Sobota, 31. srpna 1878

V poledne tu byli všichni a Georges zabránil tomu, aby se obřad konal — byl přeložen na šest hodin.
V šest hodin bylo tělo převezeno do podzemní kaple kostela, kde bude čekat na příjezd synů a na přijatá opatření. Ta krypta na mě zapůsobila — ale neplakala jsem; plakala jsem jen první den.
Teta se sotva drží na nohou; musela krotit běsnění toho monstrum a dostávala kopance do boku, do žaludku... Abyste si udělali představu, poslyšte: Mouzay zajde za domovníkem a udělá mu scénu. Domovník mu odpoví, že s tím nic nenadělá a že se komisař policie spokojil s tím, že mu řekl: „Až jednu z nich zavraždí, přijdeme nahoru.“ Málem k tomu dnes došlo — nebýt nevímkoho, kdo vstoupil do jídelny, teta by byla uškrcena.
Ubohá Dina — dědeček jí zanechal 50 000 rublů ve směnce na mámino jméno. Ale ani halíř z toho neuvidí; bratři bezpochyby podají žalobu. Nicolas už šířil v kuchyni pověsti, že otec měl horečnaté bludy a zpíval — ačkoli od našeho návratu nedokázal ani vykřiknout! Listina byla sepsána ještě když jsme bydleli na Champs-Élysées; ostatně dědeček nikdy neztratil vědomí — svědčí o tom dopis od Multeda. Jen ty poslední dva dny neměl síly a zhasínal pomalu...

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „kitchen“ — Marie používá anglické slovo pro čeleď a služebnictvo.