❦
Sobota 8. prosince 1877
Paní de Fayetová přišla znovu vyjádřit mírné váhání — netroufá si takto přivést královskou Výsost. Zve nás ve čtvrtek k sobě na šálek čaje. Jde o to mít nás u sebe. Říká se, že za moc nestojí.Madame de Fayet est encore venue pour exprimer une légère hésitation, elle n’ose pas amener comme ça, une altesse royale. Elle invite à prendre une tasse de thé chez elle jeudi. L’affaire de nous avoir chez elle. On dit qu’elle ne vaut pas cher.
Uvažujme. Jestliže z toho nic nevyjde, nemělo by mě to zajímat — a vskutku je mi to jedno. Jestliže naopak z toho něco vyjde, ničí to mou uměleckou budoucnost — a to nechci. V každém případě je mi to jedno a ráda bych zůstala v klidu, protože jsem rozhodnuta a odhodlána, protože jsem se do něčeho pustila. Ale hle — ďábel mě od toho chce odvrátit — zbytečně. Neudělám nic ani pro ani proti, z nerozhodnosti a také proto, že zbožňuji své řemeslo, jež mi slibuje existenci tak krásnou, tak bohatě odměněnou, tak důstojnou. Ďábel mě chce zmást a přimět mě, abych běhala za Výsostí, která mě buď dostane pod čepec — nebo mi unikne. Neunikne, protože ji chytat nebudu — ale bude to tak vypadat. Co se týče toho, zda zůstane... hm... po čestné medaili na Výstavě, po nějakém úspěchu — neříkám ne. Ale pro tuto chvíli nechci.
Raisonnons. Si cela n’aboutit pas, ça ne doit pas m’intéresser et en effet je m’en fiche. Si au contraire cela aboutit cela détruit mon avenir artistique, ce que je ne veux pas. Dans tous les cas je m’en fiche et aimerais bien rester tranquille puisque je suis fixée, déterminée, puisque j’ai commencé une chose. Mais voilà que le diable veut m’en détourner, inutilement. Je ne ferai rien ni pour ni contre par indécision et aussi parce que j’adore mon métier qui me promet une existence si belle, si récompensée, si digne. Le diable veut me troubler et me faire courir après l’altesse qui me fera faire une fin ou m’échappera. Elle ne m’échappera pas parce que je ne chercherai pas à l’attraper mais elle en aura l’air. Quant à me rester... hum... après la médaille d’honneur à ('Exposition, après quelque succès, je ne dis pas non, mais pour le moment je ne veux pas.
To není opatrné... při první disonanci, při první domácí nesnázi bych toho litovala — to je pravda. Ach! jděte všichni k čertu a nechte mě na pokoji.
Ce n’est pas prudent... à la première note, au premier embêtement domestique je m’en repentirais, c’est vrai. Ah ! allez-vous en au diable et laissez-moi tranquille.
Šla jsem do divadla — bylo to velmi zábavné, smáli jsme se celou dobu; ztracený čas, kterého lituji.
Je suis allée au théâtre, c’était très drôle, on a ri tout le temps, temps perdu que je regrette.
Máma je u paní Doubelt.
Maman est chez la Doubelt.
Přišla paní Kanschinová. Je to dáma ze společnosti, bohatá a jak se patří.
Madame Kanschine et venue. C’est une femme du monde, riche et comme il faut.
Špatně jsem tento týden pracovala! Vzala jsem špatný papír, neměla jsem místo. Tisíc Galutů a jeden Saëtone — to není dobré.
J’ai mal travaillé cette semaine ! J’avais pris du mauvais papier, je n’avais pas de place. Mille Galula et un Saëtone c’est mal.
Bylo by co vyprávět o ateliérových intrikách, ale já beru svůj ateliér z vážné stránky a nezabývám se ničím jiným — bylo by to pod mou důstojnost.
Il y aurait bien des tripotages d’atelier à raconter mais je prends mon atelier de son côté sérieux et ne m’occupe de rien d’autre, ce serait au-dessous de moi.
Lituji toho večera — neukázala jsem se a nestudovala jsem. Smála jsem se, to je pravda — ale toto uspokojení uvnitř mi k ničemu není; je mi tedy nepříjemné, protože mi neudělalo radost. Člověk se často směje, protože se smějí všichni, protože hra je směšná — ale nebaví se.
Je regrette cette soirée, je ne me suis pas montrée et je n’ai pas étudié. J’ai ri c’est vrai mais cette satisfaction en dedans, ne me sert à rien, donc elle m’est désagréable puisqu’elle ne m’a pas fait plaisir, on rit souvent parce que tout le monde ri, parce que la pièce est risible mais on ne s’amuse pas.