❦
Pátek, 16. srpna 1878
Vendredi, 16 août 1878
Po výměně několika telegramů jedeme do Paříže. I když by to bylo předvídatelné a přirozené, byla bych zdrcena, kdyby se přihodilo něco strašného...
Après l’échange de plusieurs dépêches nous allons à Paris. Malgré ce que cela aurait de prévu et de naturel, je serais désolée s’il arrivait quelque affreux malheur...
Znovu se loučíme se všemi přáteli a zítra ráno v pět hodin — sbohem Sodene, Schwarze a Ganse... Od té doby, co jsou tu Cancrinovi, jíme u zvláštního stolu a jsme celý den spolu. Přála bych si, aby tato přátelství nevybledla, kdybychom se znovu setkali.
Nous refaisons nos adieux à tous nos amis et demain matin à cinq heures adieu Soden, Schwarz et Gans.. depuis que les Cancrine sont ici nous dînons à une table à part et nous sommes toute la journée ensemble. Je voudrais bien que ces relations amicales ne s’effacent point si nous venions à nous rencontrer.
Ten Žid musí být čaroděj, nebo špion, nebo ďábel. Nelze nás sledovat důsledněji, než jak to dělá on. Stal se noční můrou nás všech — ráno jsme byli na balkóně Coubových, přišel si sednout na židli naproti, takže jsme, abychom setřásli jeho slídění, předstírali, že je nám zima a že jdeme dovnitř, a zadními dveřmi a přes dvorek jsme zašli k cukráři Hannerovi — sotva jsme přišli, Žid vycházel, a nechal tam matku, aby se mohl vrátit. Nedovedete si představit, co je na jeho pohledu odporného, vtíravého, upřeného, tvrdošíjného, usmívajícího se, nízkého! Hrůza z něj jde nám všem — sleduje nás od první chvíle svého příchodu do Sodenu. U Hannera bělohlavý stařec popíjel kávu — srdce se mi sevřelo; myslela jsem na dědečka, jen při té představě je mi úzko... a zároveň přemýšlím, jaký dojem udělám, až... To je hrozné.
Ce juif doit être sorcier ou espion ou diable. Il est impossible de nous poursuivre plus qu’il le fait. Il est devenu le cauchemar de nous tous, ce matin nous étions sur le balcon des Coubé il est venu s’asseoir sur une chaise en face, alors pour tromper ses poursuites nous avons fait semblant d’avoir froid et de rentrer et sortant par une porte de derrière et passant par la basse-cour nous sommes allés chez Hanner le confiseur, à peine étions-nous arrivés que le juif en sortait et il y avait laissé sa mère pour pouvoir revenir. Vous ne vous imaginerez pas ce que son regard a de dégoûtant, d’insinuant, de fixe, d’obstiné, de souriant, d’ignoble ! Il nous fait horreur à tous, il nous espionne dès l’instant de son arrivée à Soden. Chez Hanner un vieillard tout blanc prenant du café, mon cœur s’est serré; j’ai pensé à grand-papa je suis désolée rien qu’à l’idée... et en même temps je pense à l’effet que je ferai en... C’est affreux.
Thilenius mi u Coubových vyprávěl o zármutku Husů a slíbil mi husí peří a Schwarzovy kníry. A Coubé ho pozval, aby přišel sníst jazyk té Židovky z hořejšího patra, co celý den kašle. Tvrdí, že ho jednoho dne vykašle, a ten bídák popisuje, jak to vypadne... a vůbec.
Thilenius m’a parlé de la tristesse des Gans, chez les Coubé, et m’a promis des plumes d’oie, des moustaches de Schwarz. Et Coubé l’a invité à venir manger la langue de la juive d’en haut qui tousse toute la journée. Il prétend qu’elle crachera sa langue un de ces jours et le misérable raconte comment cela tombera... et tout.
Odvolávám ty šílenosti, které jsem se odvážila napsat, a přeji si jedinou věc — aby mi je Bůh odpustil. Nevymažu je, protože... vše musí být zaznamenáno — ale odsuzuji je, opovrhuji jimi a prosím Boha o odpuštění. Myslím, že rozumím tomu, že Bůh nechce, aby se s ním mluvilo o malichernostech... i když to odporuje představě, kterou jsem o něm měla... ale dnes večer nemám čas.
Je retire les insanités que j’ai osé écrire et je ne désire qu’une chose c’est que Dieu me les pardonne. Je ne les efface pas parce que... il faut que tout soit là mais je les condamne, je les méprise et je supplie Dieu de me pardonner. Je crois comprendre que Dieu ne veut pas qu’on lui parle de futilités... quoique cela soit contraire à l’idée que j’avais de lui... mais ce soir je n’ai pas le temps.