❦

Středa 13. února 1878

Podepsáno: Suzanne, Georges.

Signé : Suzanne, Georges.

Šly jsme do Théâtre des Italiens a on tam nepřišel —

Nous sommes allées aux Italiens et il n'y est pas venu

— samozřejmě. Ale mám list podepsaný Berthou, který budu moci použít — dovolila mi vše vyprávět Cassagnacovi a dělat, co chci, s jejím podpisem.

naturellement. Mais j'ai une feuille signée par Berthe que je pourrai utiliser, elle m'a permis de tout raconter à Cassagnac et de faire ce que je voudrai avec sa signature.

Zpívala se Traviata — paní Albaniová¹... Capoul a Pandolfini. Velcí umělci, ale nelíbilo se mi to — avšak v posledním dějství jsem neměla chuť zemřít, ale říkala jsem si, že budu trpět a zemřu právě ve chvíli, kdy by se vše mohlo urovnat. To je předpověď, kterou si dopřávám. Byla jsem oblečena jako dítě — to je velmi půvabné, je-li člověk štíhlý a dobře stavěný. Bílé mašle na ramenou, holý krk a paže — díky nim jsem se podobala infantce z Velázquezových pláten.²

On chantait "La Traviata", Mme Albani... Capoul et Pandolfini. Grands artistes, mais cela ne m'a pas plu, pourtant au dernier acte j'avais non pas envie de mourir mais je me disais que j'allais souffrir et mourir au moment où tout pourrait s'arranger. C'est une prédiction que je m'offre. J'étais habillée comme un bébé, ce qui est très gracieux quand on est mince et bien faite. Les nœuds blancs sur les épaules, le cou et les bras nus me faisaient ressembler à une infante de Velasquez.

Zemřít... To by bylo absurdní — a přece se mi zdá, že zemru. Nemohu žít — nejsem stvořena pravidelně, hromadu věcí mám navíc a hromada mi chybí; a povahu, která nemůže trvat. Kdybych byla bohyně a celý vesmír by mi sloužil, shledala bych, že je ta obsluha špatná. Vrtošivější, náročnější, netrpělivější už být nelze — a někdy, nebo možná dokonce vždycky, mám v sobě jakési jádro rozumu, klidu.

Mourir... Ce serait absurde et pourtant il me semble que je vais mourir. Je ne peux pas vivre, je ne suis pas créée régulièrement, j'ai un tas de choses de trop puis un tas qui manque; et un caractère qui ne peut pas durer. Si j'étais déesse, et si tout l'Univers était à mon service je trouverais le service mal fait. On n'est pas plus fantasque, plus exigeante, plus impatiente, quelquefois ou peut-être même toujours j'ai un certain fond de raison, de calme.

Ale nevyjadřuji se dobře — říkám vám jen, že můj život nemůže trvat. Mé plány, naděje, malé marnivosti — vše se zhroutilo... zmýlila jsem se ve všem, anebo je to... dobré, jak to je?

Mais je ne m'explique pas bien, je vous dis seulement que ma vie ne peut pas durer. Mes projets, mes espérances, mes petites vanités écroulés... je me suis trompée en tout ou bien est-ce... bien, comme cela est?

Moje kresba nejde a zdá se mi, že mě postihne nějaké neštěstí. [Začerněná slova: Jako bych udělala něco] špatného a bála se následků, nebo nějaké urážky — je mi sebe líto, ale jako bych se bála.

Mon dessin ne va pas et il me semble qu'il va m'arriver quelque malheur. [Mots noircis : Comme si j'avais fait quelque chose de] mal et en craignais les suites, ou quelque injure, je me fais pitié mais j'ai comme peur.

Berthe přichází během večeře — zachytila dopis od svého Angličana, v němž si na zítřek smlouvá schůzku s nějakou dámou. Podvádí ji, ona ho špehuje, říká mu, co pokládá za tvrdá slova — on se jim vysmívá; hraje si s ní, a ona je naprosto hloupá, nebo si jen hraje na hloupou před námi?

Berthe vient pendant le dîner, elle a intercepté une lettre du bras qui donne rendez-vous à une dame demain. Il la trompe, elle l'espionne, elle lui dit ce qu'elle croit être des duretés dont il se moque; il joue avec elle, et elle est tout à fait bête ou bien fait la bête devant nous ?

Věděla jsem, že se mi něco přihodí... přicházejí velké finanční nesnáze, mé maminky neumějí nic jiného než křičet a říkat zbytečné věci, staré výčitky, které mě přivádějí k šílenství.

