❦
Čtvrtek 7. března 1878
Dnes ráno cestou do ateliéru jsem se zastavila ve „Figaru“, aby zveřejnili odměnu dvě stě franků tomu, kdo mi najde Pincia. Prvních několik dní jsem si to neuvědomovala — ale nyní nemohu vidět psa, aby se mi nesevřelo srdce.Ce matin en allant à l’atelier je suis passée au « Figaro » pour faire publier deux cents francs de récompense à qui me retrouvera Pincio. Les premiers jours je ne me rendais pas compte et maintenant je ne puis voir un chien sans un serrement de cœur.
Opsaný dopis · Lettre de Marie à F. de Marcuard, [mars 1878][Bez data] [Panu F. de Marcuardovi] Právě mi ukradli mého bílého psa, Pincia — toho, kterého jste u nás viděl. Je to hrozné. Myslím, že ho odvedli z Paříže — píši na všechny strany pro případ, že by ty bídáky chytily milosrdné duše, na něž se obracím.[sans date] [à M. F. de Marcuard] On vient de me voler mon chien blanc, Pincio, celui que vous avez vu chez nous. C’est horrible. Je crois qu’on l’a emmené de Paris; j’écris de tous côtés dans le cas où ces misérables viendraient à être attrapés par les âmes charitables auxquelles je m’adresse.Znáte ohavnější čin, než je krádež psa? Je to prostě zbabělé. Jak to! — člověk vezme tvora, který je oddán svým pánům, který má někdy inteligenci daleko převyšující tu některých dvounohých — ale není s to se bránit. To je vrchol malosti a zlomyslnosti.Savez-vous une action plus indigne que voler un chien ? C’est lâche tout bonnement. Comment ! on prend une créature qui est attachée à ses maîtres, qui a parfois une intelligence bien supérieure à celle de certains bipèdes, mais qui n’est pas en état de se défendre, voilà le sublime de la petitesse et de la méchanceté.Máte velké štěstí — nemáte psa a nikdo vám ho neukradl. Nu což!Vous êtes bien heureux, vous n’avez pas de chien et on ne vous en a pas volé. Enfin !Co dělat — nechala jsem vyvěsit odměnu 200 franků a nic to nepomohlo. Není to ostuda celého lidského rodu?Que faire, j’ai fait afficher 200 francs de récompense et cela n’a servi à rien. N’est-ce pas une indignité de toute la race humaine ?Potěšte mě vyprávěním o Itálii.Consolez-moi en me parlant de l’Italie.[Marie][Marie]
Španělští studenti pořádají dnes večer ples u pana Tarbého, redaktora „Gauloisu“.
Les étudiants espagnols donnent un bal ce soir chez M. Tarbé, rédacteur du « Gaulois ».
Těch studentů je šedesát pět nebo sedmdesát — přijeli do Paříže utratit 60 000 franků na zábavu. Všude je slaví, zpívali a hráli na kytary, mandolíny atd. v Elysejském paláci, na velvyslanectvích a u ministrů.
Ces étudiants sont soixante-cinq ou soixante-dix, ils sont venus dépenser 60.000 francs à Paris pour s’amuser. On les fête partout, ils ont chanté et joué des guitares, mandolines etc, à l’Elysée et dans les ambassades et chez les ministres.
Protože tento týden nechodím do ateliéru odpoledne, vzala jsem Dinu a v jednu hodinu jdeme k Boydům, kde vezmu Yorke a Berthe, a jdeme do „Figara“ pro informace o tom plese — posílají nás do „Gauloisu“, kde uvedu jméno kněžny Eristoffové.
Comme cette semaine je ne vais pas à l’atelier l’après-midi, j’ai pris Dina et à une heure nous allons chez les Boyd où je prends Yorke et Berthe et nous allons au « Figaro »pour avoir des renseignements sur ce bal, on nous envoie au « Gaulois » où je donne le nom de la princesse Eristoff.
