❦

Středa, 24. července 1878

Dr. Tomačevský, jenž je lékařem petrohradské Opery, musí něco vědět; nadto se jeho názory shodují s názory Fauvela i dalších – a já sama vím, že sodenské vody svým chemickým složením nemají s mou nemocí téměř nic společného. Včera v šest hodin ráno jedeme teta i já v doprovodu dr. Tomačevského do Emsu poradit se s tamějšími lékaři.

Le Dr Tomachewsky qui est le médecin de l'Opéra de Pétersbourg doit savoir quelque chose, en outre ses avis sont d'accord avec ceux de Fauvel et d'autres et puis moi-même je sais que les eaux de Soden, par leur composition chimique n'ont presque pas de rapport avec ma maladie. Hier à six heures du matin ma tante et moi accompagnées et du Dr. Tomachewsky nous allons à Ems pour consulter les médecins de là-bas.

Císařovna Evženie je v Emsu – ubohá žena. Nenávidím Soden, protože je nudný a k ničemu mi není – ba dokonce škodlivý, poněvadž je to ztráta času.

L'Impératrice Eugénie est à Ems, pauvre femme. Je déteste Soden parce qu'ennuyeux il m'est inutile, nuisible même, puisque c'est une perte de temps.

Napoleon (ten pravý) učinil z pevností trosky, jež je vidět vpravo i vlevo na výšinách. To může zavdat podnět k paradoxům o Němcích s jejich užitečnými pevnostmi a Francouzích s jejich krásnými troskami.

Napoléon (le vrai) a fait des ruines des forteresse que l'on voit à droite et à gauche sur les hauteurs. Cela peut donner lieu à des paradoxes sur les Allemands avec leurs utiles forteresses et les Français avec leurs belles ruines.

[Dopis Multedův z 22. července] Slečno, vaše přísnost vůči mně mě přivádí k šílenství. Ráčejte tedy prominout hořkost mého posledního dopisu; když jsem ho psal, zuřil jsem z krutých bodnutí jehlou, jež jste mi uštědřila ve svém, a jednal jsem jako zraněný kanec, jenž naslepo zasazuje ránu klem. Odpusťte! Již křičet nebudu. Napříště mě trapte, mučte mě, odkopněte mě a udělíte-li mi tuto laskavost, padnu před vámi na tvář. A. MULTEDO

[Lettre de Multedo du 22 juillet] Mademoiselle, Vos rigueurs à mon endroit me rendent fou. Veuillez donc excuser l'aigreur de ma dernière lettre ; en l'écrivant j'étais furieux des coups cruels d'aiguille que vous m'aviez porté dans la vôtre, et j'ai agi comme un sanglier blessé qui lance aveuglément un coup de boutoir. Pardon ! Je ne crierai plus. Désormais faites-moi souffrir, torturez-moi, repoussez-moi du pied et, si vous m'accordez cette faveur, je me prosternerai devant vous. A. MULTEDO

[Napříč stránkou: Nebudu kritizovat ten dopis – bylo by toho příliš mnoho. Milý muž, trubadúr chce být tragický. Nedaří se mu to. Po vášnivých větách následuje uctivý hold atd. – jehož účinek je téměř komický.]

[En travers: Je ne fais pas la critique de la lettre, il y aurait trop à dire. L'homme aimable, le troubadour veut être tragique. Il n'y parvient pas. Aux phrases passionnées succède un hommage respectueux etc. - qui est d'un effet presque comique.]

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam