❦
Pondělí 28. ledna 1878
A včerejší večer!.. Bylo nás pět. Dina v černém sametu, černé krajkové rukávy, černé vlasy, mantila1 a polomaska. Berthe, Yorke a paní de Daillens v černém — hedvábí, krajky, gagát, masky. Já v šatech z Kapitolu, předlouhých, ozdobených stříbrnou krajkou, tetin živůtek, do nějž jsem vložila čtyři velké koupací ručníky. Černé vlasy, černé rukavice, maska, tyl a obrovská mantila z krajky chantilly,2 černé prolamované vyšívané punčochy, malé střevíčky z černého saténu se stříbrnou krajkou.Lundi 28 janvier 1878Quant à hier soir !.. Nous sommes cinq. Dina en velours noir, manches de dentelle noire, cheveux noirs, mantille et loup. Berthe, Yorke et Mme de Daillens en noir, soie, dentelle, jais, masques. Moi avec la robe du Capitole, longuissime, garnie de dentelle d’argent, corsage à ma tante dans lequel je place quatre grandes serviettes de toilette. Cheveux noirs, gants noirs, masque, tulle et immense mantille en Chantilly, bas noirs à jour brodés, petits souliers satin noir avec dentelle d’argent.
Hned nato Dina promluví svým přirozeným hlasem. Uf! Okamžitě odhaleny, přirozeně. Ale on se tváří, jako by nás nepoznal — a my toho využijeme, abychom si nebraly servítky a mluvily jako vdané ženy. Kdyby tu byl někdo, kdo by ten večer popsal, byla by to podivuhodná a okouzlující vzpomínka. Byly tam nuance, záblesky a věci hmatatelné... Bože, ano! naše nožky a... bohužel! i nohy až po lýtka. Je strašné to líčit — ale Paul je tak... úctyplný!
Aussitôt Dina parle de sa voix naturelle. Ouf ! Reconnues à l’instant, naturellement. Mais lui, fait semblant de ne pas nous avoir reconnues et nous en profitons pour ne pas nous gêner et parler comme des femmes mariées. S’il y avait quelqu’un pour décrire la soirée, ce serait un souvenir curieux et charmant. C’étaient des nuances, des reflets et des choses palpables... Mon Dieu oui ! nos pieds et... hélas ! nos jambes jusqu’au mollet. C’est terrible à raconter mais Paul est si... respectueux !
Ukázaly jsme je samy...
Nous les avons montrés nous-mêmes...
Zato nechápu Boydovy: na Operním bále byly štípány, ohmatávány, líbány... a když to včera (v neděli) před večeří líčily, tancovaly u toho kankán...
Par exemple ce que je ne comprends pas ce sont les Boyd qui au bal de l’Opéra ont été pincées, touchées, embrassées... et tout en racontant cela hier (dimanche) avant dîner, elles dansaient le cancan...
Náš Paul — protože nás nazývá svými pěti a svými milými ženami — tedy náš Paul se většinou vlekl po kolenou anebo seděl na koberci u našich nohou... byly rozkošné... jenomže od onoho večera mám neustálou chuť říkat hlouposti; byla chvíle, kdy jsem se smála a rozesmála i Cassagnaca, ale ujišťuji vás, že jsem nerozuměla ani tomu, co jsem říkala já, ani tomu, co říkal on; přesto myslím, že to muselo být cosi vtipného. Jak otráveně působil onoho večera, tak tentokrát byl okouzlující. Musím říci, že aby muž v takové situaci nebyl ani strnulý ani nevhodný a byl přitom zábavný, musí mít a být toho spoustu.