Ve tři hodiny dostáváme pozvání. Dobře — bylo třeba vědět, je-li ples slušný. Koho se zeptat. Společnost se spokojila s tím, že šla do Vaudevilu — a já do ateliéru. Škoda. Ale bah! Není to první ani poslední nepříjemnost.
A trois heures nous recevions l’invitation. Bien, il fallait savoir si c’est un bal convenable. A qui le demander. La société s’est contentée d’aller au Vaudeville et moi à l’atelier. C’est dommage. Mais bah ! ni la première ni la dernière contrariété.
Na zítřek se chystá společná výprava na „Zvonky cornevillské“,1 operetu, která dělá furore a hraje se, myslím, už po dvousetdevadesáté. Jsou pozváni kavalíři a přiměla jsem paní Yorkovou pozvat Paula de Cassagnaca — nepřijde, ale shledá ji velmi hloupou a bez způsobů. Ani u ní ještě nenechal navštívenku (ani u Fayetové ne).
Demain on organise une partie pour aller voir « Les cloches de Corneville », opérette qui fait fureur et qui en est à sa 290^ème^ représentation je crois. On a invité des cavaliers et j’ai poussé Mme Yorke à inviter Paul de Cassagnac, qui ne viendra pas mais la trouvera très bête et ne sachant pas vivre. Il n’a pas même déposé de carte chez elle (ni chez la Fayet non plus).
Ale nenávidím ji stejně jako Berthe — totiž ne že bych je vlastně nenáviděla, ale mám na ně ďábelský vztek pro tu masku, která vše zkazila.
Mais je la déteste ainsi que Berthe, c’est-à-dire que je ne les déteste pas mais je leur en veux diablement pour le masque qui a tout dénaturé.
Ostatně Monsieur chodí do Faubourg Saint-Germain2 — orléanisté mu to vyčítají, a on odpovídá článkem, kde říká, že lze být člověkem ze společnosti a mít přesvědčení, a že ostatně nemá ve zvyku nechávat svá přesvědčení v předpokojích.
D’ailleurs Monsieur va au faubourg Saint-Germain, les orléanistes le lui reprochent et il répond par un article où il dit qu’on peut être homme du monde et avoir des convictions et que d’ailleurs il n’a pas l’habitude de laisser ses opinions dans les antichambres.
Jsou lidé, kteří mají štěstí. Hluboce mu závidím, netrpělivím se a hraji na kytaru — já ubohá bídnice — nebo na mandolínu, ale to vede jen k tomu, že si vzpomenu na Itálii a rozněžním se nad všemi těmi dojemnými melodiemi a krásnými písněmi.
Il y a des gens heureux. Je l’envie profondément, je m’impatiente et je joue de la guitare, pauvre misérable que je suis, ou de la mandoline, mais ça ne mène qu’à me rappeler l’Italie et m’attendrir avec tous ses airs touchants et toutes ses belles chansons.
začerněnoChvílemi by to hloupější a zvláště šťastnější žena brala za jakousi lásku.
škrtnutocož je jediná věc, jak se zbavit závisti, která je nepříjemným pocitem
A skutečně by bylo tak pohodlné zbavit se té příšerné závisti! Splynout s tou bytostí, konečně ji milovat — a pak se závist mění v hrdost. Ano, to je způsob, jak se zbavit toho nepříjemného pocitu a proměnit ho v cosi rozkošného — bohužel je to příliš těžké a složité, u sta hromů! — kdyby tomu tak nebylo, každý by to udělal a nestěžovala bych si, že mu závidím. napříč stránkou že závidím Cassagnacovi
Et vraiment pour se débarrasser de cette envie atroce ce serait si commode ! Se confondre avec la créature, l’aimer enfin et alors l’envie se change en fierté. Oui c’est le moyen de sortir de ce sentiment désagréable et de le changer en quelque chose de charmant, malheureusement c’est trop difficile et compliqué, parbleu ! si ce ne l’était pas chacun le ferait et je ne me plaindrais pas de l’envier. en travers d’envier Cassagnac
Přirozeně bych se ráda nechala obdivovat ne-li milovat tím pánem — a proto zuřím více než kdy jindy na své více než kdy jindy nesnesitelné osamocení. Myslíte, že bych nerada chodila do Faubourg Saint-Germain, konečně vyšla do společnosti a užívala si všech zábav přiměřených mému věku, mému vzdělání, mé ješitnosti?
