Úterý, 3. září 1878

Včera jakýsi hajzl přivedl pana Georgese k nám; domovník ho nenechal vejít a poslali jsme ho k čertu — ne ovšem bez toho, aby má matka, Bůh mi to odpusť!, idiotka slíbila zaplatit. Ještě trochu a byl by byl přijat. Nic už neříkám — ale ten úder mě přibil k pohovce, kde jsem zůstala bez sebe nebo uspána až do půlnoci. Ještě mě z toho bolí hlava.
De Balorrovi, de Wykersloothovi, de Souzovi, Berthe — přišli nebo napsali dopisy. Schovávám vám L'Estafette, která referuje o mši na počest Thierse, a Le Pays, kde Cassagnac složil opravdovou lyrickou píseň — člověk je v pokušení věřit, že je to dithyramb, nebo snad Mojžíšův kantikus... nebo filipika — nevíte přesně co. Článek je ovšem v próze, ale vypadá jako přeložený z básnické skladby. I tak je krásné bránit svou věc s takovým zápalem. Okamžik jsem byla téměř rozumná u umyvadla... ale vrátila se mi Multedova slova: „vznášet se nad Francií“ — a spadla jsem z osminy pokoje zpátky do plné bouře, v níž se nadále zmítám. Není co říct... je to hrozné.
Mám divokou chuť psát do novin — pouvažuji o tom, hledala bych noviny snadné, které přijmou aktuální útoky... namířené proti bonapartistům, ovšemže — nebo i... něco úplně jiného, ještě nevím. Nesmějte se — nejste o nic méně hloupí než já.

Poznámky

Pozn. překl.: Adolphe Thiers (1797–1877), první prezident Třetí republiky, zemřel v září 1877.
Pozn. překl.: Dithyramb — původně ekstatický hymnus na Dionýsa ve starém Řecku; obecně: přehnaně nadšená chvála.