Notre Paul, puisqu’il nous nomme ses cinq et ses chères femmes, donc notre Paul s’est traîné pour la plupart à genoux ou bien assis sur le tapis à nos pieds... ils étaient ravissants... seulement depuis cette soirée j’ai tout le temps envie de dire des bêtises; il y eut un moment ou j’ai ri et fait rire Cassagnac mais je vous assure que je n’ai compris ni ce que j’ai dit ni ce qu’il m’a dit; je crois pourtant que ce devait être quelque chose de drôle. Autant il avait l’air ennuyé l’autre soir, autant ce soir il l’avait charmant. Il faut vous dire que pour qu’un homme dans une pareille situation ne soit ni raide ni inconvenant et soit amusant il faut qu’il soit et qu’il ait un tas de choses.
Berthe byla šprýmovná a vtipná, paní Yorke, pokládaná za Berthe, hrála novicku — de Daillens vedla hovor, dokud jsme se trochu nesblížily.
Berthe a été blagueuse et drôle, Mme Yorke qu’on prenait pour Berthe faisait la novice, de Daillens portait la parole jusqu’au moment où nous étions un peu familiarisées.
Při čaji si dovolujeme nejvíce — bavila jsem se jako šílená z toho, že mohu říct vše, a Cassagnac se bezpochyby bavil těmito dětinstvími... dost odvážnými. Žádám šampaňské a vykouřím půl výtečného doutníku.
C’est à thé que nous nous permettons le plus, je m’amusais comme une folle de pouvoir tout dire et Cassagnac s’amusait sans doute de ces enfantillages... passablement scabreux. Je demande du champagne et fume la moitié d’un cigare exquis.
Jaký rozkošný dům má ten Turek,3 jenž dal přednost mé noze. Zakládáme měsíční čaj — je domluveno, že si masky nesundáme. Plukovnice Dina, Georges Berthe, Yorke novicka a de Daillens — čert ví proč — se chtěla jmenovat Colette; když si upravovala převlek, řekla nám, že šla kvůli mně k muži, kterého nesnášela, a vrátila se okouzlena. Dina, krásně urostlá a v masce velmi půvabná, pózovala jako svůdnice, což Cassagnacovi dávalo příležitost říkat nejzábavnější věci. Nechaly jsme ho provádět všechny efekty uvadlých květin a střevícových podrážek — ale aby to vykoupil, vyprávěl nám, že má celou knihu nazvanou: Ženy, které člověk nedostane. Z té nám přečetl jednu stranu — padesátiletá žena, která místo „ano“ začala celý projev, během nějž se mladý bonapartista stačil uklidnit a jakžtakž se omluvil, že ji znepokojil.
Quelle ravissante maison il a ce turc qui a donné la préférence à mon pied. Nous instituons un thé mensuel, il est convenu qu’on ne se démasquera pas. La colonelle Dina, Georges Berthe, Yorke la novice et de Daillens qui diable sait pourquoi voulait se nommer Colette, elle nous dit en arrangeant son déguisement qu’elle allait pour moi chez un homme qu’elle détestait et elle en est revenue enchantée. Dina très bien faite et fort belle avec son masque posait pour la séduction, ce qui faisait dire à Cassagnac les choses les plus drôles; nous l’avons laissé faire tous ses effets de fleurs fanées et de semelles de bottines, il est vrai que pour racheter cela il nous a raconté qu’il avait tout un livre intitulé : Les femmes que l’on n’a pas. Livre dont il nous lit une page-une femme de cinquante ans qui au lieu de dire oui a commencé tout un discours pendant lequel le jeune bonapartiste eut le temps de se calmer et s’excusa tant bien que mal de lui avoir causé de l’inquiétude.
Cassagnac dovede říkat nicotnosti tak něžně a s takovým ohledem, úctou a smělostí, že člověk dojde k přesvědčení, že mu tyto tóny vnukáte jedině vy — ač jsou bohužel plodem dlouhé zkušenosti a důkladného studia. Nepopírám však přirozené vlohy — bez nich by takovýchto mužů bylo víc.
Cassagnac sait dire des riens si tendrement et avec tant de ménagement, de respect et de crânerie, que l’on arrive à croire que ces accents sont inspirés par vous seule quand hélas ils sont le fruit d’une longue expérience et d’une étude approfondie. Cependant je ne nie pas les dispositions naturelles, sans cela il y en aurait beaucoup de pareils.
