❦
Úterý 13. listopadu 1877
Úsudek pana Roberta-Fleuryho se nikdy neshoduje s Julianovým, takže si Julian své mínění často nechává pro sebe. Ostatně Julian je jen dozorce — pánové dole mají Roberta-Fleuryho, Boulangera1 a ještě dalšího, a my máme jen Roberta-Fleuryho — to není spravedlivé.Le jugement de M. Robert-Fleury n’est jamais d’accord avec celui de Julian, de sorte que celui-ci s’abstient souvent de ce qu’il pense. Mais d’ailleurs Julian n’est qu’un surveillant, les Messieurs d’en bas ont Robert-Fleury, Boulanger et encore un autre, et nous Robert-Fleury seulement, ce n’est pas juste.
Bude soutěž. Nejprve soutěž o místa, aby náhoda někdy nedala nevýhodné místo nejlepší a naopak výhodné té, která z něj nedovede nic vytěžit. A pak soutěž na celý týden. Bude se konat každé dva měsíce. Myslím, a Breslau mi to velmi radí, že se o místa budu ucházet, což mi přijde vhod za dva měsíce, ne-li tentokrát.
Il va y avoir un concours. D’abord un concours de places pour que le hasard ne donne pas quelquefois une place désavantageuse à la plus forte et le contraire à une qui n’en saura pas tirer parti. Et puis un concours d’une semaine entière. Il y en aura un tout les deux mois. Je crois, et Breslau me conseille beaucoup de concourir pour les places, ce qui me servira dans deux mois si ce n’est pour cette fois.
Zatímco čekám na kupé, které přijíždí ve tři čtvrtě na osm večer, obírám se svou svalovou studií.
En attendant le coupé qui arrive à huit heures moins le quart, le soir, j’étudie mon écorché.
Poznámky
Gustave Boulanger (1824–1888), akademický malíř, jeden z mistrů, kteří vyučovali na Académie Julian. ↩