatická, temperament polemisty zcela mimořádného a politik velké budoucnosti — tak se představuje pan Paul de Cassagnac, nejstarší syn pana Adolpha Graniera de Cassagnaca...
Il y a un livre de Felix Ribeyre: « Biographie des Sénateurs et des Députés » ou l’on parle Cassagnac en des termes qui me font bondir : Né à Paris le 2 décembre 1843. Une nature éminemment sympathique, un tempérament de polémiste hors ligne et un homme politique de grand avenir, voilà sous quel respect se présente M. Paul de Cassagnac fils ainé de M. Adolphe Granier de Cassagnac...
Zaujal místo v řadách Výzvy lidu4 a často poctil tribunu vroucnou výmluvností, jež dovede, je-li třeba, být umírněná a hodná pravého politika. Nu, je to napsáno přítelem — to se chápe.
Il a pris place dans les rangs de l’Appel au peuple et a fréquemment honoré la tribune avec une éloquence chaleureuse qui sait, lorsqu’il le faut, se montrer modéré et digne d’un véritable homme politique. Bien, c’est fait par un ami, ça se comprend.
Pan Séraphin přišel navštívit slečnu Rosalii.
Monsieur Séraphin est venu voir Mlle Rosalie.
Pan hrabě si pronajal byt hned vedle nás, na rue Galilée 47.
Monsieur le comte a loué un appartement tout à côté de chez nous, rue Galilée 47.
Jsem téměř přesvědčena, že Cassagnacovo svědomí a mravy nestojí za mnoho — ale je zbytečné vstupovat do jeho špinavého soukromého života; jako vtipálka, pozéra a veřejného muže ho vidím.
Je suis presque convaincue que la conscience et la morale de Cassagnac ne valent pas cher mais il est inutile d’entrer dans sa sale vie privée, c’est comme farceur, poseur et comme homme publique que je le vois.
Ach! Jaká existence! Jaká existence!
Ah ! quelle existence ! Quelle existence !
A pak — ten muž je nestydatost sama! Vsadím se, že kdyby ho přistihli při nějaké hanebnosti, nedal by se vyvést z míry: zaujal by pózu, přiznal by se, vysvětloval by s tou umělou a afektovanou upřímností celou záležitost a otočil by ji tak, že by člověk odcházel přesvědčen a ohromen přímostí, poctivostí a velkodušností tohoto muže.
Et puis cet homme est d’une impudence ! je parie que surpris dans quelque action infâme, il ne se démonterait pas et prenant une pose avouerait, expliquerait avec cette franchise artificielle et affectée, l’affaire, et la tournerait de telle sorte qu’on s’en retournerait convaincu et émerveillé de la droiture et de l’honnêteté, du grand cœur de cet homme.
Poznámky
Pozn. překl.: Císařovna Evženie (1826–1920), manželka Napoleona III., žila v anglickém exilu od pádu Druhého císařství roku 1870. ↩
Pozn. překl.: doslova „Životopisy senátorů a poslanců“. ↩
Pozn. překl.: 2. prosinec — výročí korunovace Napoleona I. (1804) i státního převratu Ludvíka Napoleona (1851). Ribeyrovo datum neodpovídá: BnF uvádí Cassagnacův rok narození 1842 (en.wikipedia: 2. ledna 1843). ↩
Pozn. překl.: „Appel au peuple“ (Výzva lidu) — bonapartistická parlamentní skupina, pojmenovaná po napoleonském principu lidové svrchovanosti plebiscitem. ↩