❦
Středa 12. prosince 1877
V jednu hodinu přišli kněz a jáhen a dědečkovi udělili svátosti. Máma plakala a hlasitě se modlila. Potom... šla jsem na oběd — takové je to zvíře, jež nutně sídlí v každém člověku. Celá ta nemoc nic nemění na mém obvyklém životě — je to proto, že jsem bez srdce, nebo proto, že jsem klidná a rozumná?... Ostatně pro mě to není velký žal; dotýká se mě jen skrze ty, kteří mě obklopují.A une heure le prêtre et le diacre sont venus et l’on a administré les sacrements de l’église à grand-papa. Maman pleurait et priait tout haut. Après... je suis allée déjeuner, ce que c’est que la bête qui est forcément dans chaque homme. Toute cette maladie ne change rien à mon existence habituelle, est-ce parce que je suis sans cœur ou bien parce que je suis calme et raisonnable... Au fait ce n’est pas un grand chagrin pour moi, il ne me touche qu’à travers ceux qui m’entourent.
Šla jsem k slavnému chiromantovi Desbarollesovi1 s Rosálií, skromně oblečena. Měl mě za dělnici a tři čtvrtě hodiny mi říkal banality — za mých dvacet franků. Bídník!
Je suis allée chez le fameux chiromancien Desbarolles, avec Rosalie et modestement mise. Il m’a prise pour une ouvrière et m’a dit des banalités pendant trois quarts d’heure, pour mes vingt francs. Le misérable !
Jaká škoda kvůli zítřku — zítra... mají představit prince Philippa de Bourbon. To je mrzuté... velmi mrzuté... je to nejspíš trest za mou necitelnost... je-li jaká, neboť je mi dědečka líto, velice líto, když ho vidím v tom stavu — on, jenž ještě před tak krátkou dobou... Nu — staň se vůle Boží... Proč?... Snad... Bůh nechce to, co se děje... ale pak kdo to dělá?
Quel dommage à cause de demain, c’est demain... qu’on doit présenter le prince Philippe de Bourbon. C’est ennuyeux... très ennuyeux... c’est sans doute pour punir mon insensibilité... si insensibilité il y a car grand-papa me fait de la peine, beaucoup de peine, quand je le regarde dans l’état où il est, lui qui il y a si peu de temps encore... Enfin, la volonté de Dieu sera faite... Pourquoi ?... Peut-être... Dieu ne veut pas ce qui se fait... mais, alors qui le fait ?
Hej! Bijou mé duše — říkáte nesmysly.
Eh ! Hé Bijou de mon âme vous dites des bêtises.
Georges využívá toho, že mu teď nelze nic říci ani ho vykázat z domu, a oddává se nejpříšernějším výbuchům zuřivosti. Od samého pití úplně běsní... Raději o tom nebudu mluvit, protože šílím vztekem.
Georges profite de ce qu’en ce moment on ne peut rien lui dire, ni le mettre à la porte, pour se livrer aux plus monstrueuses fureurs. Il est enragé à force de boire... J’aime mieux ne pas en parler car je deviens folle de colère.
Plevna2 padla — a věci Rusů se celkově lepší od té doby, co se za ně každý večer modlím k Bohu.
Plevna est prise et en général les affaires des Russes vont mieux depuis que je prie Dieu tous les soirs pour eux.
Poznámky
Pozn. překl.: Adolphe Desbarolles (1801–1886) — slavný pařížský chiromant (čtenář z dlaně), autor knihy Les Mystères de la main (1859). ↩
Pozn. překl.: Plevna (Pleven, Bulharsko) — osmanská pevnost, jež padla ruským vojskům 10. prosince 1877 po brutálním obléhání; klíčové vítězství rusko-turecké války. ↩