Rozkošná ložnice, co ten Turek má — vzal mě stranou a s tím hlasem, jenž znáte, jiného takového není, hlasem zastřeným a okouzlujícím zároveň, řekl mi: „Mýlím se jen zřídka, víš — inu, ty jsi ta jediná, kterou bych chtěl vidět,“ a později:
La ravissante chambre à coucher qu’a ce turc qui m’a dit en me prenant à part et avec cette voix que vous savez, il n’y en a pas deux, une voix empâtée et charmante en même temps; je me trompe rarement, tu sais, eh bien tu es la seule que je voudrais voir - et plus tard :
„Kdybych si měl vybrat, vybral bych tebe“ — anebo cestou dolů z oné podivuhodné ložnice (neboť je to první mužská ložnice, kterou vidím, a není ani strohá, ani zženštilá).
— Si j’avais à choisir, c’est toi que je choisirais ou bien en descendant de cette chambre merveilleuse (puisque c’est la première chambre d’homme que je vois et qu’elle n’est ni sévère ni effeminée).
„Dej mi rámě.“
— Donne-moi le bras.
„Mýlíš se, nejsem plukovnice.“
— Tu te trompes, je ne suis pas la colonelle.
„Dej mi ho přesto.“
— Donne quand même.
„Říkám ti, že nejsem plukovnice.“
— Je te dis que je ne suis pas la colonelle.
„Ale ano, ano, ty jsi pro mě plukovnice; pojď,“ a jemně mě odvedl a ostatní nechal jít napřed. Nu, hle — několik nicotností, které dokazují, že provedení je téměř vším. Nehledejme pro naše obrazy velkolepé kompozice, znázorňujme cokoli, tu nejmenší věc — ale pravdivě, a bude to mít úspěch.
— Mais si, mais si, tu es la colonelle pour moi; viens et il m’emmena doucement laissant passer les autres en avant. Eh bien voilà plusieurs riens qui prouvent que l’exécution est presque tout. Ne cherchons pas de grandes compositions pour nos tableaux, représentons n’importe quoi, la moindre des choses mais que ce soit vrai et cela aura du succès.
Podezírám našeho Paula, že totéž říkal ostatním.
Je soupçonne notre Paul d’avoir dit la pareille aux autres.
„A tvé jméno ti pošeptám do ucha.“
— Quant à ton nom, je vais te le dire à l’oreille.
„Řekni.“
— Dis.
„Ale dáš mi čestné slovo, že řekneš ano, pokud uhodnu.“
— Mais tu me donneras ta parole d’honneur de dire oui si je devine.
„Ano.“
— Oui.
„Marie.“
— Marie.
napříč stránkou
Toto jsem právě nalezla u Balzaca: Láska není jen citem, je také uměním. Jediné prosté slovo, opatrnost, nicotnost odhalí ženě velkého a vznešeného umělce, jenž se chce dotknout jejího srdce, aniž by je pošpinil. Podobá se to tomu, co jsem zde napsala. Duben 1878
en travers Voilà ce que je viens de trouver dans Balzac : L’amour n’est pas seulement un sentiment, il est aussi un art. Quelque mot simple, une précaution, un rien révéle à une femme le grand et sublime artiste qui veut toucher son cœur sans le flétrir. Cela ressemble à ce que j’ai écrit ici. Avril 1878
Dala jsem se do smíchu.
Je me mis à rire.
„Jiné ti nedám.“
— Je ne t’en donnerai pas d’autre.
Když ho u stolu vyzvali, aby vyslovil tři přání, řekl, že především si přeje být zamilován — ne jako dosud, ale doopravdy... Nato paní Yorke podotkla, že prý je zamilován do jedné ruské dívky.
Comme on lui disait à table de former trois souhaits, il dit qu’avant tout il désirait être amoureux pas comme il l’a été mais vraiment... à quoi Mme Yorke répondit qu’on le disait amoureux d’une jeune fille russe.
„Do Maďarky!“ zvolala jsem.
— D’une Hongroise ! m’écriai-je.
„Do Švédky,“ vykřikla Dina.
— D’une Suédoise, s’écria Dina.
Bylo to dost hloupé a zlomyslné, aby to bylo od paní Yorke. Ale netušíte, čím to skončí.
C’était bien assez bête et méchant pour être de Mme Yorke. Mais vous ne soupçonnez pas la fin.
Domlouváme se na dalším Operním bále — slibuji, že s ním půjdu na večeři a navštívím ho v lóži. Což jsem skutečně hodlala dodržet. Neděste se — Cassagnac ve mně vzbuzuje tak naprostou a zároveň tak podivnou důvěru, že bych s ním šla kamkoli.
Nous nous donnons rendez-vous au prochain bal de l’Opéra et je promets de souper avec lui et d’aller le rejoindre dans sa loge. Ce que j’avais sérieusement l’intention de faire. Ne frémissez pas, Cassagnac m’inspire une confiance si absolue et si drôle que j’irais partout avec lui.
Seděly jsme všechny na divanu v salonu a Popaul seděl u našich nohou — u mých, které několikrát políbil... a já se nestydím??!
Nous étions toutes sur le divan du salon et Popaul assis à nos pieds, aux miens qui ont été baisés plusieurs fois... et je n’ai pas honte ??!
„Ty,“ řekl paní de Daillens, „s tebou se nedá dělat nic jiného — zde je má ruka.“
— Toi, dit-il à de Daillens, avec toi il n’y a que cela à faire, voici ma main.
„Ráda,“ řekla s dostatečnou živostí na republikanku.
— Je veux bien, dit-elle avec assez d’entrain pour une républicaine.
„Ty, plukovnice — jsi dobrá, dobrá doma, dobrá všude; jemná, klidná a lhostejná. Na tom všem ti pramálo záleží.“
— Toi, la colonelle, tu es bonne, bonne à la maison, bonne partout, douce, calme et indifférente. Tout cela t’importe peu.
„Ty... Georgi — máš, co potřebuješ; jsi nasycená, našla sis svého muže; jsi skeptická, spokojená, posměšná a šprýmovná.“
— Toi... Georges, tu as ce qu’il te faut, tu es repue, tu as trouvé ton homme; tu es sceptique, satisfaite, moqueuse et blagueuse.
„Copak nevíš, velký Paule,“ říkám, „že ženy zamilované a spokojené bývají šprýmovné, posměšné a skeptické?“
— Est-ce que tu ne sais pas grand Paul, dis-je que les femmes amoureuses et satisfaites sont blagueuses, moqueuses et sceptiques.
„Vím, vím — a podívejte se na ni, je spokojená, tráví svou lásku. S tebou, Georgi, není co dělat — ty sis svého muže našla.“
— Si, je sais, et regardez-là, elle est contente, elle digère son amour, rien à faire avec toi Georges, tu as trouvé ton homme.
„Pokud jde o tebe, novicko — jsi buď zcela nevinná, anebo jsi dospěla na samý vrchol zvrhlosti, což si je velice podobné... prostota nebo zakořeněný hřích.“
— Quant à toi la novice tu es toute innocente ou bien tu es arrivée au plus haut point de la perversité ce qui se ressemble fort... la candeur ou le crime endurci.
„A ty, ty jsi ta jediná, s níž by bylo co dělat — mýlím se jen zřídka... nu, s tebou zkusíme volný svazek.4 Ona je ta jediná, která je svobodná, má drahá pětice žen — není-liž pravda? Podívejte se na plukovnici, pohleďte na ty paže — nu, kdybych byl muž ryze materiální, ty paže a ten krásný pas by mě mohly rozrušit, ale já raději pár nožiček než dvanáct tisíc nahých žen — věřte mi, ženy mé, pro muže není nic nudnějšího než...“
— Et toi, toi tu es la seule avec laquelle il y aurait quelque chose à faire je me trompe rarement... eh bien avec toi nous allons essayer du collage. Elle est la seule qui soit libre, mes chères cinq femmes, n’est-ce pas ? Regardez la colonelle, voyez ces bras, eh bien si j’étais un homme tout à fait matériel, ses bras et cette belle taille pourraient me troubler, mais moi j’aime mieux une paire de pieds qe douze mille femmes nues, croyez-moi mes femmes il n’y a rien de plus ennuyeux pour l’homme que...
„Být milován...“
— D’être aimé...
„Přesně tak — a co se mě týče, mám dost takových lásek, kde se člověk... dostane...“
— Précisément, et pour mon compte j’ai assez de ces amours où l’on... arrive...
Toho vám povím ještě tolik! To, co tu líčím, není ani to nejlepší.
Je vous en dirai tant ! Ce n’est pas le meilleur que je raconte là.
„Rychle hádejte, kdo jsem,“ řekla Berthe, „je mi velmi horko.“ Cassagnac k ní přistoupil — stále na kolenou — a ona z toho byla tak vytržena, že ta bláznice, ta hlupačka, ta idiotka si sundala masku.
— Devinez vite qui je suis, dit Berthe, j’ai très chaud. Cassagnac s’approcha d’elle toujours à genoux et elle en fut si extasiée que la folle, la bête, l’idiote a ôté son masque.
Přiznávám, že jsem takovou zlomyslnou hloupost nečekala. Být odhaleny s jistými pochybnostmi — dobrá — ale sundat si masku! Bylo to jako studená sprcha. Vstanu a sednu si daleko stranou. Paní de Daillens navrhuje odejít, ostatní tři imbecilky se úplně odmaskují. Ubohý Paul se, myslím, domníval, že se všechny ty ženy poperou — chodil od jedné ke druhé, líbal jim ruce a utěšoval celou společnost.
J’avoue que je ne m’attendais pas à une bêtise si méchante. Reconnues avec quelques doutes, bien, mais se démasquer !! Ce fut comme une douche froide. Je me lève et vais m’asseoir au loin, Mme de Daillens propose de partir, les autres trois imbéciles se démasquent tout à fait. Le pauvre Paul crut je crois que toutes ces femmes allaient se battre, il alla de l’une à l’autre baisant les mains et consolant tout le monde.
Celá ta eskapáda docela změnila ráz... Sundat si masku! Přistoupím k psacímu stolu a napíši slova, která Cassagnac vezme a přečte: „Tak vida, co z toho je, když si člověk za společnice vybere hloupé ženy.“ „Je tu jedna,“ řekl a ukázal na mě — seděla jsem stranou od ostatních v křesle — „je tu jedna, která není spokojena.“
L’escapade changeait entièrement de caractère... Se démasquer ! Je m’approche du secrétaire et écris ces mots que Cassagnac prend et lit : voilà ce que c’est que de choisir pour compagnes des femmes bêtes. Il y en a une, dit-il en me désignant éloignée des autres dans un fauteuil, il y en a une qui n’est pas contente.
„Jděte k čertu!“
— Allez-vous en au diable !
„Ach, to je její oblíbené rčení. Nu,“ dodal, jako by mě tiše těšil, „neměl jsem pravdu, když jsem říkal, že jste nejroztomilejší5 z pěti?“
— Oh ! c’est sa phrase favorite. Eh bien, ajouta-t-il comme pour me consoler tout bas, n’avais-je pas raison de dire que vous étiez la plus gentille des cinq !
napříč stránkou
teď už jen roztomilá
en travers rien que gentille à présent
„Ach, pravda, pravda,“ říkám.
— Oh ! raison, raison, dis-je.
„Bezpochyby pravda,“ navázal hlasem nejbratrštěji milujícím a líbaje mi ruku s tím prostoduchým a laskavým výrazem, jenž je tak příjemný.
— Sans doute raison, reprit-il de la voix la plus fraternellement amoureuse et en me baisant la main de cet air ingénu et caressant qui est si agréable.
Ten člověk by mě dovedl na kraj světa — a já vážně přemýšlím o tom, že bych zkusila ten volný svazek... Víc než bratr a méně než milenec. Bylo by to zábavné.
Cet homme me mènerait au bout du monde et j’ai sérieusement envie d’essayer du collage... Plus qu’un frère et moins qu’un amant. Ce serait drôle.
„Komu mám sdělit číslo vaší lóže?“
A qui faut-il transmettre le numéro de votre loge ?
„Nikomu.“
— A personne.
„Ale co s ním tedy mám dělat!“
— Que voulez-vous donc que j’en fasse !
„Ale... myslela jsem, že najdete nějaké řešení...“
— Mais... j’ai cru que vous trouveriez une combinaison...
„Jaké číslo?“
— Quel numéro ?
„38.“
— 38.
Je tak domýšlivý, že ho nikdy nic zlého nenapadne — a správně věří, že se to děje jedině pro něj.
Il est si fat que jamais il ne pensera du mal, croyant avec raison qu’on le fait pour lui seul.
Přišla jsem domů a před Blancem, který ví, že jsme se přestrojily, ale neví pro koho, jsem vedla strašlivé projevy o ženské hlouposti.
Je suis arrivée à la maison et j’ai fait des discours terribles sur la bêtise des femmes, devant Blanc qui sait que nous nous sommes déguisées mais qui ne sait pas pour qui.
A pak jsem si ze sebe všechno svlékla, lehla na matraci na podlahu v salonu a probudila se teprve v sedm hodin ráno. U našeho Paula jsme strávily skoro dvě a půl hodiny. Dopřála jsem si potěšení studovat jeho tvář, což je v salonu nemožné. Není hezčí než... cokoli jiného — ale neexistují dvě tváře tak pozoruhodné a hrdé a dva zjevy tak lotrovské, tak nenucené, tak slavnostní a tak... vznešené — a to není slovo, jak ho obvykle používáme.
Et puis j’ai tout ôté, je me suis couchée sur un matelas au salon par terre, où je me suis réveillée seulement à sept heures du matin. Nous sommes restées près de deux heures et demie chez notre Paul. Je me suis donnée la satisfaction d’étudier sa figure, ce qui est impossible dans un salon. Il n’est pas plus beau que... n’importe quoi mais il n’y a pas deux figures aussi remarquables et fières et deux tournures aussi canailles, aussi faciles, aussi solennelles et aussi... distinguées, ce n’est pas le mot comme on a l’habitude de l’employer.
Tomu bídnému Popaulovi jsem řekla, že si opotřebuje rty tím ustavičným líbáním rukou a nohou. Byla by to škoda — na čest počestné ženy.
Ce misérable Popaul, je lui ai dit qu’il userait ses lèvres à force de baiser les mains et les pieds. Ce serait dommage, foi d’honnête femme.
Přesto jsem se bavila a sama se sebou nejsem nespokojena.
Tout de même je me suis amusée et je ne suis pas mécontente de moi.
Soutěž bude hodnocena zítra... Mám takový strach, že budu špatně umístěna.
Le concours sera jugé demain... J’ai si peur d’être mal placée.
Poznámky
Pozn. překl.: Mantila — španělský krajkový závoj přikrývající hlavu a ramena; v 70. letech 19. století módní doplněk v pařížské společnosti. ↩
Pozn. překl.: Krajka z Chantilly — jemná černá krajka z oblasti Chantilly severně od Paříže; luxusní textil, symbol výsadního postavení. ↩
Pozn. překl.: „Ten Turek“ — přezdívka pro Cassagnaca, narážka na exotickou, orientální svůdnost. ↩
Pozn. překl.: „Collage“ — dobový hovorový výraz pro volné soužití bez manželství; Cassagnac ho tu užívá provokativně a Marie ho po něm s ironií opakuje (077.0489). ↩
Pozn. překl.: V originále „gentille“. ↩