Naturellement j’aimerais bien me faire admirer si non aimer de ce monsieur, surtout, et c’est pour cela que je rage plus que jamais de mon plus que jamais insupportable isolement. Vous croyez que je n’aimerais pas aller dans le faubourg Saint-Germain, aller dans le monde enfin et jouir de tous les amusements propres à mon âge, à mon éducation, à ma vanité ?
Umění je velké — ale já nemám sílu! Pláči a jsem nešťastná.
L’Art est grand mais je n’ai pas la force ! Je pleure et je suis malheureuse.
A pomyslet, že mi žádná zásluha nepomůže. Jen moje kůže, jen rozmar jednoho muže!
Et dire qu’aucun mérite ne peut m’aider. Rien que ma peau, rien que le caprice d’un homme !
A čas plyne, plyne, plyne — ponurý, neúprosný, příšerný! Moje maminky jsou příliš šťastné, že se bavím v ateliéru. „Takhle je každý klidnější.“
Et le temps passe, passe, passe, sinistre, inexorable, atroce ! Mes mères sont trop heureuses que je m’amuse à l’atelier. « Tout le monde est plus tranquille comme ça ».
Ale pochopte konečně, vy bídnice, že žijeme jen jednou! Vy, kdo jste žily, byste to měly chápat! Pohřbíváte mě — kradete mi můj díl radosti, světla, života!
Mais comprenez donc misérables que l’on ne vit qu’une fois ! Vous qui avez vécu vous devriez le comprendre ! Vous m’enterrez, vous me volez ma part de joie, de lumière, de vie !.
Ach, ano. Jdi k šípku, holka. Och, ta krásná slova — světlo, život — ale kdepak!
Ah! bien oui. Va te faire fiche ma fille. Oh ! les belles phrases, lumière, vie, allons donc !
Není jim už k tomu co říci, co by nebylo řečeno.
Il n’y a plus rien à leur dire à ce sujet qui ne soit dit.
Nemám tedy co dělat — jen upadnout do falešné lhostejnosti, být zdrcena a hluboce zoufalá.
Je n’ai donc rien à faire, rien qu’à tomber dans une fausse indifférence, être abattue et profondément désespérée.
Obdivují mou pilnost — shledávají obdivuhodným, že nikdy nejdu ani do Boulonského lesa, ani do divadla. Nechci divadlo, kde se platí za místo!!
On admire mon application, on trouve que c’est admirable de n’aller jamais ni au Bois, ni au théâtre. Je ne veux pas de théâtre, où on paye sa place !!
V ateliéru shledávají obdivuhodným, že jsem opustila svět kvůli práci!!!
A l’atelier on trouve que c’est admirable d’avoir quitté le monde pour le travail !!!
Nechci říci, že bych nepracovala, kdybych žila, jak se sluší — naopak pracovala bych lépe, nejsouc roztrhána, mučena a tahána na všechny strany.
Je ne veux pas dire que je ne travaillerais pas si je vivais convenablement, au contraire je travaillerais mieux n’étant pas déchirée et tourmentée et tiraillée dans tous les sens.
Smiřuji se s tím, že jsem zdrcena — ale ať dělám, co dělám, to mě užírá, dělá mě ošklivou... A čas plyne, plyne, plyne.
Je me résigne à être abattue mais j’ai beau faire cela m’use, m’enlaidit... Et le temps passe, passe, passe.
Poznámky
Pozn. překl.: Opereta Roberta Planquetta (1877), jeden z nejúspěšnějších muzikálních hitů tehdejší Paříže. ↩
Pozn. překl.: Faubourg Saint-Germain — aristokratická čtvrť Paříže; metonymie pro starou šlechtu a vysokou společnost. ↩