Neděle, 18. srpna 1878

Patnáctého srpna nebylo nic pozoruhodného. Prostá mše — to je vše. Mimo Soden nejsou Schwarz a Gans už vůbec nic. Vše je v salonu zpátky na místě, vedle kostry leží načatá punčocha a sodenské obrazy se válejí všude.
Tento byt je mi nepříjemný. Když jsem odjela a zase se vrátila, připadá mi jako nenáviděný domov. Walitský zde zemřel, Pincio se tu ztratil a Cassagnac se sem nikdy nevrátí. Je to dětinství, že všechna ta neštěstí schválně směšuji dohromady. Popírala jsem Boha, jako muži, které nemiluji, popírají mé srdce.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „home“. ↩