Je savais qu'il m'arriverait quelque chose... il arrive de grands embarras d'argent, mes mères ne savent que crier et dire des choses inutiles, de vieilles recriminations qui m'affolent.

Máma se vlastní vinou dělá naprosto nešťastnou. Je jedna věc, o níž ji prosím, zapřísahám, přikazuji, aby ji nedělala. A sice: aby nerovnala moje věci, nevyprazdňovala mé nádobí, neuklízela mé pokoje. A přesto, ať říkám cokoli, dělá to se zarputilostí, jež je jako nemoc. A kdybyste věděli, jak je to k zoufání a jak to stupňuje mou —

Maman se rend tout à fait malheureuse par sa faute. Il y a une chose que je la prie, supplie, ordonne de ne pas faire. C'est de ne pas ranger mes choses, de ne pas vider ma vaisselle, de ne pas mettre en ordre mes chambres. Eh bien quoique je dise, elle le fait avec une obstination qui est comme une maladie. Et si vous saviez comme c'est exaspérant et comme cela augmente mes

— netrpělivost a mé ostré způsoby vyjadřování, které už opravdu stupňovat netřeba.

impatiences et mes façons brusques de parler, qui n'ont pas besoin d'être augmentées.

Myslím, že mě má velmi ráda — já ji také mám velmi ráda, ale nemůžeme být spolu ani dvě minuty, aniž bychom se navzájem dohnaly k slzám.

Je crois qu'elle m'aime beaucoup, je l'aime beaucoup aussi mais nous ne pouvons pas rester deux minutes ensemble sans nous exaspérer jusqu'aux larmes.

Nic nepřivádí k šílenství tak jako být každou chvíli kárána — člověk dělá chyby, ale když vám to tlučou do mozku jako kovář kladivem, bez přestání, bez oddechu, dělá je ještě víc, a co se mě týče, úplně z toho zuřím, dusím se a utíkám, vrhajíc za sebou nějakou pěknou kletbu.

Rien d'affolant comme d'être réprimandée à chaque instant; on fait mal, mais si on vous le tape dans la cervelle comme le forgeron avec son marteau, sans cesse, sans relâche, on fait plus mal encore et quant à moi j'en deviens absolument enragée, étouffe et m'enfuie en lançant quelque jolie malédiction.

Anebo, když chce člověk být rozumný, mluví ke mně přes Dinu nebo tak nějak obecně... Zkrátka, spolu se pořádně trýzníme, odděleně bychom byly smutné.

Ou bien, quand on veut être sage, on me parle en parlant à Dina ou bien en général... Bref, nous sommes bien tourmentées ensemble, nous serions tristes séparées.

Chci si vše odpírat pro kresbu. Musím si to pamatovat — to je ten pravý život. Tím si vydobyji nezávislost a pak přijde, co má přijít. Nejlepší způsob, jak si užívat Popaulovy společnosti, tedy není zvát ho, nýbrž právě naopak — nepřijímat ho a jít kreslit. Čím více budu dělat obětí, tím rychleji to půjde.

Je veux tout me refuser pour le dessin. Il faut m'en souvenir, c'est là la vie. Par là je me ferai une indépendance et alors ce qui devra venir viendra. Ainsi le meilleur moyen de jouir de la société de Popaul n'est pas de l'inviter mais bien au contraire de ne pas le recevoir et d'aller dessiner, le plus je ferai de *sacrifices* le plus vite cela ira.

Půjde to, půjde to — aristokraty na lucernu.¹

Ça ira, ça ira, les aristocrates à la lanterne.

Cestou z ateliéru jsem se zastavila u Boydových. Paní Boydová a její starší dcera pracují na tapisérii. Berthe se přestrojila a šla k nám s Yorkovou. Přicházím domů — nikdo je ani nezahlédl.

En rentrant de l'atelier je suis entrée chez les Boyd. Mme Boyd et sa fille aînée travaillent à une tapisserie. Berthe s'est déguisée et est allée chez nous avec Yorke. Je rentre, on ne les a pas seulement vues.

Poznámky

Pozn. překl.: Emma Albaniová (1847–1930) — kanadská sopranistka, hvězda evropských operních scén. ↩

Pozn. překl.: „Infante de Velasquez" — španělské infantky na slavných portrétech Diega Velázqueze, oblečené v ozdobných šatech s bílými ozdobami. ↩

Pozn. překl.: Revoluční píseň „Ça ira" z roku 1790 — „Půjde to, půjde to, aristokraty na lucernu!" Marie ji cituje s ironickým podtextem. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam